Gruzie

Podpora zemědělského sektoru ze strany gruzínské vlády je dlouhodobá. V roce 2011 činila 595 mil. Kč, zatímco o deset let později to bylo již 1,3 mld. Kč. V roce 2013 byla zřízena Agentura pro rozvoj venkova a zemědělství (APMA), která odpovídá za správu více než deseti programů na podporu zemědělského sektoru. Za posledních pět let se produkce v zemědělství ročně zvyšovala v průměru o 6 %, což se pozitivně projevilo i na vývozu. Země je však stále závislá na dovozu zemědělských produktů. 

České výrobky jsou v Gruzii spojeny s kvalitou a mají dobré jméno. V současnosti v zemi roste poptávka po krmných směsích pro hospodářská zvířata, pšenici a soureži, pekařských výrobcích, masových konzervách, uzeninách, rostlinných tucích a olejích, sladu, mléku a smetaně. 

Jedním z významných problémů v oblasti zemědělství je také nedostatek laboratorních kapacit a moderních testovacích technik, které by byly v souladu s mezinárodními fytosanitárními standardy. Získání odpovídajících certifikátů je proto značně komplikované a nákladné, a většina gruzínských zemědělců proto raději vyváží na trhy, které nepodléhají tak přísným regulacím. 

Jednou z největších výzev, které gruzínské zemědělství a zemědělci čelí, je nedostatek know-how a technologií, které by vedly k růstu produkce. Gruzínská vláda proto vytvořila dva programy s cílem zlepšit stávající situaci. Prvním je státní program „Spolufinancování zemědělské mechanizace“, který má zvýšit dostupnost zemědělské techniky v obcích a městech Gruzie s celkovým rozpočtem 350 mil. Kč. Druhým programem jsou zvýhodněné zemědělské úvěry, díky nimž právnické či fyzické osoby zabývající se zemědělskou prvovýrobou, zpracováním či skladováním získají zvýhodněný úvěr či leasing od finančních institucí na dlouhodobý majetek. Podrobné informace k oběma i dalším programům jsou dostupné na webu Agentury pro rozvoj venkova: Programs (rda.gov.ge).

Jedním z hlavních cílů gruzínské vlády je poskytovat svým občanům cenově dostupnou a kvalitní zdravotní péči, což se odráží na výši rozpočtu Ministerstva vnitřně vysídlených osob, práce, zdravotnictví a sociálních věcí. Rozpočet tohoto ministerstva v roce 2023 vzroste o 10 % a dosáhne téměř 58 mld. Kč, což je téměř třetina veškerých státních výdajů. 

Přestože stát vyčleňuje na zdravotnictví poměrně velkou část svého rozpočtu, státní zdravotní péče nedosahuje kvality a efektivity péče poskytované soukromými zdravotnickými zařízeními. V současnosti je pouze 15 % lékařských služeb poskytováno státními nemocnicemi, zatímco 85 % soukromým sektorem. Gruzínská vláda proto hodlá modernizovat státní nemocnice, a zajistit tak kvalitní zdravotní péči pro co největší část populace. Právě za tímto účelem byl v roce 2020 založen Státní zdravotnický holding, který by měl v příštích letech sloučit až dvacet nemocnic, z nichž většina potřebuje rekonstrukci. Jednou z největších investic v roce 2023 by měla být výstavba nové Republikánské nemocnice v Tbilisi s kapacitou 500 lůžek, která by měla v budoucnu poskytovat odbornou lékařskou péči za využití moderních technologií a přístupů. 

Vedle iniciativy státu současně pokračuje rozvoj soukromé zdravotní péče. V říjnu 2021 byla v Tbilisi otevřena další soukromá nemocnice, která nabízí vysoce kvalifikované služby v oblasti cévních a srdečních chorob, nemocí ledvin, neurologie a ortopedie. Nemocnice byla vybudována díky spolupráci gruzínské vlády, soukromých firem a zahraničních partnerů. Kromě hlavní motivace zajistit kvalitní péči občanům Gruzie mají stát i soukromé firmy zájem přilákat pacienty ze sousedních zemí. 

