Jak ochránit právo duševního a průmyslového vlastnictví, jednu z největších hodnot 21. století

Máte ve společnosti patent na výrobu kontaktních čoček, nebo si jej musíte licencovat? Upravujete v rámci výroby svůj produkt speciálním způsobem, což vám zaručuje jistý odbyt a postavení jedničky na trhu? Zjistili jste v rámci výroby, že jde něco vyrobit úplně jinak, snáze a levněji? Je vaše obchodní značka a logo známá tak, že se vaše výrobky prodávají „skoro samy“? Gratulujeme, pak ve společnosti nejspíše máte i některá z práv duševního a průmyslového vlastnictví, takzvaná IP práva.



Ačkoli u nás zatím správa a ochrana těchto práv není příliš rozšířena, ve světě se z ní stává jedno z hlavních témat pomyslné první pětky. Přitom jsou to právě české hlavy a firmy, které ve světě hýbají trhem patentů a IP práv. Zatímco společnosti, jejichž podnikání je založeno na jejich logu, mají povětšinou svou ochrannou známku registrovanou a relativně dobře chráněnou, u technologických firem tomu tak není.

U technologických společností povětšinou správa patentů, užitných a výrobních vzorů či obchodního tajemství často značně pokulhává. Ukázkovým případem je pak mezinárodní společnost Nortel, u které byla v rámci insolvenčního řízení vydražena práva duševního a průmyslového vlastnictví, jinak nazývaná IP práva, za 4,5 miliardy dolarů. Kdyby management věděl, jakou mají hodnotu, nejspíš by se společnost nikdy do insolvence nedostala.

Společnosti a jejich management obvykle odvětví IP práv podceňují, a to nejen z pohledu jeho důležitosti, ale i z pohledu rozpočtu. IP práva jsou tak často nedostatečně a neodborně spravována, udržována a chráněna. Management společnosti tak ani fakticky neví, jaký poklad ve firmě má.

U společností tak často vídáme, že chybí nejen celková strategie a koncepce k registraci, údržbě a ochraně těchto práv, ale například i jejich základní přehled či inventář. Přitom se často jedná o největší hodnotu, která se v dané společnosti nachází. U technologických společností v praxi dnes nemovitý majetek tvoří okolo 20 % oproti 80 % movitého majetku, kde značná část z toho připadá právě na IP práva.

Výrobní haly a stroje pořídíte s větším nebo menším úvěrovým zatížením vždy. Avšak bez patentu a know-how se z vás jednička na trhu s největší pravděpodobností nikdy nestane. Přitom dobře spravovaná a chráněná práva přináší společnostem výhody nejen v podobě jejich bezpečí a stability na trhu. IP práva jsou standardně licencována v rámci skupiny, případně i mimo skupinu, čímž dochází jednak k optimalizaci finančních toků v rámci skupiny, ale především k vytváření zisku v podobě licenčního poplatku za tato práva.

Dalším z nezanedbatelných kladných aspektů IP práv je možnost jejich užití jako zajištění při financování, případně zlepšení financovatelnosti celé skupiny. V neposlední řadě jsou na trhu tato práva užívána při uzavírání strategických, často odvětvových aliancí skupin se společnými zájmy.

Jak se starat o IP práva?

V první řadě je nezbytné zjistit, jaká IP práva ve společnosti máte a jakou mají alespoň rámcově hodnotu. Následuje nezbytný krok, a tím je registrace daného práva u příslušné organizace.

Dle složitosti a komplexnosti registrovaného práva se odvíjí délka a náročnost registračního řízení. V každém případě se však nejedná o výrazně nákladné řízení a registrace IP práva se jistě vyplatí. V případě, kdy je společnost aktivní i na mezinárodní úrovni nebo její produkt tento potenciál alespoň má, je třeba mít v potaz registraci nejen v zahraničí, ale také na rozvíjejících trzích, kterým je například Čína.

Dále je pro správné využití IP práv a jejich rozvoj nezbytné nastavit koncepci a implementovat funkční IP manuál a tím začlenit tato práva do obchodní strategie společnosti. Jedině tím se podaří maximalizovat hodnotu a ziskovost těchto práv pro společnost.

Tuzemské společnosti obvykle odvětví IP práv podceňují, a to nejen z pohledu jeho důležitosti,
ale i z pohledu rozpočtu. IP práva jsou tak často nedostatečně a neodborně chráněna.

Společnosti pak dle rozsahu jimi držených IP práv standardně vyčleňují tato práva do samostatných entit, a to jak standardních obchodních společností, tak například trustů, u nás známých jako svěřenecký fond. K držení těchto aktiv prostřednictvím trustů a nadací ve světě přistoupila například společnost IKEA.

Důvodů je k tomu několik. Jedním z nich bývá diferenciace rizik oddělením těchto práv od ostatních, rizikovějších aktiv společnosti. Dalším důvodem bývá umožnění licencovat tato práva do ostatních společností skupiny a tím vyrovnávat finanční toky v rámci skupiny a generovat zisk v podobě licenčního poplatku. V neposlední řadě bývalo důvodem i nastavení efektivního daňového režimu, pro který však musela být tato práva přesunuta do zahraničí.

Přesun IP práv do zahraničí však měl několik nepříznivých dopadů, a to zejména odliv českého know-how z České republiky a jejich nákladnější údržbu a fakt, že se tato práva nejen díky vzdálenosti dostávala zčásti mimo kontrolu společnosti. Na masivní přesun těchto práv do jurisdikcí, jako je Kypr nebo Malta, reagovaly jednotlivé státy a Evropská unie poměrně silnou regulací, kvůli které z pohledu „výnosnosti“ těchto struktur dané destinace jen doznívají.

