Brazílie

Automobilový průmysl se stal symbolem industrializace, která v Brazílii začala v 60. letech minulého století. V letech 1960 až 2000 bylo podle údajů Brazilské asociace výrobců automobilů (ANFAVEA) vyrobeno v Brazílii 86,4 milionu automobilů. V současné době zodpovídá automobilový průmysl za 3 % HDP Brazílie a zaměstnává 1,3 milionu lidí. 

Brazilský automobilový průmysl je plně napojen na globální řetězce subdodavatelů včetně českých výrobců součástek. Vzhledem ke skutečnosti, že současná brazilská vláda a s velkou pravděpodobností ani žádná další vláda nemá v plánu aplikovat v BFR přísné restrikce omezující spalovací motory a provoz tradičních automobilů, lze zodpovědně označit BFR za automobilový trh budoucnosti. 

Šest z deseti nejúspěšnějších položek vývozu ČR do BFR v roce 2021 souvisí se subdodávkami pro automobilový průmysl.

Kromě vývozu součástek a dílů do BFR se stále více ukazuje, že Brazílie je vhodná i pro přímé investice českých výrobců automobilů. V současné době se vyrábí v BFR 26 značek automobilů v 61 továrnách v 10 státech federace. 

Vývoj během pandemie covidu-19 ukázal, že vlády federálních států BFR se nyní snaží být aktivnější a méně závislé na federální vládě v oblasti rozvoje ekonomiky a získávání investicí. To vytváří nové příležitosti i pro investice v oblasti automobilového průmyslu. 

V poslední době se některé federální státy BFR zajímají rovněž o nové technologie využitelné v automobilovém průmyslu, například výrobu vodíku pro pohon automobilů. 

Praxe schvalování vývozních licencí v ČR ukazuje, že BFR je pro české firmy z oblasti obranného průmyslu bezkonfliktní země, kam lze uskutečňovat legální export širokého sortimentu, od krátkých palných zbraní až po pontonové mosty. 

Význam našeho vývozu obranného průmyslu do BFR dokumentuje například statistika ČSÚ, která uvádí, že za prvních 10 měsíců roku 2021 jsme vyvezli krátké palné zbraně za 4,34 milionu USD.

Kromě přímých vývozů již úspěšně probíhají různé formy spolupráce firem z ČR a BFR, například v oblasti dodávek podvozků pro raketové systémy vyráběné v Brazílii. Před pandemií covidu-19 se za asistence naší ekonomické diplomacie uskutečnila jednání s cílem otevřít pro české podniky obranného průmyslu cestu k přesunu některých výroben do Brazílie, do nevyužitých kapacit, které vlastní jak pozemní ozbrojené síly, tak i námořnictvo. Až to zdravotní situace v průběhu pandemie dovolí, budou tato jednání pokračovat.

Úspěšné jsou rovněž české firmy dodávající zařízení z oblasti jaderných technologií pro výzkumná střediska v rámci brazilských ozbrojených sil. Také v této oblasti probíhá schvalování licencí na obou stranách bez překážek.

Také české IT firmy již nacházejí možnost zakázek u brazilských ozbrojených sil, například v oblasti vysoce efektivních systémů kontroly skladového hospodářství. 

Z hlediska strukturálního vývoje brazilské ekonomiky existují u ekonomických odborníků obavy, že trend zvyšující se závislosti BFR na agrokomplexu se odehrává vinou snižující se konkurenceschopnosti průmyslu. Z hlediska národních zájmů zemí, které chtějí do Brazílie vyvážet, je však toto dilema méně relevantní, nežli skutečnost, že narůstající důležitost zemědělství a bezprostředně návazných oborů pro ekonomiku BFR generuje zvýšenou potřebu dovozů.

Je nutno zdůraznit, že v oblasti technologií a strojů pro zemědělství mají brazilské podniky a družstva vysoké nároky nejen na výkonnost a kvalitu, ale rovněž na zajištění snadno dostupné údržby a dodávek náhradních dílů. BFR dováží zemědělské stroje a technologie od předních exportérů z Holandska, Německa, Itálie a dalších zemí. Na trhu jsou možnosti k uplatnění i pro jiné exportéry, avšak vždy za podmínek, že nabídnou stejnou kvalitu za nižší ceny a stejně spolehlivý servis.

