Polsko

Od roku 2014 byly investice do silniční infrastruktury v Polsku zakotveny v národním strategickém dokumentu, na jehož základě bylo vybudováno či zahájeno budování 3,5 tisíc km nových dálnic a rychlostních silnic. Výstavba dalších 2,6 tisíc km má být dle aktualizovaného vládního programu realizována do roku 2033. Celkový finanční rámec vládního programu s výhledem do roku 2033 dosahuje výše téměř 300 mld. PLN (1 540 mld. CZK). Zatímco 105 mld. PLN je určeno na již budované či zahájené úseky, dalších 195 mld. PLN (1 020 mld. CZK) je přeznačeno na dosud nezahájené projekty, které budou vysoutěženy v následujících letech. 

Z pohledu českých firem by nicméně mohly být zajímavé především zakázky na menší stavby, které jsou vypisovány dle samostatných investičních plánů. Ministerstvo infrastruktury vypracovalo program budování 100 městských obchvatů na území Polska v období let 2020–2030, který doplní činnosti Generálního ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) související s výše uvedeným Národním programem výstavby silnic. Náklady na zavedení programu byly odhadnuty na téměř 28 mld. PLN (147,7 mld. CZK). Další důležitý investiční program polské vlády má název Mosty pro regiony. Tento program počítá s výstavbou 21 nových mostů přes největší polské řeky. Na plnění úkolů programu byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,3 mld. PLN.

Na zlepšení kvality silniční přepravy je zaměřen také Program posílení vnitrostátní silniční sítě do roku 2030. Jeho finální podoba byla vládou přijata na podzim roku 2022. Jeho cílem je zajištění stabilního rámce financování stavebních a údržbových prací na silnicích s užitečným zatížením do 11,5 tuny na nápravu. Projekty budou zaměřeny i na křižovatky a zabezpečení silnic pro ostatní účastníky provozu. Celkem bude v jeho časovém horizontu vyčleněno celkem 58,3 mld. PLN (305 mld. CZK). Jednotlivé zakázky budou vypisovat regionální ředitelství GDDKiA. V neposlední řadě pak stojí za zmínku také program Bezpečná silniční infrastruktura 2021–2024. Celkem 2,5 mld. PLN (13,2 mld. CZK) je určeno na menší dopravní stavby, které jsou zaměřeny na zvýšení bezpečnosti provozu, včetně značení, osvětlení, cyklostezek, chodníků, nadchodů a dalších prvků zaměřených na cyklisty a pěší.

Základem energetického mixu v Polsku je stále produkce tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí. V roce 2022 byl podíl těchto elektráren na celkové produkci elektřiny v Polsku 69,1 %. Konkrétně z hnědého uhlí pocházelo 42,6 % polské produkce elektřiny, z černého uhlí pak 26,5 %. A to přesto, že v důsledku výpadků dodávek z Ruska a zvýšené globální poptávce po černém uhlí docházelo k problémům s jeho zásobováním. Dominance uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let, potřeba modernizovat polské tepelné elektrárny pak nabídne množství příležitostí pro české firmy. Polovina polských tepelných elektráren je starší 50 let.  Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU. 

Rekord v produkci i instalovaném výkonu zaznamenaly loni v Polsku také obnovitelné zdroje energie. V součtu celých 21 % produkce elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nejvýrazněji se na této produkci podílely větrné elektrárny s podílem 10,8 % na celkové produkci, následované fotovoltaickými elektrárnami s podílem 4,5 %, elektrárnami na biomasu s podílem 4,2 % a vodní elektrárny s podílem 1,7 %. Ve srovnání celkového instalovaného výkonu polské energetiky tvoří OZE s 22,7 GW celkem 37,6 % celého výkonu. To je obrovský nárůst ve srovnání s minulostí. Ještě v prosinci roku 2021 byl celkový instalovaný výkon OZE v Polsku “pouze” 16,9 GW. Z roku na rok tak došlo k nárůstu o 5,8 GW. Tento vývoj odpovídá dlouhodobým prioritám polské vlády, kde nárůst podílu OZE patří mezi hlavní pilíře modernizace sektoru. Především je podporován rozvoj fotovoltaiky a větrných elektráren (především větrných farem na moři).  

Produkce elektřiny v elektrárnách na zemní plyn je v Polsku doposud spíše okrajová, v roce 2022 vyprodukovaly plynové elektrárny jen 3,3 % celkové produkce elektřiny. 