Příležitosti nabízí také farmaceutický průmysl. Dovoz léčiv do Gruzie se vyznačuje pozitivní dynamikou růstu, průměrný růst dovozu za posledních deset let činil 7,5 % a dosáhl celkového objemu téměř 56 mld. Kč. V Gruzii je distribuce léčiv rozdělena mezi čtyři velké společnosti, které v cenové politice fungují spíše jako partneři než konkurence, a mnohé místní ceny léků tak i několikanásobně převyšují ceny stejných výrobků na některých sousedních trzích. Od poloviny 2022 se gruzínský trh oficiálně otevřel pro turecká léčiva (pozn.: léčiva licencovaná pro prodej na tureckém trhu – nemusí to být nutně jen turecká produkce), co znamená skutečnou konkurenci pro stávající distributory. Navíc jsou všichni dovozci nyní povinni poskytovat pro dovážené výrobky certifikát GMP (správná výrobní praxe) potvrzující, že daný výrobce splňuje přísná kritéria uplatňovaná při výrobě a kontrole léčiv. Vláda se tak snaží zamezit vstupu na trh padělaným a nekvalitním léčivům a přilákat více kvalitních evropských výrobců.

Díky globalizačnímu procesu a vzhledem k poloze Gruzie ekonomický rozvoj země přímo souvisí se správným a efektivním fungováním dopravy. Vláda Gruzie v nadcházejících letech plánuje rozvoj tohoto sektoru a etablování Gruzie jako centra dopravní logistiky. Zájem projevují i mezinárodní společnosti, které v Gruzii začaly investovat do logistických terminálů, díky nimž poskytují skladovou logistiku, celní služby a další logistické služby pro silniční a železniční dopravu.

Gruzínská vláda je připravena v počáteční fázi rozvoje logistických center vystupovat nejen jako partner v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale podporovat logistická centra dlouhodobě. V rámci Projektu zlepšení východně-západního dálničního koridoru financovaného Světovou bankou zadalo Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje Gruzie (MoESD) v roce 2017 studii proveditelnosti zaměřenou na vznik logistických center. Na základě studie byly identifikovány dvě nejlepší lokality ve východní (Tbilisi) a západní (Kutaisi) části Gruzie. V současnosti vláda zatím stále hledá potenciální partnery.

Další z priorit v sektoru dopravy a infrastruktury je modernizace železnic. Od roku 2012 dochází k modernizaci tratí s cílem zvýšit rychlost a kvalitu nákladní a osobní železniční dopravy. Gruzínské železnice (Georgian Railway), státem vlastněná akciová společnost, v příštích měsících chystají nákup lokomotiv a výhledově také železničních souprav. Gruzínská vláda má zájem nejen o samotnou dodávku moderního vybavení pro železnice, ale v zájmu zvýšení zaměstnanosti v zemi také o přenesení části výroby přímo do Gruzie.  

Realizace potenciálu Gruzie jako regionálního uzlu bude záviset také na rozvoji přístavů. V současnosti probíhá rozšiřování infrastruktury Poti, největšího gruzínského černomořského přístavu. První část projektu v hodnotě 2 mld. Kč byla dokončena, předpokládaná celková investice by měla dosáhnout 2,5 mld. Kč. V roce 2023 by měl být zahájen dlouho odkládaný projekt výstavby hlubokomořského přístavu Anaklia, v němž bude mít vláda 51% podíl, zatímco na zbývajících 49 % bude vyhlášeno výběrové řízení pro mezinárodní investory. Plánované investice do rozvoje přístavů Gruzie v následujících čtyřech letech (2022–2025) mají dosáhnout 138 mld. Kč.

