Kanada

Kanadský automobilový sektor tvoří významnou složku kanadské ekonomiky a ve výrobě lehkých osobních vozů se Kanada drží na 12. místě na světě. V kanadském automotive koridoru se nalézají všichni klíčoví severoameričtí výrobci, na které je uvnitř Kanady navázán ekosystém 700 dodavatelů. Dohromady vyrobí v kanadských továrnách Stellantis, Ford, GM, Honda a Toyota 1,4 milionů vozů ročně. Od poklesu během pandemie covid-19 zaznamenal sektor mírné oživení výroby, avšak prodej vozů v roce 2022 poklesl meziročně o 9 %. Kanadský automobilový sektor nicméně nyní prochází transformací, kdy některé závody přechází ve výrobě na elektromobily, a proto dočasně omezily produkci. Tento trend je však doprovázen významným objemem nových zahraničních investic do produkce elektromobilů a baterií, což přinese významný nárůst produkce v následujících letech. Pro české společnosti proto nadále platí příležitost k dodávkám do kanadského automotive ekosystému zejména v podobě součástek. Dovozci do Kanady musí nicméně čelit znevýhodnění v podobě preferenčních pravidel severoamerické dohody CUSMA/USMCA, na jejichž základě automobily vyvážené z Kanady do USA musí splňovat vysoký podíl severoamerických součástek pro preferenční zacházení.

Čím dál zajímavější pro české firmy budou již zmíněné trendy související se snižováním emisí a elektromobilitou. Premiér Troudeau oznámil zkraje roku 2022, že chce z Kanady vytvořit velmoc v produkci baterií do elektromobilů, spolu s tím se vláda soustředí na celkovou podporu ekosystému elektromobility. Kanada tak již upevňuje pozici ve světě, kdy od roku 2020 přilákala přes 17 miliard dolarů v investicích do baterií pro elektromobily. Spolu s tím se země zaměřuje na posilování domácích dodavatelských řetězců pro elektromobily, což ukazuje i projekt celokanadského elektromobilu Arrow, jehož prototyp byl odhalen v prosinci 2022.

Na rozvoj elektromobility oblasti se zaměřuje především hlavní automobilová provincie Ontario, jež si vytyčila v rámci programu Driving Prosperity cíl dosáhnout do roku 2030 úroveň výroby 400 000 elektromobilů a vozů s hybridním pohonem ročně, produkce se má také opírat zejména o domácí dodavatelské řetězce. Ontario nabízí komplexní vizi transformace automobilového sektoru, který staví také na přístupu ke kritickým nerostným surovinám, které jsou nezbytné mj. pro výrobu baterií a nachází se v rozsáhlých ložiscích v Kanadě. V roce 2022 se i díky těmto příležitostem podařilo do Ontaria přilákat několik klíčových investičních projektů. Největší projekt v elektromobilitě oznámila v roce 2022 společnost Stellantis, která realizuje společnou investici s LG Energy Solution ve výši 5 miliard dolarů do výroby baterií pro elektromobily. Výroba by měla ve Windsoru začít od roku 2024. Dalším významným milníkem je investice Volkswagen do výroby baterií pro elektromobily rovněž v Ontariu, jakožto první mimoevropská gigafactory koncernu. Již dříve přitom oznámily investice i další automobilky: Ford s výrobou baterií pro elektromobily v Oakville a 5 novými modely elektromobilů, Stellantis s rozšířením výroby elektromobilů ve Windsoru, GM oznámil výrobu elektrododávek BrightDrop v Kanadě, která se rozběhne již v roce 2023.

Související oblastí, která se aktuálně prudce rozvíjí, je také budování infrastruktury pro vozy s alternativním pohonem. S ohledem na velké vzdálenosti uvnitř Kanady a dosavadní dojezd elektromobilů je dostatek čerpacích stanic nezbytnou podmínkou pro zajištění dostatečné poptávky u spotřebitelů. Federální vláda spustila program na vybudování dostatečné infrastruktury nazvaný Zero Emission Vehicle Infrastructure Program. V roce 2022 byl program posílen, s přibližně trojnásobným rozpočtem má probíhat až do roku 2027 s celkovou podporou ve výši 680 mil. CAD (10,7 mld. Kč). Financování směřuje na dobíjecí elektrické stanice a čerpací stanice pro vodíkový pohon. Do roku 2029 chce kanadská vláda docílit infrastruktury v rozsahu 84 500 dobíjecích stanic a 25 vodíkových stanic.  

