Egypt

Egypt trpí nedostatkem vody mj. z důvodu rychle rostoucí populace a zastaralému vodnímu managementu. Země potřebuje zajistit 114 miliard metrů krychlových vody ročně, zatímco k dispozici má pouze 60 miliard metrů krychlových, plynoucích téměř výhradně (z 90 %) z povodí Nilu. Egypt se obává potenciálního negativního dopadu výstavby etiopské přehrady GERD na tok řeky. V roce 2022 Egypt oficiálně zaznamenal stav vodní chudoby (méně než 500 metrů krychlových na obyvatele za rok). Aby mohl Egypt těmto výzvám čelit, stanovil plán na rozvoj zavlažovacího systému, výměnu a obnovu odvodňovacích a zavlažovacích stanic a výstavby odsolovacích zařízení. Plánem je do roku 2026 vystavět 17 zařízení, z nichž všechna budou provozována pomocí solární energie. Do roku 2050 je v plánu postavit 67 dalších závodů v guvernorátech Matrouh, Rudé moře, Severní a Jižní Sinaj, Ismailiyah a Suez. Celková kapacita desalinizačních stanic má k roku 2050 dosáhnout 8,85 mil. metrů krychlových vody denně. V rámci iniciativy Haya Karima plánuje Egypt ke stávajícím 550 čističkám odpadních vod vystavět dalších 400 a vybudovat více než 10 000 vodních čerpadel.

Egypt představil také iniciativu „Čisté oceány“, v rámci které bude podporovat projekty snižující znečištění oceánů a ochranu korálů, se zvláštním zaměřením na likvidaci plastů. Iniciativa je financována Evropskou investiční bankou a Francouzskou rozvojovou agenturou úvěrem v e vůči 1,8 mld. USD a jedná se celkem o 22 projektů. České firmy mohou nabídnout moderní řešení pro nakládání s plasty a jiným škodlivým materiálem, likvidaci škodlivých odpadů či konzultační služby v těchto segmentech. 

Důraz klade vláda také na modernizaci a rozvoj horního Egypta, který se vyznačuje zastaralými metodami zavlažování úrodné půdy. Jedná se o investici 11 miliard USD do modernizace zavlažovacích systémů v horním Egyptě a investici do vybudování závlahových kanálů v celkové délce 55 000 km po celém území Egypta.

Příležitostí pro české firmy je dlouhodobé partnerství (na dobu 15–20 let) při údržbě a opravách vodohospodářských zařízení stejně jako profesionální školení techniků, na němž má Egypt eminentní zájem. Egypt se též zajímá o získávání energie z odpadních usazenin (tzv. „sewage sludge energy“). Na přelomu října a listopadu 2023 je v Káhiře pořádán tradiční „Cairo Water Week“, kde desítky vystavujících představí své výrobky i inovativní řešení.

Hlavním strategickým cílem Egypta je implementace projektu Haya Karima. Jedná se o rozsáhlé investice do rozvoje egyptského venkova, který představuje až 85 % egyptské populace. Kromě rozvoje dopravní infrastruktury či vodního managementu se jedná také o rozsáhlou výstavbu a modernizaci zdravotnických zařízení. Cílem je rozvinout celkem 1250 zdravotnických zařízení, vystavět více než 300 nových ambulantních zařízení a 300 budov pro veřejné služby.

Odhadovaná investice do projektu Haya Karima je více než 44 mld. USD. Projekt je implementován v rámci egyptské Vize 2030 ve spolupráci s OSN. Podobně jako mezinárodní Agenda 2030 má i egyptská verze za cíl zmodernizovat zemi v souladu s Cíli udržitelného rozvoje OSN.

Káhirská univerzita oznámila položení základů největšího pediatrického lékařského komplexu na Blízkém východě. Jedná se o největší zdravotnický komplex pro děti s celkovými náklady na projekt ve výši asi 220 mil. USD jen na počáteční výstavbu včetně elektrických sítí a dopravní infrastruktury. Komplexní projekt bude zahrnovat 10 operačních sálů vybavených nejmodernější zdravotnickou technikou, 5 ošetřovatelských jednotek s celkem 140 lůžky, 7 jednotek intenzivní péče obsluhujících cca 67 pacientů, 44 ambulancí pro všechny pediatrické obory, integrované radiologické oddělení, laboratorní úsek a urgentní příjem, dialyzační oddělení, centrální lékárna, klinická lékárna, dvě velké posluchárny a 8 učeben. Jedním z jeho hlavních rysů bude zelená a chytrá architektura na celkové ploše 70 000 metrů čtverečních. 

