Státní rozpočet za rok 2017 skončil v mírném schodku

Český státní rozpočet za loňský rok skončil se schodkem 6 miliard korun. Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR. Původně byl plánován deficit ve výši 60 miliard.



Od roku 1997 jde o druhý nejlepší výsledek. V přebytku byl rozpočet jen v roce 2016 (o 61,8 miliardy korun), a to především díky čerpání evropských peněz.

Příjmy státu loni činily 1,273 bilionu, výdaje 1,279 bilionu korun. Přesný schodek byl 6,2 miliardy.

Ministryně financí Alena Schillerová se pochlubila, že je rozpočet „téměř vyrovnaný“ a připomněla výpadek příjmů z Evropské unie. Příjem peněz z Bruselu loni klesl meziročně o téměř 82 miliardy korun. „Pokud bychom odečetli peníze z Evropské unie, schodek vychází na minus 1,3 miliardy, což představuje téměř vyrovnaný rozpočet,“ konstatovala ministryně.

Lepší výběr daní

Podle ministerstva se dařilo lépe vybírat daně. Vyšší příjmy získal stát také ze sociálního pojištění.

Podle Schillerové mělo pozitivní dopad na naplněnost státní pokladny také kontrolní hlášení, které přineslo na DPH zhruba o 7,2 miliardy korun víc než v roce 2016. „Ve druhém roce účinnosti byl pozitivní vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH téměř 20 miliard korun,“ shrnula ministryně.

K relativně slušnému výsledku přispěl také vysoký ekonomický růst, doprovázený nízkou nezaměstnaností. Díky rostoucím platům v podnikatelském i veřejném sektoru posiluje i domácí poptávka. Češi nemají hluboko do kapsy a více utrácejí.

Analytici i opoziční politici se diví především rozdílu mezi rozpočtovaným a skutečným výsledkem hospodaření státu. Zejména pravicová opozice by v čase vysokého hospodářského růstu ráda viděla rozpočet na letošní rok vyrovnaný nebo přebytkový. Na rok 2018 schválili poslanci schodek ve výši 50 miliard.

Dluh opět narostl, ale ne výrazně

Celkový státní dluh loni stoupl asi o 11 miliard, a v současnosti představuje 1,62 bilionu korun.

Podle rezortu Schillerové je asi 15 procent dluhu s nulovým nebo záporným výnosem. V průběhu roku totiž ministerstvo využívalo příznivých podmínek na trhu a prodávalo krátkodobě státní dluhopisy, často i za záporný úrok. Investoři tak vlastně platili státu za to, že mu půjčují peníze.

O dluhopisy měli zájem zahraniční investoři i domácí instituce. „Na domácím trhu jsme prodali 213 miliard emisí,“ řekl náměstek pro veřejné rozpočty Petr Pavelek.

Výdaje na správu státního dluhu loni klesly na 39,8 z předloňských 40,7 miliardy korun.

Jakub Procházka

Doporučujeme