Export českých firem do Číny roste téměř o třetinu

Růst českého vývozu do „Říše středu“ se v posledních měsících zvyšoval nejrychlejším tempem za několik posledních let. Naopak čínské investice v České republice v roce 2017 zaostaly za očekáváním.



Český vývoz do Číny se v  roce 2017 vyvíjel pozitivně. „Za prvních sedm měsíců roku vzrostl v meziročním srovnání český export do Číny o 29 procent, což je nejvýraznější zrychlení tempa za několik posledních let,“ komentuje poslední údaje Českého statistického úřadu Luděk Procházka, generální ředitel společnosti Gerlach, která je největším neutrálním poskytovatelem celních služeb v České republice.

Pro Českou republiku je „Říše středu“ čtvrtým největším obchodním partnerem. Za rok 2016 činil český vývoz do Číny 1,734 miliardy eur, s meziroční nárůstem o 6,2 procenta, ale dovoz dosáhl výše 15,971 miliardy eur a rostl téměř dvounásobným tempem. Meziročně o 11,5 procenta. Po Německu a Polsku je Čína se sedmiprocentním podílem třetí největší dovozce do České republiky. Do Číny však směřuje pouze 1,4 procenta českého exportu.

Podle předsedy Asociace exportérů Jiřího Grunda je to tím, že české firmy jsou často jen subdodavatelem hlavně německých firem. Jako vývozce do Číny pak statistiky uvádějí zahraniční firmu, přestože se na finálním produktu, často velmi významně, podílí český dodavatel. „U nás není mnoho firem, které by mohli jednat s čínskými partnery jako rovný s rovným,“ uvádí Jiří Grund.

V Číně se daří české energetice a strojírenství

Údaje společnosti Gerlach potvrzují, že na čínském trhu se prosazují především tradiční české průmyslové firmy z oblasti energetiky, strojírenství a automobilového průmyslu.

„Česká ekonomika není dost velká, aby mohla být pro Čínu strategickým partnerem. Jen málo firem dokáže reagovat na významné kontrakty od velkých čínských firem. České firmy mají co nabídnout, ale čínští partneři si hodně vybírají a nastavují tvrdé podmínky,“ pokračuje Jiří Grund a dodává: „V Číně je obrovské množství soukromých firem, ale stále jsou na státních orgánech silně závislé. Zvláště u velkých projektů často nad obchodními zájmy převáží ty strategické a politické.“

Dovoz z Číny tvoří stále hlavně spotřební zboží, textil, elektronika nebo hračky. Celoroční statistiky dovozu ovlivní výrazně závěr roku. „Předzásobení pro vánoční trh se každoročně na podzim projeví navýšením dovozu minimálně o 20 procent oproti průměru ve zbylé části roku,“ vysvětluje Luděk Procházka.

Naopak také v Číně se zvyšuje zájem o spotřební zboží z Evropy. Především v průmyslových oblastech rostou v poslední době rychle mzdy a lidé jsou ochotní za evropské zboží zaplatit.

Zatímco českému vývozu se daří, čínské investice do Česka zaostávají za původními předpoklady. „Nenaplňují se vysoká očekávání od investorů z Číny. V první desítce největších obchodů nenajdeme ani jedno zastoupení čínské společnosti,“ popisuje situaci na českém trhu Štěpán Flieger, výkonný ředitel oddělení fúzí a akvizic EY v České republice.

Přesto je pohyb čínských firem na českém trhu vidět. Týká se to například oblasti komerčních nemovitostí. Tři velké čínské logistické společnosti si v uplynulých 18 měsících pronajaly v České republice téměř 100 000 metrů čtverečních nových skladů, přičemž pronájem 68 000 metrů čtverečních ve VGP Parku v Jenči společností 4PX Express, což je logistický operátor čínské e-commerce firmy Alibaba, se řadí mezi největší letošní nájemní transakce.

„V současné době v České republice působí čínské firmy, které podnikají zejména v oblasti logistiky a e-commerce a které k nám expandují ze západní Evropy, kde mají vybudované zázemí. Do určité míry sledují pohyb svých globálních konkurentů. Dobrým příkladem je Amazon, který před dvěma lety otevřel svůj sklad v Dobrovízi u Prahy. V polovině roku 2017 v areálu v Jenči u Prahy podepsal nájemní smlouvu logistický operátor jeho čínského rivala Alibaby,“ popisuje Peter Kolenčík, senior consultant společnosti 108 Agency.

Čína tvoří třetinu světového HDP

Význam Číny pro český zahraniční obchod přitom bude stále vyšší. „Přestože to v českém všeobecném povědomí ještě příliš není, v současné době je nejvýznamnější světovou ekonomikou Čína. Podle nominálního HDP je třetí největší ekonomikou světa za USA a Evropskou unií, a podle HDP dle parity kupní síly je již dnes největší ekonomikou světa. Nicméně klíčovým důvodem, proč je čínský drak tak zásadním faktorem, je to, že čínská ekonomika momentálně přispívá k růstu světového HDP více než jednou třetinou, což je bezprecedentně nejvyšší podíl,“ upozorňuje Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management.

„Zjednodušeně proto můžeme říci, že pokud by čínská ekonomika dostala chřipku, celá světová ekonomika, Česko nevyjímaje, by následně dostala minimálně zápal plic,“ přirovnává Michal Stupavský.

Čínská ekonomika velice silně roste, HDP v loňském roce přidal úctyhodných 6,7 procenta. I pro české firmy je však zásadní skutečností, že čínská ekonomika v posledních letech nastoupila do mírně klesajícího strukturálního trendu. „Zatímco ještě v letech 2010 a 2011 se růst čínské ekonomiky pohyboval kolem 10 procent, loni to bylo již o celé tři procentní body méně. V letošním roce ekonomové očekávají nepatrné zrychlení ekonomického růstu na 6,8 procenta, nicméně pro příští rok se počítá již s „pouhými“ 6,4 procenta a pro rok 2019 s 6,2 procenta,“ popisuje Michal Stupavský.

Čínská ekonomika se tak podle něj momentálně nachází ve fázi strukturálního přechodu, v jehož rámci se čínské politické vedení snaží snížit podíl investic a zahraničního obchodu ve prospěch spotřeby domácností. To má dlouhodobě vliv na zpomalování růstu HDP. Není to však faktor jediný.

„U státem vlastněných podniků zaměřených na těžbu nerostů a těžký průmysl dochází k významné redukci kapacit. Čínská vláda také čím dále více uplatňuje velice přísná environmentální opatření s cílem snížit znečištění přírody,“ zmiňuje Michal Stupavský a dodává: „Na druhou stranu se čínská ekonomika po technologické stránce i nadále velice dynamicky rozvijí. Podle posledních zpráv je dokonce již dnes v Číně více průmyslových robotů než v Japonsku.“

Také pro Evropskou unii je Čína významným, konkrétně druhým největším obchodním partnerem hned po USA a tvoří 14,9 procent celkového obchodu všech členských zemí. Podle posledních údajů Eurostatu představuje zboží z Číny 20 procent celkového dovozu do EU, zatímco opačným směrem směřuje jen 10 procent evropského vývozu. Evropa tak má s Čínou stále negativní obchodní bilanci.

Dalibor Dostál

• Teritorium: Asie | Čína | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Investice | Služby

Doporučujeme