Významným modernizačním projektem je také rozvoj nemocnice Kasr Al-Ainy v Káhiře, financovaný Saúdským fondem pro rozvoj a realizovaný Ministerstvem vysokého školství a vědeckého výzkumu, v celkové hodnotě 120 milionů USD. Jedná se o modernizaci infrastruktury (včetně moderních komunikací, chytrých řešení a elektrické infrastruktury) s hlavním cílem zajistit lepší úroveň nemocniční péče (modernizace sálů, zdravotnické techniky a rozšíření kapacity) včetně poskytování vzdělávacích a školících služeb. V Sheikh Zayed City nedaleko Káhiry vzniká zcela nový Národní onkologický institut (New National Cancer Institute 500 500).

Významným sektorem je také chemická a biologická ochrana. Především v důsledku pandemie covidu-19 se zavázala egyptská vláda vybavit strategicky důležitá nemocniční zařízení potřebnou technikou pro případy závažných pandemií. Jedná se o ochranné obleky, masky, mobilní zdravotnická zařízení, zabezpečení a modernizaci infekčních oddělení či zvýšení počtu zdravotnického materiálu pro terénní potřeby. Egypt dále stojí zejména o spolupráci v oblasti všeobecného ošetřovatelství a onkologické péče. Vzhledem k vysoké míře onemocnění cukrovkou v egyptské populaci se nabízejí možnosti dodávek potřeb pro diabetiky. Příležitost skýtá i vybavení do stále se rozšiřujícího počtu pohotovostních oddělení.

Křehká potravinová bezpečnost vychází z vysoké závislosti Egypta na dovozech obilí (80 % z Ruska a Ukrajiny), jeho nízké odolnosti vůči vnějším vlivům a mimořádně omezeným valutovým prostředkům. Zásadním věcným problémem je dovoz obilí (zejm. pšenice), ale potravinová bezpečnost je ohrožena dlouhodobými faktory a komplex problémů musí Egypt sociálně vyrovnávat v rámci nutného systému Tamween (dotování pšenice, cukru, rýže a oleje pro nejchudší) a ve střednědobém horizontu musí Egypt diverzifikovat své zdroje. Z hlediska budoucnosti se nabízí možnost využití GMO plodin/semen, které by snášely vyšší slanost/suchost půdy a nevyžadovaly např. natolik vysoké použití hnojiv. Omezením může být zatím omezený právní rámec pro dovoz/výsadbu/užívání GMO semen a potravin v Egyptě/ČR/EU, ale z perspektivního hlediska jde o jedno z mála budoucích řešení pro Egypt i celou Afriku.

Z hlediska energetiky existují příležitosti např. na úseku zeleného vodíku, který je považován za klíčové palivo pro dekarbonizaci těžkých průmyslových procesů a skladování obnovitelné energie ve velkém měřítku. Syntetická paliva vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů by pak mohla být jedním ze způsobů, jak učinit zejména v Africe odvětví mobility (letectví či železniční dopravu) levnější a šetrnější ke klimatu. Specificky Egypt má k uvedenému odvětví příznivé podmínky.

Vzhledem ke stále citelnějšímu nedostatku vody má Egypt zájem na komerční i akademické spolupráci v oblasti vodohospodářského průmyslu – zajímá se o inovativní metody získávání vody (např. z atmosférického vzduchu) i efektivnější metody jejího čištění. Problematika vody má v Egyptě přesah do působnosti několika ministerstev (bydlení, zemědělství, zdravotnictví, vodních zdrojů a zavlažování, životního prostředí aj.).  

Možnosti vzájemné spolupráce mezi Českem a Egyptem se nabízejí na poli kyberbezpečnosti a umělé inteligence, čím dál potřebnější nejen při budování desítek nových chytrých i odolných měst (smart & resilient cities). Již v roce 2014 byla zřízena Egyptská nejvyšší rada pro kybernetickou bezpečnost (ESCC), které předsedá ministr komunikací a informačních technologií. Rada zároveň vypracovává národní strategii, jak čelit kybernetickým hrozbám a útokům a reagovat na ně, a dohlíží na její provádění a aktualizaci. V listopadu 2019 potom vytvořila egyptská vláda Národní radu pro umělou inteligenci (NCAI) jako partnerství mezi vládními institucemi, významnými akademiky a odborníky z praxe z předních podniků v oblasti umělé inteligence. Důraz kladený Egyptem na kyberbezpečnost je patrný též z faktu, že dle „Globálního indexu kybernetické bezpečnosti“, který sleduje míru závazků a odhodlání jednotlivých zemí v boji proti kybernetickým hrozbám, se Egypt umístil na první příčce v celé Africe. V posledních deseti letech vzniklo v Egyptě přibližně 70 start-upů zaměřených na umělou inteligenci, které nacházejí uplatnění v dopravě, zdravotnictví, potravinářství nebo mediálním průmyslu. Možnosti spolupráce se nabízejí v zejména na poli způsobů čelení kyberzločinu, zabezpečení dopravní infrastruktury či antivirů. V Egyptě existuje na 12 univerzit, které mají fakultu specializovanou na umělou inteligenci.