Kanada je celkově aktivní v rozvoji disruptivních technologií automobilového průmyslu, do rozvoje autonomní a konektivní automobility investovaly v Kanadě už společnosti GM, Ford, Uber, Google i Nvidia. Rozvoj oblasti těží i z významného ekosystému v umělé inteligenci v Kanadě. Nabízí se tak možnost pro uplatnění společností nabízející niche řešení umělé inteligence, senzoriky, kyberbezpečnosti a dalších. Velký potenciál růstu má v Kanadě má také sdílená mobilita relevantní pro aglomerace s vysokou hustotou a velkým počtem obyvatel, ideálním příkladem je tak širší oblast Toronta, která se navíc potýká s nespolehlivou a nedostatečně rozvětvenou městskou hromadnou dopravou. Dle analýzy Council of Canadian Academies podpořené kanadskou vládou v roce 2021 má dostatečnou hustotu i počet obyvatel přes 1000 oblastí v Kanadě s pokrytím až 70 % obyvatel, což tedy představuje velmi atraktivní velikost trhu pro relevantní řešení. Nástup sdílené mobility lze očekávat postupně v dlouhodobějším horizontu i více než příštích 10 let. Zájem o tato řešení má především generace mileniálů a využívání roste, v roce 2018 nabízely car-sharingové společnosti v Kanadě přes 5000 vozů ke sdílení, s většinou ve Vancouveru. Ride-hailing služby (Uber, Lyft apod.) byly k dispozici ve 22 městech a dále se rozšiřují. Pro její implementaci v rámci městské mobility lze předpokládat využití public-private partnerships. Zároveň se přirozeně rozvíjí s nárůstem elektromobility a představuje komponentu dekarbonizace dopravy. České společnosti tak mohou uspět se softwarovými řešeními a aplikacemi pro tuto oblast konkrétně v MaaS (Mobility as a Service), ride sharing, car sharing, micromobility, microtransit. 

Kanada i po pandemii stále zůstává jedním z největších světových trhů v leteckém průmyslu a zaujímá první místo ve výrobě civilních leteckých simulátorů, třetí místo ve výrobě civilních motorů a čtvrté místo ve výrobě civilních letadel. 

Hlavním centrem odvětví je především Montréal a jeho okolí v provincii Québec (následovaný provincií Ontario), kde se vyrábějí téměř všechny letecké komponenty. Mezi největší kanadské firmy patří Bell Helicopter – Textron Canada Ltd., Avcorp Industries, Bombardier Aviation, CAE, Héroux-Devtek, Pratt & Whitney Canada, Magellan Aerospace Corp., MHI Aerospapce, Cyclone MFG, Turbomeca Canada.

Letecký průmysl byl pandemií jedním z nejzasaženějších odvětví, což se i po jejím odeznění projevuje především v poklesu zaměstnanost. Na konci roku 2022 vláda v této souvislosti přislíbila poskytnout v rámci programu řešení nedostatku pracovních sil v konkrétních odvětvích více než 39 milionů CAD na podporu návrhu, vývoje, realizace a hodnocení nového systému technického vzdělávání a certifikace pro klíčové profese v leteckém a kosmickém průmyslu. Z této investice bude mít prospěch až 900 nových a stávajících pracovníků v leteckém průmyslu v Ontariu, Manitobě a Britské Kolumbii.

Jakkoliv letecký průmysl zaznamenal pokles zaměstnanosti i podílu na HDP po celém světě, podle mezinárodních nezávislých odborníků se očekává, že globální příjmy z výroby civilních letadel se na úroveň z roku 2019 vrátí již do roku 2024, tedy o rok dříve, než se původně předpokládalo. Pozitivní pro Kanadu v této souvislosti je rovněž skutečnost, že ztráty příjmů jsou zmírňovány rozmanitostí kanadského leteckého sektoru, což dokládá společnost Bombardier, která udržela pozici největšího světového výrobce soukromých proudových letadel a zvýšila své prodeje.

