English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Itálie je 8. největší ekonomikou světa a 3. nejsilnější ekonomika Eurozóny. Je 9. největším světovým exportérem a 10. největším světovým dovozcem. Sektor služeb generuje 74 % HDP a zaměstnává 70 % osob. Průmysl se podílí na HDP z 24 % a na zaměstnanosti z 25 %. Turismus tvoří 12 % HDP.
Itálie je 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Bilaterální obchod dosáhl za rok 2022 rekordního objemu téměř 18 mld. eur. Dominovaly dopravní prostředky, náhradní díly, stroje a zařízení, elektronické a optické přístroje, kovy a kovové výrobky, chemické a farmaceutické výrobky.
Během roku 2022 dosáhla Itálie růstu 3,7 %. Zároveň byl zaznamenán pokles soukromé spotřeby v důsledku přetrvávající inflace ve výši 8,7 %. Pro rok 2023 se očekává mírný růst HDP o 0,9 %. Poměr dluhu k HDP se má do roku 2026 snížit na 142,1 %. Míra nezaměstnanosti by do konce roku 2024 měla klesnout na 7,5 %. Přetrvává vysoká míra nezaměstnanosti mládeže ve věku 15 až 24 let, která dosahuje 22,9 %, což je téměř o 8 % více než průměr EU (15,1 %).
Agentura Fitch potvrdila rating Itálie „BBB“ a zvýšila odhady růstu na +1,2 % v roce 2023, což zdůvodnila diverzifikací italské ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a dvojnásobným HDP na obyvatele v porovnání se zeměmi obdobných parametrů.
| Ukazatel | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 |
| Růst HDP (%) | 6,7 | 3,9 | 0,6 | 1,2 | 1,2 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 150,4 | 145,8 | 145,2 | 145,1 | 144,4 |
| Míra inflace (%) | 1,9 | 8,7 | 6,8 | 2,4 | 1,9 |
| Populace (mil.) | 59,2 | 59,0 | 58,9 | 58,7 | 58,5 |
| Nezaměstnanost (%) | 9,5 | 8,1 | 8,3 | 8,2 | 8,1 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 46 401,8 | 51 580,0 | 53 980,0 | 55 730,0 | 57 630,0 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | 64,7 | -13,2 | -11,3 | -3,0 | 6,2 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | 63,9 | -13,8 | -5,0 | 0,5 | 11,7 |
| Průmyslová produkce (% změna) | 11,6 | 0,5 | -5,0 | 1,8 | 1,5 |
| Exportní riziko OECD | – | – | – | – | – |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 5 import dle zemí (%) | |
| Německo | 16 |
| Francie | 8,1 |
| Čína | 8 |
| Nizozemsko | 5,8 |
| Španělsko | 5,3 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží (mld. USD) | |
| Celkem | 568,2 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) | 29,9 |
| Plyn zemní, případně zkapalněný | 27,0 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 25,9 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 18,3 |
| Léčiva, výr. farmaceut. (ne antibiotika, hormony ap.) | 14,2 |
| Zdroj: EIU | |
Dopravní infrastruktura
Přístavy, letiště a železnice budou sektorem, který v příštích pěti letech poroste nejvíce (+3,8 % v průměru za rok). Plánované investice v celkové výši 96 mld. eur v rámci Plánu obnovy na infrastrukturu a mobilitu mají za cíl aktivaci – přímou i nepřímou – přidané hodnoty ve výrobním systému v hodnotě přibližně 37,8 mld. EUR a celkovou návratnost 63 %, která se zvýší na cca 77 % u investic do stavebnictví a na 88 % u investic do výzkumu a vývoje. Italské výdaje na infrastrukturu porostou v průměru o 1,7 % ročně, což je tempo vyšší než průměr eurozóny (+1,5 %). Růst bude výraznější v období 2021–2026 (+2,6 %), v následujících pěti letech bude méně intenzivní (+0,9 %) v důsledku kombinovaného efektu nižších veřejných výdajů a snížení pracovní síly v důsledku stárnoucí populace.