Velké naděje vkládá Polsko také do využití vodíku. V současnosti je třetím největším výrobcem vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce je přibližně 1 milion tun, což znamená 10 – 15 % evropské spotřeby vodíku. Vodík v Polsku produkují především rafinérie a chemické závody, veškerá produkce vodíku je vyrobena z fosilních paliv, což by se však mělo v budoucnu změnit. Vláda přijala v loňském roce strategický dokument s názvem Polská vodíková strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Ten stanovuje několik hlavních cílů, mezi které patří zavádění vodíkových technologií v energetice a vytápění; využívání vodíku jako alternativního paliva v dopravě, podpora dekarbonizace průmyslu, výroba vodíku v nových zařízeních z nízkoemisních zdrojů, efektivní a bezpečný přenos, distribuce a skladování vodíku. Ve všech těchto oblastech se mohou uplatnit i technologie českých firem. 

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK). Součástí kritické energetické bezpečnosti jsou také investice do plynovodů. V loňském roce byl uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě fungujícího terminálu na LNG v přístavu Svinoústí a plánovaného plovoucího terminálu na LNG v Gdaňsku je to další krok k diverzifikaci dodávek plynu. 

Hodnota trhu e-commerce v Polsku dosáhla v roce 2022 celkových 20,5 mld. EUR. Oproti roku 2021 se tak jedná o stagnaci. Růst v covidových letech byl však bezprecedentní a dlouhodobě těžko udržitelný. Mezi lety 2018 a 2021 byl průměrný meziroční nárůst hodnoty trhu 26 %. Analytické odhady pro období 2022 až 2027 počítají s průměrným ročním růstem o 11 %. V roce 2027 bude odhadovaná hodnota trhu e-commerce v Polsku 141 mld. PLN (31,5 mld. EUR). Pro srovnání – v roce 2019 to bylo 11,7 mld. EUR.  

Výše uvedený trend je umožněn a nutně doprovázen také růstem počtu uživatelů internetu, kteří nakupují online. V současnosti je to přibližně 80 % z nich. I zde se nabízí srovnání s rokem 2019, kdy na internetu nakupovalo 60 % jeho uživatelů. Důležitá je skutečnost, že více než 80 % nakupujících deklaruje záměr zachovat nebo dokonce navýšit podíl online nákupů i po odeznění všech pandemických omezení. V online prostředí své výrobky prodává asi 150 tisíc polských podniků. Kromě vlastních e-shopů využívají především platformy marketplace. Jejich podíl na trhu e-commerce dosahuje 50 %. Největší oblibě se těší polská marketplace platforma Allegro, kterou měsíčně navštíví asi 20 milionů uživatelů. Využívá ji 34 % zákazníků nakupujících online. Takto rozvinutý sektor e-commerce s dynamickým růstem vytváří ideální podmínky pro zahraniční (a tedy i české) firmy, které mají zájem nabídnout svůj produkt na polském maloobchodním trhu napřímo. 

Polsko se také velmi úspěšně napojuje na evropskou a globální digitální infrastrukturu a postupně se stává centrem cloudových služeb pro celý region střední a východní Evropy. Společnost Google zahájila v dubnu roku 2021 činnost nového regionálního Google Cloud. Jedná se o největší podobnou investici v Polsku, jejíž hodnota se v následujících letech vyšplhá až ke 2 mld. USD. Polský Google Cloud je součástí globální platformy rozdělené na 27 regionů. A Polsko je jedinou zemí střední a východní Evropy, kde je Google Cloud situován. Investici ve výši až 1 mld. USD realizuje v Polsku rovněž společnost Microsoft, která spustila vlastní cloud, který je součástí globální platformy Microsoft Azure, který je rozdělen do 68 regionů. V dohledné budoucnosti má být spuštěn také projekt Gaia-X podporovaný ze strany EU. Popsaný ekosystém bude vytvářet podmínky pro digitální transformaci firem v celém regionu a vytvoří množství příležitostí pro technologické a IT firmy, které se na této transformaci budou podílet.