Navzdory poklesu počtu pracovních míst a příspěvku do HDP zůstává letecký a kosmický průmysl v Kanadě stále nejinovativnějším odvětvím s vysokým podílem výzkumu a vývoje (jeho intenzita a podíl zaměstnanosti v oborech STEM byly 2,5x vyšší než výrobní průměr) a zaměstnává mnoho vysoce kvalifikovaných pracovníků. Uvědomuje si to i kanadská vláda, která uznala strategický význam sektoru a v rámci rozpočtu 2021 vyčlenit na období 7 let finanční prostředky na výdaje a daňové úlevy za účelem snižování emisí skleníkových plynů a s tím související podporu vývoje čistých technologií. Stát také přislíbil 250 mil. CAD (4,15 mld. Kč) pro malé a střední podniky v leteckém sektoru, které budou do roku 2024 určeny k zavádění ekologičtějších řešení, zlepšení produktivity a posílení komercializace produktů. Tyto snahy ukazují, že sektor by měl být dostatečně silný pro další spolupráci a také bude vytvářet prostor pro další mezinárodní spolupráci, například v oblasti čistých leteckých technologií. V letošním rozpočtu pak vláda nastínila např. plánovanou podporu Kanadského úřadu pro bezpečnost letecké dopravy (CATSA), který má obdržet 1,8 mld. dolarů především na udržení a zvýšení úrovně svých služeb.

Kromě podpory ze strany federální vlády podporují svůj stěžejní sektor i jednotlivé provincie. Provincie Alberta plánuje během příštích tří let investovat 11 milionů CAD do leteckého průmyslu provincie s cílem přeměnit jej na letecký hub. Financování zahrnuje pomoc Mount Royal University zavést bakalářský program řízení leteckého provozu, podpořit studenty v leteckých programech s vysokou poptávkou a podpořit také vznik leteckého centra excelence. V Britské Kolumbii získá British Columbia Institute of Technology více než 9 milionu dolarů na zahájení nového praktického vzdělávacího programu pro údržbu, opravy a generální opravy plynových turbín v leteckém sektoru – prvního svého druhu v Severní Americe. V provincie Québec pak v loňském roce aktualizovali leteckou strategii Horizon 2026 s cílem urychlení technologického vývoje a inovací a v rámci diverzifikace i podporu vývoje bezpilotních leteckých systémů a kosmických technologií. Díky poskytnutým finančním nástrojům budou podpořeny investice ve výši 3 mld. CAD (50 mld. Kč) plánované do roku 2024. Zprostředkovatelem mezinárodní spolupráce v oblasti inovativních projektů je CRIAQ, konsorcium pro výzkum a inovace v oblasti letectví a kosmonautiky, se kterými se v rámci projektů na podporu ekonomické diplomacie řeší i možnosti zapojení českých firem do výzkumných a inovativních projektů firem jako Bombardier, Bell, CAE či Pratt & Whitney, které hledají partnery pro své realizace.

V měnícím se prostředí leteckého průmyslu včetně dodavatelského řetězce se nabízí příležitosti jak pro tradiční české dodavatele např. kompozitních materiálů, tak pro moderní aditivní technologie nebo technologie využívající umělou inteligenci a další. V rámci technologického vývoje jsou vedle čistých technologií v podobě např. alternativních pohonů dalšími důležitými tématy a tím i příležitostmi digitalizace procesů či kybernetická bezpečnost. S měnící se dobou nabývá na významu také spolupráce a partnerství, což může být pro české firmy příslibem dalších možností.

Velmi perspektivními oblastmi jsou také sektory UAS (Unmanned Aircraft Systems), lehkých sportovních letadel či vesmírných technologií. V rámci nového kanadského rozpočtu byly oznámeny investice do dalšího rozvoje kanadského výzkumu vesmíru, které mohou přinést další příležitosti pro české vesmírné technologie. Investice ve výši 2,5 mld. CAD mají kromě podpory kanadské účasti na Mezinárodní vesmírné stanici či vesmírné stanici Gateway pomoci urychlit vývoj nových technologií.