Je připraveno 102 projektů v hodnotě 96 mld. EUR. V rámci realizace byly regionům alokovány prostředky ve výši 3,6 miliardy eur na rozvoj a posílení rychlé hromadné dopravy (metro, trolejbusy a tramvaje) a 836 milionů eur pro rozvoj regionálních drah. Městům a obcím nad 100 000 obyvatel bylo přiděleno 1,3 mld. eur na nákup nových „zelených“ silničních dopravních prostředků poháněných elektřinou, vodíkem nebo metanem a modernizaci související infrastruktury, 185 mil. EUR pak na mimořádnou údržbu systémů hromadné dopravy. Bylo také schváleno přidělení 450 mil. EUR na dodatečné služby místní veřejné dopravy, aby byly uspokojeny nové potřeby během pandemické krize a 700 mil. EUR jako kompenzace za nižší tarifní příjmy zaznamenané v letech 2020–2021 v důsledku pandemie. Na nákup nových vlakových souprav bylo v roce 2023 vyčleněno 800 mil. EUR. Na instalaci palubních systémů ERTMS v lokomotivách byly vyčleněny fondy ve výši 300 mil. EUR. Italská vláda schválila vybudování mostu mezi pevninou a Sicílií. Stavba podle nového projektu by měla být zahájena v roce 2024 a provést by ji měla státní společnost pod kontrolou Ministerstva financí Itálie.
Pro firmy z ČR je perspektivní zejména železniční průmysl. Římská radnice vypsala tendr v hodnotě téměř 458 mil. EUR na dodávku 121 tramvají. Italská radnice bude také investovat do investic potřebných pro Jubilejní rok 2025. Jedná se o 87 projektů na přestavbu a zefektivnění dopravní infrastruktury a městské mobility. Významné tendry na infrastrukturu a nákup tramvají připravují další velká italská města. Italské železnice plánují tendry za 6,8 mld. EUR v roce 2023 a 3,5 mld. EUR v příštím roce 2024.
Obranný a bezpečnostní sektor
Obranný průmysl patří k předním průmyslovým odvětvím Itálie. Země je jedenáctým nejvýznamnějším výrobcem zbraní na světě. Celkem 2 500 firem zaměstnává 92 000 osob a produkuje 0,75 % HDP. Země má rozsáhlou a vyspělou výrobní základnu obsahující vesmírné systémy, elektroniku, letadla, obrněná vozidla, zbraňové systémy a lodě. Společně s leteckým průmyslem představuje sektor hodnotu 13,5 mld. EUR a zaměstnává 160 000 lidí. Hodnota vývozu v roce 2021 činila 4,661 mld. EUR (4,647 v roce 2020) a dovezla přibližně za 679 mil. EUR. 52 % zbraní vyvezených v roce 2021 směřovalo do členských států NATO nebo EU.
Itálie má v obranném průmyslu 3% podíl na světovém trhu a je na 20. místě coby dovozce. Italskému obrannému průmyslu dominují dva velcí hráči s monopolem v oboru. Klíčovým dodavatelem je Leonardo, osmý největší výrobce zbraní na světě se sortimentem elektroniky, letadel, vrtulníků, torpéd. Druhým výrobcem je společnost Fincantieri, hlavní dodavatel velkých válečných lodí, který je na 50. místě. v seznamu 100 největších výrobců SIPRI. Nepřehlédnutelné je i IVECO se svou divizí Iveco Defence Vehicles. Letecký a obranný sektor dále obsahuje více než 4 000 malých a středně velkých společností.
Pandemie i ruská agrese na Ukrajině připomněly potřebu nezávislého a soběstačného průmyslu Evropy a zejména potřebu budování společných obranných kapacit a obranné spolupráce. Perspektivními sektory jsou například vývoj a výroba komplexních řešení, technologií a software na posílení bezpečnosti a obrany země. V souvislosti s bojem proti ilegální migraci využijí italské bezpečnostní složky nové sofistikované technologie a zařízení na odhalování nelegálních migrantů nebo při záchranných operacích uprchlíků. Itálie je jedním z významných hráčů evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem konsolidace evropské politiky vyzbrojování. Itálie, jako druhá země EU s největší průmyslovou výrobou obsazuje horní příčky i v obranném průmyslu, který je významnou součástí italského hospodářství a italského exportu. Vyniká v zapojení do evropských struktur a sdílených projektech, což otevírá možnosti pro širší spolupráci i s ČR.