Sektor stavebnictví zaznamenal v posledních letech v Polsku stabilní růst v obou hlavních ukazatelích – v počtu nových zakázek i v jejich hodnotě. Tahounem byl především veřejný sektor, respektive velké vládní programy v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Ty nastavují dlouhodobé finanční a projektové rámce, které jsou navíc doplněné o finanční prostředky z fondů EU. Zakázky veřejného sektoru jsou v Polsku zodpovědné za asi 55 % výkonu celého stavebnictví. Negativními faktory, které ovlivňují zpomalení tempa růstu celého sektoru v letech 2022 a 2023, jsou z politických důvodů zablokovaný Národní plán obnovy a přechod na nové programovací období evropských fondů 2021 – 2027. V obou případech lze očekávat čerpání financí až v roce 2024, kdy by se měl celý sektor vrátit k růstu. 

Zvýšená aktivita developerů, investorů, ale i jednotlivců, táhla v minulých letech také oblast bytové a komerční výstavby. Rok 2021 byl v oblasti bytové výstavby rekordní – byla započata výstavba celkem 277 425 bytů a rodinných domů. V roce 2021 zaznamenalo Polsko také nejvyšší počet dokončených bytů a domů. Konkrétně 234 718, což je nárůst o 14 000 tisíc v porovnání s rokem 2020. I zde znamenal rok 2022 propad – počet bytů a domů, jejichž výstavba byla započata, spadl ve srovnání s rokem 2021 až o 30 %. Na vině jsou drahé hypotéky (úroková sazba Národní banky Polska vzrostla z 0,1 % v říjnu 2021 a o 6,75 % v záři 2022) a nárůst cen materiálů i práce (průměrné výdělky ve stavebnictví vzrostly v roce 2022 až o 15 % oproti roku předchozímu). V roce 2023 čeká sektor rezidenční výstavby pravděpodobně stagnace, již v druhé polovině se však dá očekávat zvýšená aktivita především velkých developerů, kteří budou chystat projekty k dokončení na roky 2024/2025, kdy by měla být poptávka zase oživena. Bytová výstavba tvoří v Polsku asi 20 % hodnoty celého sektoru stavebnictví. 

Důležitým faktorem rozmachu bytové výstavby je také legislativní nastavení povolovacích procesů v Polsku. Ty jsou rychlé a předvídatelné, celý proces lze zvládnout v několika málo měsících. Ve srovnání s Českem pak vidíme výsledky například v podobě počtu bytů na tisíc obyvatel, na které je ročně vydáno stavební povolení. Zatímco v Praze je to v posledních 5 letech asi 3,4 bytu ročně, ve Varšavě je to v průměru 13 bytů. 

Podobně jako v případě jiných evropských zemí prošlo i polské zdravotnictví zatěžkávací zkouškou během pandemie covid-19, která zvýraznila mnohé dlouhodobé nedostatky v systému veřejné zdravotní péče. Dofinancování a modernizace sektoru tak patří mezi hlavní vládní priority. Pilířem této priority je zákonem schválený závazek o zvýšení výdajů na zdravotní péči na úroveň 7 % HDP do roku 2025. V roce 2022 vydalo Polsko na veřejné zdravotnictví 160 mld. PLN (838 mld. CZK). V tomto roce má dojít k navýšení na 165 mld. PLN (865 mld. CZK), což bude 6,3 procenta HDP. Dodatečné finanční prostředky směřují především na investice do modernizace zařízení a jejich vybavení, digitalizaci, zavádění moderních terapeutických postupů i platy zaměstnanců ve zdravotnictví. Celkový růst výdajů na zdravotnictví mezi lety 2015 a 2023 dosahuje 114 %. 

Financování projektů digitalizace je nastaveno především skrze prostředky EU. Polský Národní plán obnovy – přestože stále neschválený Evropskou komisí z důvodů přetrvávajících sporů s polskou vládou – dedikuje na zdravotnictví celkem 20 mld. PLN (105 mld. CZK). Jen projekt digitalizace a zabezpečení zdravotnické dokumentace bude financován částkou 4,5 mld. PLN (24 mld. CZK). Dále jsou finance určeny především na pobídky a podporu studentů medicíny a modernizaci nemocnic a jejich vybavení. V balíčku evropských fondů na období 2021–2027 pak ministerstvo zdravotnictví obdrží 3 mld. PLN (16 mld. CZK), které rozdělí mezi jednotlivé projekty. V neposlední řadě se bude zdravotnictví týkat také podpora z programu Evropské fondy pro digitální rozvoj 2021–2027. Polsko hodlá prostředky v tomto programu využít na další rozvoj veřejných elektronických služeb účtu pacienta a na projekty rozvíjející telemedicínské služby. Elektronické služby a telemedicína generují vysokou poptávku po moderních diagnostických nástrojích, které mohou zrychlit a zpřesnit práci lékařů, kterých je nedostatek. 