Existuje vůbec české řešení? Režim přímého daňového nebo jiného zvýhodnění pro IP práva v českém právním řádu bohužel neexistuje. Nicméně, v současné době dochází ve spolupráci Asociace rodinných firem a skupiny ČSOB k vytváření konceptu Prvního českého IP Boxu. Ten by měl umožňovat českým firmám spravovat, rozvíjet a uchránit jejich IP práva při nastavení efektivních finančních toků.

Hlavním krédem Prvního českého IP Boxu je dle jeho tvůrců transparentnost, ochrana českého know-how a jeho odborná správa a rozvoj. První český IP Box by tak měl být nejen místem, kde se česká jedinečnost sdružuje, ale současně i dále rozvíjí. Na další informace o vývoji Prvního českého IP Boxu se dle všeho budeme moci těšit již v polovině tohoto roku.

Pět otázek pro Josefa Dvornáka, vedoucího kanceláře Úřadu průmyslového vlastnictví

Josef Dvornák, ÚPVKolik patentů je aktuálně registrováno v České republice?
Na konci roku 2016 bylo v České republice platných takřka 37 tisíc patentů, z nichž šest a půl tisíce bylo uděleno národní cestou, Úřadem průmyslového vlastnictví, a bezmála 32 tisíce cestou regionálního evropského patentu, tedy Evropským patentovým úřadem. Držiteli výlučných patentových práv na našem území jsou především zahraniční firmy. Brání tak využití svých inovací našimi podnikateli. Za relativně nízkým počtem platných patentů stojí stávající spíše restriktivní a dost administrativně náročný evropský patentový systém. Pokud se změní a připojí-li se k této změně i Česká republika, bude u nás patentů zahraničních majitelů platit násobně více.

Kolik patentů registrujete ročně a jaký je trend v posledních letech – registruje se více nebo méně patentů?
Právě nyní připravujeme výroční zprávu Úřadu za rok 2016, ve které zveřejníme podrobné průmyslově právní statistiky. Předběžně mohu sdělit, že v roce 2016 bylo Úřadem uděleno domácím přihlašovatelům 637 patentů a zahraničním 144. Ve stejném roce bylo v České republice validováno 5 964 evropských patentů. Jinými slovy – v roce 2016 přibylo na našem území celkem 6 745 patentů. Počet udělených patentů v posledních letech roste, což je výsledek aktivit domácích přihlašovatelů, zčásti odraz zvyšování zájmu zahraničí o naše teritorium, ale rovněž dopad nečekaně výrazně vyššího počtu patentů, které v loňském roce udělil Evropský patentový úřad.

Jak se chovat v případě, když má někdo zaregistrovaný patent a zjistí, že ho někdo kopíruje?
Zjistí-li majitel patentu, že chráněné řešení někdo bez jeho souhlasu využívá, může proti takovému protiprávnímu stavu zasáhnout, zejména podáním žaloby o porušení patentových práv. V praxi k tomuto kroku zpravidla dochází až poté, co selžou jiné možnosti, jako třeba varovný dopis údajnému porušovateli požadující přerušení závadného jednání, zásah celních orgánů, uzavření mimosoudní dohody nebo udělení licence k dalšímu využívání. Majitel patentu může v soudním sporu uplatnit i nárok na náhradu škody či úhradu nákladů na zastoupení.

V souvislosti s otevřeností, s jakou hledíme k Číně, připravuje se ÚPV na potenciální nárůst čínských padělků, nebo je to jen „nafouknutá bublina“?
Faktem je, že se ve světě a také na našem trhu čínské padělky vyskytují, a lze tedy očekávat, že se vyskytovat budou. Náš Úřad přímou kompetenci ve věci padělků nemá, věcně příslušná je Celní správa, policejní a inspekční orgány. Co pozorujeme my, je raketový růst počtu inovací – technických řešení, které jsou čínskými firmami přihlašovány k patentové ochraně. Loni byly v Číně podány těžko uvěřitelné dva miliony přihlášek. Je jen otázkou času, kdy patentová aktivita čínských firem ve větší míře překročí hranice a patenty ve vlastnictví čínských subjektů ve světě, včetně České republiky, začnou být výraznou blokační silou.

Proběhla již harmonizace naší a evropské legislativy? Chystá se voblasti legislativy nějaká novinka, která stojí zazveřejnění?
V současné době probíhají přípravy implementace Směrnice, kterou se sbližují předpisy o ochranných známkách v rámci Evropské unie. V oblasti ochrany technických řešení platný zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích byl koncipován a několikrát novelizován tak, aby byl plně slučitelný s existujícími mezinárodními, respektive regionálními úmluvami a dohodami. Novinkou je připravované zavedení evropského patentu s jednotným účinkem a Jednotného patentového soudu.

Cílem je zjednodušit patentové pokrytí těch států Evropské unie, které se rozhodnou ratifikovat Dohodu o Jednotném patentovém soudu. Patenty udělené Evropským patentovým úřadem v těchto státech automaticky získají účinnost, odbourán bude administrativně i finančně náročný validační proces. Případné spory bude řešit nadnárodní Jednotný patentový soud. Účastnícím se státům systém však přinese i násobné zvýšení počtu výlučných patentových práv v držení zahraniční konkurence.

Další info k tématu na BusinessInfo.cz viz též Autorské právo.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Ondřej Plánička, AK Pavelka a Dagmar Klimovičová.

• Témata: Legislativa
• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme