Zákaz kouření počet restaurací nesnížil, naopak rostly rychleji

Katastrofické scénáře se v pohostinství nepotvrdily. Pokles zaznamenaly pouze pivovary, u točeného piva jde však o pokračování mnohaletého trendu. Kouření stále více ovlivňuje přístup společností zaměřených na zdraví, především pojišťoven a zdravotních pojišťoven.



Zákaz kouření v loňském roce neměl negativní dopad na tuzemské restaurace. Naopak. Rok 2017, kdy zákaz kouření začal platit, byl pro české hospody nejlepším za posledních pět let. Vyplývá to ze statistik společnosti CRIF.

V roce 2017 bylo v pohostinství založeno nebo obnoveno celkem 16 420 živnostenských oprávnění a 17 373 jich bylo ukončeno nebo přerušeno. Počet aktivních živnostenských oprávnění tak sice meziročně klesl o 953, ale počty hospod se v Česku snižují dlouhodobě, takže loňský výsledek byl nejlepší za posledních pět let.

Konkrétně bylo loni zcela ukončeno 5471 živností a 11 902 jich bylo přerušeno. Počet ukončených živností tak byl v roce 2017 o 16 procent nižší než v roce 2016 a počet přerušených živností se meziročně snížil dokonce o čtvrtinu. „Situace v pohostinství se v uplynulém roce stabilizovala a podnikatelská aktivita měřená počtem zakládaných a ukončovaných živností se po výkyvu z konce roku 2016 opět snížila. Počty ukončených i přerušených živností byly nejnižší za posledních pět let,“ říká Jan Cikler, vedoucí datového oddělení analytické společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Podobně i počet živností obnovených po přerušení byl nejvyšší za posledních pět let. „Ve sledovaném období se tak prozatím nepotvrdily obavy z toho, že by zákaz kouření negativně ovlivnil počet aktivních živnostenských oprávění v pohostinství,“ doplnil Jan Cikler.

Restaurace rostly

Nejvíce živností přibylo na samém konci roku. V prosinci bylo založeno či obnoveno o 1009 živností více než kolik jich bylo ukončeno či přerušeno. Jde přitom zároveň o třetí nejvyšší měsíční přírůstek počtu živností v oboru za posledních pět let. „I když přírůstek o tisíc a více živností je velmi výjimečný,“ dodává Jan Cikler.

Negativní dopad na restaurace nemělo ani zavedené elektronické evidence tržeb, které pro hospodské začalo platit již od prosince roku 2016. „Pokud tedy odhlédneme od politických kontextů EET a budeme se na jeho efekt dívat čistě pragmaticky, pak mohu říci, že svědomitým a chytrým provozovatelům přineslo nové šance na rozvoj jejich podnikání,“ říká Igor Třeslín, šéf společnosti Storyous.

„Pokud se podíváme na ekonomické výsledky našich klientů, zaznamenáme průměrný 16-ti procentní meziroční růst, zatímco Český statistický úřad uvádí pouze 8,2 procenta pro celý trh. To je za mě prokazatelný pozitivní efekt způsobený mimo jiné novými technologiemi, které EET podnikům – sice často nedobrovolně – přineslo,“ dodává Igor Třeslín. I osmiprocentní růst oboru je přitom na hony vzdálený katastrofickým scénářům, které líčily totální úpadek pohostinství v důsledku společného nástupu EET a zákazu kouření.

Počet infarktů je nižší o 13 procent

Jediní, kdo trvá na negativním vlivu zákazu kouření na restauratéry, jsou někteří pivovarníci. Například loni v červenci klesl meziročně objem točeného piva o devět procent, v září pak o 24 procent. Ani v tomto případě však zákaz kouření nebo zavedení EET neznamenalo nějaký dramatický zlom. Spotřeba točeného piva totiž klesá dlouhodobě. I samotní pivovarníci přiznávají, že jde o výsledek širšího procesu. „Vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude spotřeba piva klesat i v Česku,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková produkce tuzemských pivovarů v posledních letech roste. Pokles točeného piva dohánějí nárůstem lahvového a především vyšším exportem.