Těžební sektor je jednou z nejvýznamnějších oblastí kanadské ekonomiky. V roce 2021 dosáhla kanadská těžební produkce hodnoty 55,5 mld. CAD (přes 875 mld. Kč), dvě třetiny této hodnoty tvoří těžba kovů a nejvíce zlato. Kanada se nadále drží na první světové příčce v těžbě potaše, na druhém místě v těžbě uranu a na třetím v těžbě platinových kovů. Nerostné suroviny tvoří přímo i nepřímo 5 % kanadského HDP. Rozvoj kanadských těžebních projektů bude v reakci na ceny komodit pokračovat, průzkumná činnost v roce 2021 stoupla o 30 % na 3,6 mld. CAD, za rok 2022 předběžné odhady hovoří o nárůstu na 3,7 mld. CAD. Většina výdajů se zaměřila na možnou těžbu vzácných kovů a směřovala do Québecu, Ontaria a Britské Kolumbie. Nové těžební projekty těchto surovin mohou přinášet další příležitosti pro české firmy v podobě tradičních dodávek důlní techniky.

Kromě rozvoje projektů tradičně produkovaných nerostných surovin bude v dalším období hrát významnou roli i snaha kanadské vlády o dosažení významné pozice v oblasti kritických nerostných surovin. V prosinci 2022 byla zveřejněna federální Strategie pro kritické nerostné suroviny, která klade za cíl udělat z Kanady preferovaného světového dodavatele kritických nerostných surovin. Dokument se soustředí na podporu geologického průzkumu, výzkumu a inovací, urychlení rozvoje projektů a budování udržitelné infrastruktury. Strategie pak především určuje seznam 31 kritických minerálů dle definice kanadské vlády, z nichž šest považuje Kanada za prioritní pro ekonomický růst země a domácí výrobu: lithium, grafit, nikl, kobalt, měď a vzácné zeminy. Strategie počítá se 3,8 miliardami dolarů podpory pro její naplňování, významnou část tvoří Strategický inovační fond na projekty související s těžbou kritických nerostných surovin s prioritními vazbami na pokročilou výrobu, zpracovávání a řešení pro recyklaci. Projekty a lákání investic mají podpořit 30% daňové úlevy na specifické výdaje průzkumu kritických nerostných surovin. Kanada již v roce 2021 uzavřela strategické partnerství pro kritické nerostné suroviny s EU a dále pokračuje v rozvoji této spolupráce.

Souvisejícím impulzem je snaha vybudovat významné postavení Kanady v elektromobilitě a produkci baterií. V listopadu 2021 pověřil premiér Troudeau ministra pro inovace naplňováním strategie Mines to Mobility a rozvojem těžby kritických surovin. Toto odvětví těžby již rozvíjí i některé provincie, především Québec, Ontario a Saskatchewan podporují rozvoj projektů na těžbu kritických surovin, zpracovávání vzácných zemin a výrobu elektromobilů a baterií. Provincie Ontario přilákala i díky nerostnému bohatství mezi lety 2022 a 2023 několik zásadních projektů na výrobu baterií, včetně investic firmy Stellantis a Volkswagen. Probíhá proto další průzkum ložisek, přičemž nejslibnější oblastí byla doposud zmiňována tzv. Ring of Fire, kde doposud nezapočala těžba zejména z důvodu chybějící dopravní infrastruktury. Strategie pro kritické nerostné suroviny navazuje na Mines to Mobility zaměřením na kompletní hodnotový řetězec od průzkumu až po recyklaci. Pro naplnění celkových ambicí Kanady bude nutná další intenzivní podpora a rozvoj projektů i technologií pro naplnění potenciálu v této oblasti těžby, což může pro české společnosti znamenat zajímavou příležitost, které by měly věnovat pozornost.

