Rozjet start-up v ČR je těžší než jinde, v žebříčku Světové banky jsme v polovině



 Rozjet v Česku firmu je výrazně těžší než v jiných částech světa. V žebříčku Světové banky zaujímá Česká republika až 81. místo mezi 190 zeměmi při porovnání obtížnosti založení nového podnikatelského subjektu. Tuzemské startupy tak mají mnohem složitější pozici než začínající firmy v jiných zemích střední Evropy, zaostáváme však i za takovými státy, jako je Ukrajina, Kosovo nebo Benin. Stát sice již řadu let sliboval zavedení finančních nástrojů na podporu startupů, zatím jim poskytuje alespoň pomoc se získáváním zkušeností od ostřílených profesionálů.

Na to se zaměřuje program CzechStarter. Prvních devět startupů se v současnosti zapojuje do jeho takzvané Basic fáze. Během ní budou od vybraných mentorů získávat cenné zkušenosti z byznysového prostředí. Ti nejúspěšnější se příští rok vydají otestovat nabyté znalosti do Silicon Valley.

Podpora 700 tisíc

„Mohou čerpat až 150 hodin mentoringu a poradenství z oblastí, jako jsou finance, management, marketing či ochrana duševního vlastnictví, zkrátka podle svých individuálních potřeb. Jejich náklady uhradíme z 85 procent. Náklady spojené s cestou a pobytem v Silicon Valley až do výše sto procent,“ popisuje Markéta Havlová, ředitelka Odboru startupů agentury CzechInvest. Jeden startup tak může dosáhnout na podporu až 700 tisíc korun.

Mezi nejzajímavější startupy, které se do programu zapojily, patří například PlasmaAgro, která využívá nízkoteplotní plazmy k fyzikálnímu ošetření a stimulaci osiva, nebo New Era Materials, vyrábějící unikátní kompozitní materiály.

Projekt CzechStarter je realizovaný z programu Marketing, prioritní osy číslo 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) pro období 2014 až 2020. CzechInvest přitom cílí na startupy také s dalšími programy, jako je CzechDemo, CzechAccelerator nebo CzechMatch.

Podpora je pro české startupy důležitá nejen kvůli větší byrokracii při zakládání firmy, na kterou ukazuje zmíněný žebříček Světové banky, ale také kvůli horšímu přístupu k investicím. Z průzkumu, který si nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu a obchodu, vyplynulo, že pouze na vlastní zdroje se muselo při rozjezdu firmy spolehnout 46 procent mladých podnikatelů, dalších více než 22 procent firem získalo prostředky od rodiny, přátel a známých. Individuální investoři se pak podíleli na rozjezdu pouze zhruba devíti procent startupů.

Jenom minimálně se zatím na investicích účastní fondy rizikového kapitálu. Ty české dávají prostředky do mnohem větších projektů než jinde v Evropě. Zatímco průměrná výše investice rizikového kapitálu v Evropské unii je 1,3 milionu eur, v České republice je to 3,2 milionu eur. Do budoucna by měl rozjezd startupů v Česku podporovat také Národní inovační fond, ale rovněž Evropský investiční fond. Ten počítá až s částkou 50 milionů eur.

Startupům kromě státních institucí a několika soukromých investorů pomáhají též akcelerátory. Je to jak brněnské Jihomoravské inovační centrum, které patří k nejúspěšnějším v republice, tak pražský StartupYard, nejstarší akcelerátor ve střední a východní Evropě. Ten nedávno vybral sedm nových startupů, kterým bude pomáhat s rozjezdem, ze 160 přihlášených zájemců z celého světa. Právě podíl zahraničních zájemců v posledních letech narůstá. „Nepřekvapuje nás, že vidíme nárůst zájmu ze zahraničí. Náš ekosystém si získal zasloužené uznání v oblastech softwarového inženýrství, strojového učení a mezi bezpečnostními experty,” řekl Cedric Maloux, ředitel StartupYardu.

K výraznému nárůstu zájmu došlo například u firem z USA a Velké Británie, které tvořily deset procent přihlášených. Zahraniční zájemce láká do České republiky také pověst země, z níž pocházejí světově úspěšné společnosti jako Avast, GoodData nebo Y Soft.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.