Za rok 2022 činil podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu Egypta 20 % (především větrná a vodní energie), zbytek představovala fosilní paliva. Do roku 2035 by měl podíl obnovitelných zdrojů vzrůst až na 42 %, přičemž do popředí se dostane solární energie. Pro budování fotovoltaických elektráren má Egypt díky stabilnímu přísunu slunečního svitu po celý rok i rozlehlým pouštním oblastem ideální podmínky. Kromě solárního parku Benban na jihu země, který aspiruje na největší fotovoltaickou elektrárnu na světě, jsou v provozu elektrárny Siwa a Kuraymat a další desítky dalších Egypt staví. Nabízejí se možnosti pro dodávky komponentů solárních panelů, akumulátorů i pro jejich dlouhodobější servis a údržbu.

Masivní investice a pobídky plánuje egyptská vláda v případě zeleného vodíku. Dne 16. listopadu 2022 na summitu COP27 v Šarm aš-Šajch EU a Egypt posílili spolupráci v přechodu na čistou energii pomocí uzavření strategického partnerství v oblasti obnovitelného vodíku a přípravy podmínek v Egyptě pro přechod na novou energii. EU a Egypt podepsali také společné prohlášení s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), ze kterého plyne příspěvek až 35 milionů eur na podporu egyptské iniciativy Energy Wealth. Dle ambiciózních plánů dosáhne podíl produkce zeleného vodíku v Egyptě až 8 % globálního trhu.

V rámci egyptské Národní strategie 2052 má vláda za cíl vybudovat nové udržitelné městské komunity, modernizovat stávající a přispět k vyšší kvalitě života více než stomilionové a stále rychle rostoucí populace. Zároveň si klade za cíl instalovat nová řešení šetrná k životnímu prostředí mimo jiné i v rámci dopravní infrastruktury.

Egyptská vláda nyní i během několika příštích let buduje 38 nových chytrých měst po celé zemi jako součást dlouhodobé strategie rozvoje národní infrastruktury. Mezi největší projekty chytrých měst patří Nové administrativní hlavní město (New Administrative Capital), New Alamein, El Následovat by měla výstavba dalších 17 nových měst, jakými je například New Suez, New Rosetta či New Beni Mazar. Zde se vyskytují příležitosti především pro chytré systémy dopravy, parkování či řízení silničního provozu. Všeobecně žádané jsou též chytré měřiče (“smart meters”) pro měření spotřeby elektrické energie, vody či plynu.

Egypt hraje důležitou roli jako centrum dopravy a obchodu v regionu Blízkého východu a Severní Afriky. Egypt dosáhl v poslední době rychlého růstu sektoru civilního letectví díky ekonomickému a populačnímu růstu. Pohyb cestujících na letištích se průběžně násobně zvyšuje, od listopadu 2022 je zrenovováno a výrazně rozšířeno letiště Sphinx International Airport v Gize. Vláda se dále zaměřuje na modernizaci a rozšíření letiště Borg Al Arab, obsluhující druhé největší egyptské město, Alexandrii. Egypt také již v roce 2019 oznámil plány na výstavbu 4. terminálu na mezinárodním letišti v Káhiře. 

Jeden z nejdůležitějších národních projektů je přeměna benzínového pohonu aut na CNG pohon. Přestože globální nedostatek čipů zapříčinil zpoždění projektů a způsobil zvýšení cen, do března 2023 se počet automobilů poháněných CNG zvýšil na 500 tisíc. V posledních dvou letech bylo vybudováno na 700 čerpacích stanic na CNG, další stovky jsou v plánu v příštích letech.  V roce 2023 má navíc vzniknout celkem 45 center umožňujících přechod na CNG. Ačkoliv nové výrobní závody na přeměnu aut na CNG budou přiděleny významným zahraničním společnostem, je zde perspektivní velká příležitost pro částečné dodávky či subdodávky v rámci projektu – předpokládá se například velká poptávka po CNG lahvích, skladovacích systémech pro CNG a dodávky dílčích dílů do nově vybudovaných továren.