K lepšímu využití možností, které nabízí v této oblasti brazilský trh lze doporučit cestu, kterou již zvolily například české firmy z oblasti automobilového průmyslu. Některé brazilské federální státy nyní ve zvýšené míře nabízejí daňové úlevy zahraničním firmám, které mají zájem zahájit na jejich území výrobu ve formě různých kooperací a joint ventures. Vzhledem ke skutečnosti, že v Brazílii dynamicky roste segment malých a středních pivovarů, jejichž produkce je založena na vysoké jakosti chmele, je Brazílie rovněž nadějným příjemcem českého chmele. K lepšímu poznání potřeb brazilského zemědělství lze doporučit účast na některém z veletrhů, které jsou pořádány každoročně, zvláště v jižních státech BFR. Ekonomická diplomacie MZV a CzechTrade jsou schopny poskytnout relevantní informace pro zájemce. Jeden z oborů, který má na brazilském trhu exportní příležitost je potravinářský průmysl. Z hlediska toho, jak je v Brazílii vnímána Česká republika, lze identifikovat komparativní výhodu českých výrobců technologií na výrobu a stáčení piva. Nejvíce perspektivní bude trh technologií pro malé pivovary a mini pivovary, protože to je oblast, kde výroba v uplynulých 5 letech rostla nejvíce. Zatímco s brazilským průmyslovým pivem z velkých pivovarů je obtížné soutěžit z hlediska ceny, potom mikro pivovary se jednoznačně staly módním jevem. Momentálně je v provozu v BFR okolo 1 400 mikro pivovarů a je zde prostor ke vzniku dalších, protože spotřeba piva roste. To je pozoruhodný rozvoj v porovnání s faktem, že v roce 2015 existovalo v BFR pouze 332 mini pivovarů. Mění se rovněž struktura poptávky, kdy přibývá zákazníků se zájmem o zajímavá piva originální chuti z mikro pivovarů. Výroba piva v BFR v roce 2020 dosáhla 13,3 miliardy litrů. 85,6 % mini pivovarů pracuje ve státech na jihu a jihovýchodu Brazílie, kde je rovněž nejvyšší poptávka po těchto druzích piva. Vývoj během pandemie covid-19 ukázal, že vlády federálních států BFR se nyní snaží být aktivnější a méně závislé na federální vládě v oblasti rozvoje ekonomiky a získávání investicí. To platí i pro možnosti výroby potravinářských technologií v rámci kooperací v BFR.

Silnou pozitivní referencí pro vstup českých firem z oblasti leteckého průmyslu na brazilský trh jsou dodávky dílů pro letoun KC-390. Je to moderní vojenský letoun pro dopravu a tankování, který je brazilským vojenským letectvem považován za nejdůležitější strategický projekt současnosti. Brazílie předpokládá, že tento letoun se uplatní postupně v 70 zemích světa, kde bude nahrazovat americké letouny Hercules nebo ruské AN-26. KC-390 je dvoumotorový transportní a tankovací letoun, který může být uzpůsoben pro řadu úkolů. Maximální nosnost je 23 tun a dolet 2593 km. S nákladem 13 tun pak KC-390 přeletí vzdálenost téměř 5000 kilometrů. Přeletová vzdálenost prázdného letounu je téměř 6000 kilometrů.

Jednoznačně pozitivní zkušenosti s českými dodávkami pro výše zmíněný brazilský letoun otevírají potenciální příležitosti pro další české firmy z oblasti leteckého průmyslu. V letech 2019 a 2020 se uskutečnila v tomto směru jednání s představiteli brazilských ozbrojených sil, avšak vlna pandemie covidu-19 pozastavila tyto přípravy. Po odeznění pandemie je možné na tyto základy navázat. Lze zmínit například zájem brazilského vojenského námořnictva o bezpilotní letouny.

Výrobci bezpilotních letounů a dronů z ČR by mohli najít zakázky v brazilském zemědělství. To se stalo hlavní nosnou oblastí pro export BFR s podílem 48 % a existuje zájem o další modernizaci zemědělské výroby. V rámci této modernizace místní specialisté předvídají růst poptávky po bezpilotních letadlech a dronech.