Zákaz kouření v restauracích má dlouhodobě širokou podporu veřejnosti. Letos květnu, zhruba rok po jeho zavedení, souhlasí s tímto opatřením 71 procent lidí. Podle lékařů navíc již během prvních měsíců zákazu výrazně ubylo infarktů, u lidí pod 60 let přibližně o 13 procent. Kuřáci v důsledku zákona snížili průměrnou spotřebu cigaret z 15 na necelých 13 cigaret.

Negativní následky kouření se přitom zohledňují nejenom v pohostinství, ale ve stále širším okruhu oblastí, především souvisejících s lidským zdravím.

Kuřáci mohou přijít o pojistku

V České republice kouří asi čtvrtina lidí. Země je mezi premianty v kouření dětí a mladistvých, odhaduje se, že v ČR jich je na čtvrt milionu, přičemž překvapivě rychleji přibývá mladých dívek s cigaretou. Kouří dokonce 12 procent těhotných žen. Jestliže celkem umírá ročně u nás na sto tisíc lidí, až 18 procent z nich na diagnózu spojenou s následky kouření. „Pro představu: to je takové množství, jako kdyby vymřel celý Benešov nebo celé Otrokovice,“ upozorňuje Eva Svobodová, mluvčí, Uniqa pojišťovny.

Z celkového počtu úmrtí způsobených kouřením připadá asi 8000 na nádorová onemocnění, z toho 5000 případů jsou rakovina plic, 7000 na choroby srdce a cév a 2000 na onemocnění dýchacího ústrojí. „Ze statistik vyplývá, že celoživotní kuřák se připraví o patnáct i více let života. Dvě třetiny závislých na nikotinu tak umírají před dovršením 65 let věku,“ dodává Eva Svobodová.

Několik tisíc lidí ročně v Česku zemře také na následky pasivního kouření. „Pracující v kuřáckém prostředí nebo lidé žijící v domácnosti s kuřáky mají dvakrát vyšší riziko infarktu a také podstatně vyšší riziko rakoviny a mrtvice. Platí, že jedna hodina strávená v zakouřeném prostředí vede k tomu, že cévy se vzpamatovávají dalších 24 hodin, aby se dostaly do původní kondice. A to se samozřejmě vztahuje i na děti, kterým doma kouří rodiče,“ dodává Eva Svobodová. Vliv kouření se projevuje i ve snížení plodnosti nebo ve zvýšené lomivosti kostí.

Podle pojišťoven si tak kuřáci musí připlatit za svoje pojištění. Zatímco dříve se u ceny pojistek posuzoval i počet vykouřených cigaret denně, a za vyšší číslo byl klientovi účtován příplatek, nyní se zařazuje už jen do kategorií kuřák, nekuřák a odnaučený kuřák abstinující déle než rok. U závažných chorob nebo životního pojištění pak některé ústavy například zavedly slevu 25 procent pro kategorii „štíhlý nekuřák“.

Pojišťovny přitom musí spoléhat na tvrzení klienta a jeho poctivost při vyplňování zdravotního dotazníku. „Dojde-li k pojistné události z připojištění závažných chorob, u níž je souvislost s kouřením pravděpodobná, ověřuje se osobní situace i anamnéza pojištěného zpětně. Ukáže-li se, že vědomě uvedl nepravdivé údaje, může pojišťovna odstoupit od sjednané smlouvy od počátku nebo odmítnout pojistné plnění s tím, že by ji bývala vůbec nesjednala, kdyby znala všechna zdravotní rizika,“ upozorňuje Eva Svobodová.

Zdravotní pojišťovny posilují prevenci

Stále větší pozornost věnují oblasti kouření zdravotní pojišťovny. Příspěvky na odvykání kouření patří mezi oblasti, na které zaměřují svoje preventivní programy.

„Na preventivní programy jsme vyčlenili rekordní částku 214 milionů korun. To je o šest milionů korun více, než byl plán pro rok 2017,“ uvedla mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Pacientům, kteří by rádi skoncovali se svou závislostí na nikotinu a jsou starší 19 let, pojišťovna nově přispěje na přípravky a léky proti kouření částkou až 1000 korun ročně. Podobné programy nabízejí také další zdravotní pojišťovny.

Dalibor Dostál

Doporučujeme