V obranné oblasti může ČR v Egyptě navázat na dlouhou tradici vzájemné spolupráce. Nejedná se pouze o obranně-průmyslový kontext, čeští výzkumníci a vědci v zemi pomáhali zakládat například vojenskou univerzitu, jejíž technické kurzy stále patří mezi nejlepší dostupné terciární vzdělání v regionu. Egypt v současnosti poptává výzkumné kapacity pro realizaci obranně-průmyslového výzkumu a vývoje. Z českých výrobků země dlouhodobě projevuje zájem o ruční a lehké palné zbraně, munici, pozemní techniku včetně podvozků či vybrané produkty leteckého průmyslu. Na egyptském trhu je etablovaná i řada českých obranných firem, které se specializují zejména na malé ruční zbraně (pistole a útočné pušky), střelivo všeho druhu, výrobky duálního charakteru pro těžební potřeby (důlní výbušniny, speciální chemikálie aj.).

Velký zájem projevuje Egypt o dodávky produktů pro chemickou a biologickou ochranu. I pandemie covidu-19 ukázala, že Egypt není na případy takového rozsahu připraven. Z toho důvodu vzrostl zájem o ochranné obleky, masky, zařízení pro dekontaminaci, ale také mobilní nemocnice či autoinjektory. Egypt se zaměřuje na modernizaci letectva i pozemních sil. Výdaje na obranu pro rok 2023 činí 9 mld. USD, do roku 2028 mají potom dosáhnout 11 mld. USD.  

Státní vojenské továrny vyrábějí nejen vojenský materiál, ale věnují se významně i civilní výrobě. Část civilních podniků přejde v rámci privatizace do soukromých rukou (konkrétně do března 2024 síť čerpacích stanic Wataniya a výrobce balené vody Safi, další budou následovat). Vláda má za cíl zvýšit vlastní produkci vojenského materiálu a získat část afrického trhu, což představuje příležitosti pro dodávky CNC strojů, válcoven a další technologie pro zvýšení domácí produkce jednodušších výrobků.

Egypt má značné energetické zdroje, a to jak v tradičních fosilních palivech, tak v obnovitelných zdrojích energie. Egyptské prokázané zásoby činí 3,1 miliardy barelů ropy a 2,1 bilionu metrů krychlových zemního plynu. Vzhledem ke globální energetické krizi vyvolané válkou na Ukrajině poptávka po fosilních palivech citelně vzrostla. V roce 2022 dosáhl objem vyvezeného zemního plynu 8 miliard tun, tedy o 60 % více než v předchozím roce. Zůstane-li trh zemního plynu nadále úzce svázán s evropskou a asijskou poptávkou v roce 2023, vývoz se ještě zvýší. Egyptská vláda vyzývá mezinárodní ropné společnosti, aby se podílely na ropném a plynárenském sektoru. V současnosti působí v Egyptě v tomto odvětví více než padesát nadnárodních společností.  Podle oficiálních údajů země v období 2021/2022 podepsala 108 dohod o těžbě plynu a ropy v investiční hodnotě 22 miliard USD a existuje vládní plán na realizaci více než 300 nových průzkumných vrtů.

Těžba minerálů je oproti ropě a zemnímu plynu v Egyptě stále podfinancovaná. Z důvodu vysokého potenciálu však došlo k významným reformám v oblasti udělování licencí na těžbu v roce 2020. Jedná se o reformu systému nájemného, licenčních poplatků a daní, usnadnění licenčních postupů, jednodušší uzavírání smluv s investory a přívětivější podmínky pro těžební činnost a praxi. Nové regulace navíc odstranily povinnost těžařských společností vytvářet joint ventures s vládními podniky. Egypt plánuje do roku 2026 desetinásobně zvýšit příspěvek těžebního sektoru k HDP s cílem diverzifikovat národní hospodářství a uvolnit obrovské bohatství nerostných zdrojů. Egypt má značné množství zásob nerostných surovin včetně zlata, tantalitu a niobu, soustředěných především ve Východní poušti a na Sinajském poloostrově. V březnu 2023 byla nově spuštěna těžba zlata v dole Iqat, Egypt dále pokračuje v hledání nových nalezišť a zvyšování počtu výrobních míst. Oblast Fatiri (70 km od města Safaga) nabízí investice do průzkumu zlatých nalezišť. Koncese těžařské společnosti Shalateen láká potenciální investory na benefity jakými jsou osvobození od DPH, příspěvek na cestovné a ubytování atd.