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Sektor ICT v roce 2023 poroste v Itálii o 5 %. Italský ICT trh těží z investic do strukturovaných a rozsáhlých projektů. Více než 46 % tvoří velké společnosti (nad 250 zaměstnanců). IT výdaje na vývoj, integraci a správu systémů a aplikací vzrostly v roce 2022 o 6,2 % v celkové výši 12,1 mld. EUR.
Vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. EUR na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Klade důraz na digitalizaci průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podporu rozvoje inteligentních měst. Příležitosti lze nalézt v oblastech softwaru, modelování provozu, aplikací či v logistice.
Digitalizace a rozšíření širokopásmového připojení patří k prioritám italského Plánu obnovy. Počítá se s posílením digitálních infrastruktur veřejné správy, usnadněním migrace do cloudu, rozšířením služeb občanům v digitálním režimu. Cílem je vybudovat připojení s rychlostí 1 gigabit za sekundu v pevné síti pro přibližně 8,5 milionu domácností a zároveň tak zajistit připojení k Národnímu zdravotnímu systému.
Stejně tak se na využití IT řešení ve výrobních a obchodních procesech zaměřuje italský plán Průmysl 4.0. ICT tak hraje stále větší roli v široké řadě oborů a má nezastupitelné místo v automobilovém průmyslu, energetice, dopravě, strojírenství a zabezpečovacích systémech. Itálie rovněž masivně investuje do transformace měst na „smart cities“, do rozšíření městských mobilních aplikací, otevřených dat, transparentnosti a veřejné wi-fi. Po nárůstu investic do ICT v roce 2022 (+4 %) se pro rok 2023 odhaduje nárůst o 2,1 %. Malé a střední podniky plánují investice zvýšené o 2,4 %. Velké společnosti se zaměřují zejména na systémy informační bezpečnosti (50 %), Business Intelligence, Big Data, Analytics (46 %) a Cloud (30 %), následovaný softwarem pro profilování a správu kontaktů (CRM) a Management Software (ERP). Perspektivním oborem je kybernetická bezpečnost, italský trh vzrostl v roce 2022 o 13,3 %, celkem bylo investováno 1,55 mld. EUR. Vzhledem k poměru mezi výdaji a HDP (0,08 %) zůstává však Itálie na posledním místě mezi zeměmi G7. Podle analýzy 60 % velkých společností plánuje navýšení svého rozpočtu na aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Italská agentura pro digitalizaci na základě dohody s italským Ministerstvem hospodářského rozvoje, Ministerstvem školství a Ministerstvem pro inovace bude vypisovat výběrová řízení pro malé a střední firmy, startupové firmy a výzkumná centra na vyhledání inovativních řešení pro chytrá města zaměřená na sektory zdravotnictví, životního prostředí, kultury, školství a energetiky. Výzvy budou zveřejněny prostřednictvím platformy pro inovační zadávání zakázek vytvořené Italskou agenturou pro digitalizaci: appaltinnovativi.gov.it.
Voda a životní prostředí
Vodohospodářský sektor v Itálii generuje ročně obrat 21,4 mld. EUR, ale disponuje zastaralou a omezenou infrastrukturou. Až 60 % italských vodovodních sítí je v provozu déle než 30 let a 25 % dokonce 50 let. V důsledku zastaralé infrastruktury dlouhodobě dochází k citelným ztrátám vody, které narůstají v jižních regionech až na 50 %. Přibližně 1,4 milionu obyvatel není napojeno na čištění odpadních vod. Italská vláda vyčlenila pro hospodářský sektor investice na modernizaci vodovodní sítě ve výši 3,9 mld. EUR, z toho bude částka ve výši 2,9 mld. EUR financována v rámci Národní plánu obnovy. Více než polovina celkových finančních prostředků je určena pro regiony na jihu Itálie. Investice ve výši 991 mil. EUR jsou určeny na posílení infrastruktury, investice za 779 mil. EUR půjdou na přizpůsobení stávající infrastruktury, 121 mil. EUR je přiděleno na seismickou a bezpečnostní modernizaci infrastruktury, 108 mil. EUR je určeno na výstavbu a modernizaci vodovodních nádrží. Další poměrná část prostředků bude určena na výstavbu 1 282 km nových potrubí. Investice kolem 900 mil. EUR jsou vyčleněny na snížení ztrát vody a zvýšení účinnosti vodovodní sítě.