Neméně důležitou součástí dopravní infrastruktury je hromadná doprava. Velká města v Gruzii postupně obnovují a rozšiřují městskou dopravní síť a ve svých plánech se zaměřují na energeticky úsporná a k životnímu prostředí šetrná komplexní řešení. V roce 2023 plánuje hlavní město Tbilisi utratit na městskou dopravu 640 mil. Kč, Batumi 256 mil. Kč, Rustavi 128 mil. Kč, Kutaisi 75 mil. Kč a Zugdidi 20 mil. Kč. 

V roce 2022 gruzínské elektrárny vyrobily celkem 14,247 mld. Kwh elektřiny, což je rekordní roční produkce a jedná se o 13% nárůst celkové výroby ve srovnání s předchozím rokem (12,645 mld. Kwh v roce 2021). Největší podíl výroby, 75,6 %, připadá na vodní elektrárny (10 771 mil. Kwh), tepelné elektrárny zajišťují 23,8 % (3 388 mil. Kwh) a větrné elektrárny pouhých 0,6 % (88 mil. Kwh). Spotřeba elektřiny na místním trhu dosáhla v roce 2022 14,181 mld. Kwh, což je nárůst o 3 % (13,753 mld. v roce 2021). V roce 2022 přesáhla vyrobená elektřina spotřebu o 65 mil. Kwh díky rekordně vysokému výkonu tepelných elektráren.

Dne 31. října 2022 premiér Gruzie oficiálně představil nový model financování v energetickém sektoru, kdy dosavadní smlouvy o dodávce elektřiny (PPA) nahradí rozdílové smlouvy (CFD). V průběhu let byla garantovaná smlouva o dodávce elektřiny (PPA) mezi výrobcem elektřiny a vládou Gruzie, jejíž trvání se pohybovalo mezi 5 až 20 lety, během nichž vláda vykupovala energii za předem sjednanou cenu, jedním z nejvíce motivačních mechanismů pro rozvoj odvětví. Díky němu bylo do roku 2016 podepsáno více než 100 memorand na výstavbu vodních elektráren a byly zahájeny práce na cca 150 projektech. Podle tehdejších prognóz měla Gruzie reálnou šanci stát se vývozcem elektřiny za 5-10 let. V roce 2016 však Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil na skutečnost, že PPA je státním závazkem, a doporučil vládě omezit jeho vydávání. V důsledku toho byl tento mechanismus v roce 2017 zcela zrušen. Zákon o spolupráci veřejného a soukromého sektoru značně zpřísnil postup pro vydávání PPA, což vedlo k nízkému zájmu soukromého sektoru o nové projekty.

V létě 2022 se Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje aktivně snažilo obnovit model PPA s cílem stimulovat nové investice. Na základě konzultací s Ministerstvem financí a MMF bylo rozhodnuto o zavedení rozdílových smluv (CFD). Dle tohoto modelu stát nebude vstupovat do přímých jednání s investory a CFD smlouvy budou podepsány s investorem, který předloží nejlepší cenovou nabídku v rámci aukce. Doba podpory bude trvat 15 let po uvedení elektrárny do provozu a pro různé obnovitelné zdroje energie bude platit pro různá období roku: pro vodní elektrárny 8 měsíců (září až duben); pro větrné elektrárny 9 měsíců (srpen až duben); pro solární a ostatní obnovitelné zdroje 12 měsíců. V případě, že velkoobchodní cena po dobu podpory elektrárny bude nižší než tarif stanovený smlouvou, cenový rozdíl investorovi doplatí gruzínský Operátor trhu s elektřinou (ESCO), v opačném případě investor doplatí rozdíl Operátorovi. Vyrovnání cenového rozdílu se bude hradit v národní měně GEL. Podle premiéra bude schéma v platnosti minimálně dalších 10 let, přičemž v příštích 3 letech vláda plánuje podporu výstavby elektráren o výkonu 1500 MW.