Kanada je dlouhodobě lídrem v těžbě energetických nerostných surovin. Kanada má přibližně 13 %  světových zásob uranu, který je z části navázán na jaderné reaktory kanadské technologie CANDU, ale hlavní těžební společnost Cameco se bude i díky zapojení do vlastnické struktury Westinghouse pravděpodobně čím dál více zapojovat do dodávek pro reaktory na lehkou vodu. Těžba ropy stoupla od roku 2010 o 57 % a Kanada bude nadále hrát významnou exportní roli s většinou vývozu směřující do USA. Obdobně je Kanada významným vývozcem zemního plynu, nicméně neplánuje zatím vybudování exportního terminálu na východním pobřeží země, což bylo předmětem diskusí v návaznosti na Ruskou agresi vůči Ukrajině. S ohledem na význam fosilních paliv v kanadské ekonomice je zásadním trendem také dekarbonizace a zachytávání uhlíku. Kanada se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a budou proto stanoveny pětileté cíle na snižování emisí z ropy a zemního plynu, do roku 2030 přestane být v Kanadě produkována elektřina z uhlí a země ve stejné lhůtě přestane uhlí exportovat. Zajímavé příležitosti související s ambicemi ve snižování emisí budou technologie pro zachytávání a uchovávání uhlíku, těžební společnosti budou usilovat o snižování uhlíkové stopy dodavatelských řetězců v těžebním sektoru. Již nyní těžební společnosti přijímají řadu opatření pro naplňování tzv. ESG priorit. Dochází také upevňování standardů jako je iniciativa Towards Sustainable Mining, kterou zaštiťuje Těžební asociace Kanady. Udržitelnost bude mít také přesah k udržitelným zdrojům elektřiny, kterou doly využívají. Budou tak relevantní inovativní řešení pro těžbu v severních oblastech Kanady a zajištění odlehlé infrastruktury s decentralizovanými či zcela samostatnými elektrickými sítěmi. Tranzice těžby fosilních paliv směrem k udržitelnosti ale skýtá i příležitosti například pro výrobu modrého vodíku a rozvoj vodíkové ekonomiky, s největšími ambicemi soustředěnými v Albertě, která již disponuje a dále rozvíjí technologie pro zachytávání uhlíku při produkci vodíku ze zemního plynu. Zkraje roku 2023 také společnost Imperial Oil oznámila investici do největšího závodu na obnovitelnou naftu v Kanadě v Albertě v rafinerii Strathcona. V neposlední řadě bude trvající důraz na ekologické aspekty těžby vyžadovat další rozvoj technologií pro dekontaminaci a řešení například pro vypouštění vod z těžby ropných písků, které federální vláda nově umožní.

Poslední zásadní oblastí, která nabízí příležitosti pro české dodavatele, je problematika digitalizace a technologických inovací v dolech. V roce 2021 kanadská vláda investovala 40 mil. CAD (přes 660 mil. Kč) do rozvoje Centra excelence pro inovace v těžbě, které vznikne v Ontariu, přičemž nová řešení by měla podpořit i výše zmíněnou těžbu kritických nerostných surovin. Dle průzkumu PWC je hlavní výzvou pro růst kanadských těžebních společností využití transformativních technologií, včetně umělé inteligence, cloudových výpočtů a datové analýzy. Lze proto využít poptávky pro těchto řešeních či navázat spolupráci s dodavateli inovativních řešení pro těžební sektor uvnitř Kanady.

Pandemie přinesla rychlé změny v dlouhodobých iniciativách digitální transformace. Organizace rychle osvojují digitální kanály pro interakce se zákazníky a osvojují si používání pokročilých technologií v obchodním rozhodování. V roce 2021 dosáhly tržby rekordních skoro 242 mld. CAD a v roce 2022 sektor informačních a komunikačních technologií rostl přibližně tempem 4 % a hodnota sektoru přesáhla již 100 mld. CAD (1,6 bil. Kč), tj. více než 5 % národního HDP.

V odvětví informačních a komunikačních technologií na kanadském trhu působí více než 43 tis. společností, z nichž většina spadá do oblasti softwarových a počítačových služeb (40 tis.). Počtem zaměstnanců se z téměř 82 % jedná o malé společnosti zaměstnávající méně než 10 zaměstnanců. 