V souvislosti s přetrvávajícím suchem schválila italská vláda vyhlášku o suchu. Cílem nového nařízení je zefektivnit povolovací postupy a urychlit kroky pro výstavbu vodohospodářských infrastruktur a pro bezpečnost a správu nádrží.
Příležitosti jsou pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod). České firmy mohou uspět jak svými výrobky a technologiemi, tak i v případných konsorciích s místními firmami. Infrastrukturní projekty ve vodohospodářství vyžadují komplexní dodávky řady výrobků a navazujících služeb.
Zdravotnictví a farmacie
Farmaceutický průmysl vygeneroval v roce 2022 49 mld. EUR s rostoucí přidanou hodnotou. Investováno bylo 3,2 mld. eur, na klinické studie šlo 700 mil. Přímá přidaná hodnota představuje 2 % HDP. Export se pohybuje kolem 70 % výroby.
V rámci Plánu obnovy poplyne do zdravotnického sektoru 15,6 mld. EUR. Do rozvoje telekomunikačních a informačních technologií pro telemedicínu pro územní zdravotní péči má jít 7 mld. EUR, do inovací, výzkumu a digitalizace státního zdravotnictví 8,63 mld. EUR. Jedná se strategické sektory, jako jsou výroba léků včetně vakcín a moderních terapií, aktivní složky a meziprodukty, lékařské přístroje a diagnostiku, biotechnologie, nanotechnologie, digitální terapie, bioinformatiku a další zdravotnické zboží a technologie. Cílem je posílit národní a evropskou strategickou autonomii. Příležitosti lze nalézt v oblasti výroby a spolupráce či subdodávkách účinných látek.
Prioritní oblasti:
- Prevence zdravotnických krizí a šíření vysoce rozšířených a/nebo mimořádných onemocnění, která vyžadují novou léčbu (kardiovaskulární, onkologická, degenerativní, infekční a genetická) pokročilou bionanotechnologií, vývojem inovativních vakcín, zdravotnickým prostředkům, účinným látkám a léčivům chemické, biologické a biotechnologické povahy;
- Inovace produktů a personalizovaná medicína prostřednictvím projektů zaměřených na vývoj a výrobu lékařských přístrojů a diagnostických testů, léků na bázi biologických makromolekul a chemických sloučenin a souvisejících aplikačních systémů, buněčných terapií pro imunoterapii a regenerativní medicínu, zaměřené na umožnění nových přístupů k výzkumu, diagnostice a léčbě s cílem posílit systém zdravotní péče v Itálii a v Evropě;
- Inovace ve výrobních procesech prostřednictvím projektů udržitelnosti a digitalizace (např. inteligentní výroba, Průmysl 4.0, robotika, screening léků), které napomáhají ke zvýšení výrobní kapacity, přidané hodnoty a konkurenceschopnosti, snížení nákladů a doby výzkumu, vývoje a výroby;
- Boj proti antimikrobiální rezistenci a vývoji rezistentních bakteriálních kmenů pomocí výzkumných a výrobních projektů zaměřených na zvýšení terapeutické účinnosti, zlepšení přístupu k léčbě, posílení zdravotního systému v Itálii a Evropě;
- Digitální zdravotnictví s rozvojem platforem a umělé inteligence pro výzkum a vývoj, digitální terapie, analýza reálných dat za účelem prevence a zlepšení přístupu a léčebných cest v Itálii a Evropě.