Díky setrvalému ekonomickému růstu, přerušenému až pandemií covidu-19, v Gruzii rostla nejen vrstva těch nejbohatších, ale také střední třída. Právě její příslušníci postupně mění svůj životní styl a návyky, dodržují zdravou životosprávu, věnují se sportu a rekreaci. K tomu napomáhá i rozvoj místních sportovišť, parků, rekreačních zón a ubytovacích kapacit. Tento trend byl ještě patrnější v době pandemie, kdy měli lidé na jedné straně snahu posílit svoji imunitu a na straně druhé omezené možnosti. Mnozí tak vyměnili posilovnu za cyklistiku či turistiku a místo cest do zahraničí poznávali krásy vlasti (domácí cestovní ruch za poslední tři roky vzrostl o 10 %). 

Zvýšenou poptávku po sportovním oblečení a sportovním vybavení potvrzují i statistické údaje. Výdaje na zábavu a volný čas rostly od roku 2014 v průměru o 10 % a v roce 2022 dosáhly rekordních 42,3 mld. Kč. V roce 2022 dosáhl zatím rekordního objemu také dovoz lyžařského oblečení a plavek (258 mil. Kč). Dovoz jízdních kol byl rekordní během pandemie v roce 2020 (105 mil. Kč). V oblasti zimních sportů bude tento trend pokračovat s postupnou modernizací a rozšiřováním stávajících čtyř lyžařských středisek a výstavbou nových. Cyklistika je díky zdejšímu terénu poměrně náročná disciplína, perspektivu zde mají elektrokola. 

Přestože se nabídka sportovního oblečení a vybavení zvláště ve velkých městech zlepšuje, nedá se zdejší nabídka srovnat se sortimentem dostupným v evropských zemích. To potvrdil i nedávný online průzkum, kterého se zúčastnilo téměř 5000 gruzínských občanů a z něhož vyplynulo, že 70 % dotázaných nakupuje sportovní oblečení a vybavení online v zahraničí. Hlavními důvody jsou nedostatečně široký sortiment v kamenných obchodech v Gruzii a vysoké ceny.

V Gruzii se ročně vyprodukuje přibližně 900 000 tun odpadu, který z více než 75 % končí na skládkách. Gruzínská národní strategie pro nakládání s odpady na období 2016-2030 obsahuje konkrétní kroky, které mají zemi dovést k udržitelným politikám a postupům v oblasti nakládání s odpady. Gruzie se zavazuje recyklovat 50 % plastového odpadu do roku 2025 a 80 % do roku 2030. 

Stávající skládky až na výjimky neodpovídají mezinárodním standardům, problematické je nakládání s nebezpečným a průmyslovým odpadem, chybí systémová řešení sběru a likvidace komunálního odpadu v odlehlých oblastech. Jakýkoliv zájem investorů v tomto ohledu proto gruzínská vláda vítá a bude mít jejich plnou podporu, což otevírá možnosti pro dodavatele technologií, pro společnosti nabízející zařízení pro nakládání s odpady/recyklaci a službami. Investice budou také nutné do vytvoření základních administrativních systémů, jako je sběr dat a veřejný přístup k informacím o odpadech. Nakládání s odpady je předmětem zájmu mezinárodních dárců i bank.

Vláda v rámci programu nakládání s pevným odpadem každoročně navyšuje financování. V roce 2023 vyčlenila na program odpadového hospodářství 553 mil. Kč, což je o 97 % více než v roce 2022. Prevence znečišťování životního prostředí odpady, zavedení systému tříděného sběru odpadů a podpora recyklace odpadů jsou definovány jako priority.

Pokud jde o největší gruzínská města, v roce 2023 vyčlení radnice Tbilisi 54 mil. USD na nakládání s odpady, radnice Batumi 10 mil. USD, radnice Rustavi 4 mil. USD, radnice Kutaisi 3 mil. USD a radnice Zugdidi 2,3 mil. USD.