Zvláštní pozornost bude v následujících letech upřena také na péči o onkologické pacienty a na péči o seniory a závislé osoby. Dle dostupných prognóz bude v následujících 15–20 letech v Polsku narůstat počet onkologických pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto vyčlenilo celkem 900 mil. PLN (4,7 mld. CZK) na revitalizaci Národního onkologického ústavu. V následujících letech bude nezbytné implementovat do polského zdravotnictví moderní metody léčby rakoviny, včetně buněčné terapie pomocí CAR T-lymfocytů. Mezi výzkumné a vývojové priority v oblasti zdravotnictví byla zahrnuta témata aplikace umělé inteligence v diagnostickém a terapeutickém procesu. Důraz na péči o seniory a závislé osoby vychází z trendu stárnutí polské populace a zvyšujícímu se počtu osob, které tuto pomoc vyžadují.

Rozvoj železnic je v Polsku dlouhodobou prioritou. Současná dynamika investic má být zachována i v následujících letech, předpokládá se tedy pokračování již probíhajících vládních programů. Hlavním z nich je Národní železniční program, který pro období 2016 – 2023 stanovoval 240 prioritních projektů s financováním ve výši 74 mld. PLN (390 mld. CZK). V současné době vzniká navazující KPK na období do roku 2027 s výhledem do roku 2030. Celková výše alokovaného financování je 80 mld. PLN (422 mld. CZK). Hlavní cíl programu – modernizace a budování nových tratí zahrnutých do sítě TEN-T – se nemění. Výsledkem bude zkrácení jízdní doby, zvýšení bezpečnosti železniční dopravy, komfortu cestování a odstranění překážek v nákladní dopravě na vnitrostátních i mezinárodních spojích. 

Dále existuje řada menších investičních plánů, jako je Program Kolej+. Jeho cílem je zajištění dostupnosti železniční dopravy v regionech (tedy budování zcela nových regionálních tratí) s plánovanými investicemi ve výši 13,2 mld. PLN (70 mld. CZK) do roku 2029. Řadíme zde i dva speciální programy zaměřené na přestavbu a modernizaci vlakových nádraží a zastávek. Ty mají být přizpůsobeny potřebám moderního cestování se zajištěním bezbariérového přístupu a dostatečnou kapacitou pro obsluhu dálkových vlaků. V těchto programech je na následující léta alokováno celkem 2,7 mld. PLN (14,2 mld. CZK). 

Velkým impulsem pro rozvoj železniční dopravy v Polsku je také projekt centrálního komunikačního uzlu – CPK. Jeho základem je zcela nové letiště ležící mezi Varšavou a Lodží, které bude s ostatními polskými městy spojeno železnicí. V rámci projektu CPK je naplánováno téměř 2 000 km nových tratí, které mají být vybudovány do konce roku 2034. Na více než 1 300 km z nich již probíhají přípravné práce. První stavební práce by měly být zahájeny již v roce 2023. 

Vedle investic do tratí probíhá v Polsku zásadní modernizace vozového parku. Státní přepravce PKP Intercity alokoval v posledních 6 letech na nákup nových moderních vlakových souprav více než 7 mld. PLN (37 mld. CZK). V dalších letech s horizontem do roku 2030 hodlá v rámci strategie PKP Intercity – Železnice velkých investic vyčlenit dalších 27 mld. PLN (142 mld. CZK). Dopravce plánuje až dvojnásobné navýšení kapacit vlaků na dálkových tratí. Nově pořízené vlakové soupravy mají být schopny dosahovat cestovní rychlost 160–250 km/h. Většina vlaků provozovaných PKP Intercity v současnosti dosahuje maximální rychlosti 160 km/h. 

Kromě investic do osobní přepravy plánuje polská vláda efektivnější využití železnic v dopravě nákladní. Tyto investice budou součástí komplexního plánu s názvem Směry rozvoje intermodální dopravy do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Hlavním smyslem dokumentu je stanovení klíčových potřeb (kolejová vozidla pro kontejnerovou přepravu, potřeby v oblasti technického vybavení terminálů, rozvoj telematických a informačních systémů) a jejich navázání s finančním plánem nového programovacího období EU.

Financování polské vědy z veřejných zdrojů stále nedosahuje průměru zemí Evropské unie. Od svého vstupu do EU v roce 2004 však Polsko svou ztrátu viditelně dotahuje a nárůstem výdajů na vědu patří mezi unijní špičku. V roce 2004, kdy unijní průměr výdajů na vědu a výzkum dosahoval 1,8 % HDP, vykazovalo Polsko třikrát nižší hodnotu (0,55 % HDP). V roce 2021 se Polsko s hodnotou 1,44 % HDP zařadilo mezi dvě “staré” členské země – Řecko a Španělsko – a na unijní průměr ztrácí 0,82 %. Česko si s výdaji na úrovni rovných 2 % stále stojí lépe. Odstup od průměru členských zemí EU drží Polsko také v podílu odborníků ve výzkumu a vývoji na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. V roce 2019 to bylo 0,99  a 19. místo mezi členskými státy. I zde je však vidět postupné zlepšení, ještě v roce 2008 bylo Polsko v rámci EU na 25. příčce s podílem výzkumníků na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 0,4 %. V souladu s výše uvedenými údaji stoupá Polsko také v žebříčku “Globálního inovačního indexu”, kde si mezi lety 2007 a 2021 polepšilo o 16 pozic z 56. na 40. místo. 

Při pohledu do soukromého sektoru – na základě dat z let 2019 až 2021 – lze konstatovat, že tahouny inovací v průmyslu i službách jsou velké podniky. V průmyslu bylo v daném období za aktivně inovativní označeno 26,3 % podniků. Ve skupině velkých podniků s více než 250 zaměstnanci to však bylo 74,6 %. Ve skupině středních podniků s 50 – 249 zaměstnanci 48,7 % podniků. V početně nejvýznamnější skupině malých podniků do 49 zaměstnanců však jen 16,1 %. Obdobná je situace ve službách, kde v souhrnu bylo za inovativní označeno 22,2 % podniků. Mezi velkými dosáhl podíl inovativních 66,7 %, mezi středními 39,4 % a mezi nejpočetnějšími nejmenšími podniky jen 17,6 %.  Jako aktivně inovující je podnik brán, pokud ve sledovaném období zavedl alespoň jeden produkt nebo inovaci podnikového procesu. 

Odhlédneme-li od míry inovativnosti podniků dle jejich velikosti a zaměříme-li se na sektorové dělení, za nejinovativnější oblast polského průmyslu můžeme označit výrobu farmaceutických výrobků (70,5 % podniků bez ohledu na jejich velikost). Následují  těžba černého a hnědého uhlí (68,8 % podniků), výroba počítačových, elektronických a optických výrobků (61,4 % podniků), výroba koksu a ropných produktů (61,1 % podniků) a výroba chemických látek a chemických výrobků (54,5 % podniků). Podobně lze určit nejinovativnější odvětví ve službách – výzkum a vývoj (82,6 % podniků), pojištění, zajištění a penzijní fondy (81,3 % podniků), počítačové programování a poradenství (60 % podniků), vydavatelská činnost (51,3 % podniků) a informační služby (50 % podniků). 

Nejdůležitějším vládním dokumentem pro oblast vědy, výzkumu a inovací je Národní vědecká politika (Polityka Naukowa Państwa) přijatá v polovině roku 2022. Dokument určuje priority fungování systému vysokoškolského vzdělávání a vědy. Absolutním cílem dokumentu je zlepšení kvality života, zajištění bezpečnosti a budování konkurenceschopnosti na mezinárodní scéně. Mezi dílčí úkoly a cíle lze zařadit zvýšení atraktivity kariéry v systému vysokoškolského vzdělávání a vědy; široce pojatou digitalizaci společnosti a hospodářství; lepší přenos znalostí a technologií mezi vědou a průmyslem a snahu o technologickou nezávislost prostřednictvím vytváření polského „know-how“; podpora mobility akademické obce; vytváření a upevňování pozitivního obrazu polské vědy ve světě a posilování jejího mezinárodního vlivu. Samostatné kapitola jsou věnovány také tématům „společenství, kultura, tradice“ a „národní obrana a bezpečnost“. Vyhodnocování a aktualizace dokumentu budou probíhat jednou za 5 let.