Automobilový sektor
Dodavatelský řetězec pro automobilový průmysl generuje v Itálii obrat přes 90 mld. EUR, což odpovídá 9,3 % výrobního obratu v Itálii a 5,2 % HDP. Počet společností se pohybuje kolem 5 200 s téměř 270 000 zaměstnanci. Stát i firmy investují do elektromobility a elektrifikace aut. Automobilka Stellantis vyčlenila 30 mld. EUR, kterými chce do roku 2026 srovnat cenu elektromobilů na úroveň vozů se spalovacím motorem. Stát vyčlenil 23,78 mld. EUR (z toho 3,6 mld. eur z Plánu obnovy) na přebudování současné distribuční sítě pohonných hmot v rámci přechodu na elektromobilitu. Prioritou je rozšíření sítě dobíjecích stanic. Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru pro nabíječky. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu. Do rychlodobíjecích stanic investují aktuálně také italské dálnice. Prostřednictvím své dceřiné společnosti FreeToX otevírají první ze 100 plánovaných rychlodobíjecích stanic s výkonem 300 kW a průměrnou dobou nabíjení 15–20 minut. Celkově budou italské dálnice investovat přes 45 milionů eur do stanic pro rychlodobíjení a na zkapalňování zemního plynu a vodíku pro těžká vozidla, do rozvoje intermodálních služeb a městské mobility, a platforem pro sdílení automobilů mezi jednotlivci a výměnu volné kapacity mezi dopravci.
Dle předpovědí trhu bude v roce 2030 v Itálii v provozu přes 6 milionů plně elektrických vozidel (aktuálně je v Itálii v provozu celkem kolem 52 milionů aut, z nichž více než 60 % je starších deset a více let). Dle vládního dokumentu má být instalováno rovněž 100 experimentálních nabíjecích stanic s novými technologiemi pro skladování energie.
Italská vláda vyčlenila na období 2022–2026 částku 2 mld. EUR na pobídky na nákup vozidel s nízkými emisemi CO2. Vláda počítá rovněž s rozsáhlým plánem šrotovného na omlazení vozového parku, především na odstranění vozů euro 0 1-2-3.
Itálie zvolila cestu biopaliv, která jsou na rozdíl od syntetických paliv vyráběna fermentací biomasy nebo odpadu. Jsou považována za uhlíkově neutrální, protože spalováním vyvíjejí oxid uhličitý již přítomný ve výchozí biomase. Očekává se, že Eni během 7 let pětinásobně zvýší produkci biopaliv, ze současných 1,1 milionu tun ročně na více než 3 v roce 2025, až na 5 do roku 2030.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Zákon o rozpočtu na rok 2023 počítá s výdaji na veřejný výzkum ve výši 0,7 % HDP. Celkem výdaje na výzkum a inovace včetně programů mise „Univerzitní vzdělávání a postgraduální příprava“ a dalších akcí zahrnujících výdaje na výzkum na rok 2023 činí 16,3 mld. EUR a počítá se s částkou 16,5 mld. EUR pro rok 2024 a 16,6 mld. EUR pro rok 2025.
Od roku 2023 je v Itálii k dispozici daňový kredit na výzkum a vývoj, technologické inovace, design a estetické pojetí, podporovaný Ministerstvem podnikání a Made in Italy a zaměřený na všechny společnosti sídlící na území státu, včetně stálých provozoven nerezidentských subjektů, bez ohledu na právní povahu a ekonomický sektor. Cílem je podpora konkurenceschopnosti podniků stimulací investic ve výzkumu a vývoji, technologické inovace, také v kontextu 4.0 a oběhové ekonomiky, designu a estetického pojetí.
Na základní výzkum, průmyslový výzkum a experimentální vývoj ve vědeckých a technologických oborech se do běžného zdaňovacího období do 31. prosince 2031 započítává sleva na dani ve výši 10 % relativního výpočtového základu, předpokládaného po odečtení jiné dotace nebo příspěvky jakéhokoli druhu obdržené na stejné způsobilé výdaje v maximálním ročním limitu 5 mil. EUR.
U technologických inovačních činností zaměřených na vytvoření nových nebo podstatně zlepšených výrobků nebo výrobních postupů se daňový kredit přiznává konce roku 2023 ve výši 10 % v maximálním ročním limitu 2 mil. EUR a do roku 2025 je daňový kredit uznán ve výši 5 %, do stejného limitu 2 mil. EUR.