Kanada sice představuje relativně malou část globálního trhu, ICT se však v rámci země stalo jedním z hlavních hnacích motorů inovací a hospodářského růstu. Nejúspěšnějšími jsou primárně sub-sektory ICT, jako je vývoj SW, zpracování dat, kybernetická bezpečnost, poskytování počítačových služeb, ale dynamicky opět rostou i sektory typu fintech (sektor finančních služeb a technologií) a obecně ICT orientované startupy. 

Kanada rovněž klade důraz v podobě vládních i soukromých investic na obory spojené s umělou inteligencí a informační technologie spojené s robotikou a vyspělou výrobou. Zatímco umělá inteligence je trendem posledních deseti let, její využití v kombinaci s odezvou v reálném čase a hyperkonektivitou 5G oživuje možnosti umělé inteligence. AI se v současné době implementuje v různých průmyslových odvětvích s cílem lépe předvídat poptávku, využití zdrojů a vzorce chování. Jak se AI přibližuje analýze dat v reálném čase, bude možné rychleji uspokojovat personalizované potřeby. V roce 2022 byla oznámeno zahájení druhé fáze kanadské strategie umělé inteligence (Pan-Canadian Artificial Intelligence Strategy). V rámci pokračování Kanada poskytne 185 mil. dolarů (přibližně 143,68 milionu USD) na podporu komercializace výzkumu AI. Tato investice je spojena s plánem navýšit financování kanadské strategie umělé inteligence na 443,8 milionu CAD (přibližně 344,88 milionu USD) během 10 let.

Důležitou součást ICT hraje kybernetická bezpečnost, která je jedním z hlavních problémů ve vládních a podnikových organizacích. Hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti se stupňují a velká většina organizací uvedla, že se v poslední době stala obětí kybernetických útoků, což je nutí zkoumat nové způsoby obrany. Zvýšená sofistikovanost kybernetických útoků činí kanadské systémy zranitelnější i proto, že většina kanadských společností přešla v reakci na COVID-19 na práci distanční formou. Tento přesun vytvořil pro kyberzločince nové příležitosti ke zneužití zranitelností v domácích sítích. Zranitelnost a související rizika, kterým čelí kanadská kybernetická bezpečnost, je omezený počet pracovníků, kdy v roce 2022 chybělo v odvětví na 4. tis. 

Cloud computing není již žádnou novinkou, ale novým standardem. Pandemie způsobila nárůst digitalizace a tento trend stále pokračuje. Během pandemie si mnoho především malých a středních firem uvědomilo důležitost implementace digitálních platforem za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a poskytnutí lepších služeb, což mělo a stále má za následek rostoucí výdaje do technologií.

Samostatnou kapitolou je v tomto ohledu fintech, který na konci roku 2020 významně ožil právě díky rychlé potřebě digitalizace a v roce 2021 zaznamenal rekordní nárůst investic. Navzdory zpomalení růstu v roce 2022 to byl stále druhý nejlepší rok z hlediska objemu transakcí. Nejedná se však jen o digitální bankovnictví, finanční technologie se více dostávají do nových odvětví, jako jsou kryptoměny, investice, B2B obchodování či wealth management (správa majetku). V oblasti správy majetku a investic existuje významná poptávka po personalizovaném poradenství podporovaném digitálními nástroji, což vede například k potřebě robotických poradců a technologií založených na umělé inteligenci a datech. V rámci neustále rostoucího sektoru online bankovnictví je potřeba zmínit, že kanadskému retailovému bankovnímu sektoru stále dominuje oligopol „big 5“ kanadských bank, který kvůli nedostatku konkurence příliš neinovují. To pak nabízí prostor právě pro inovativní a uživatelsky přívětivější digitální technologie fintech.

Potřeba digitální transformace pokračuje také ve veřejném sektoru, zemědělství nebo zdravotnictví (viz samostatné kapitoly), čeští dodavatelé tak mohou uspět se specializovanými řešeními právě pro tyto oblasti.

Velký potenciál skýtá rovněž oblast výzkumu a vývoje, kde je největším investorem soukromý ICT sektor. Pro rok 2022 se počítá s R&D výdaji ve výši až 5 mld. CAD, což představuje přes 45 % veškerých výdajů na výzkum a vývoj v Kanadě.

Sektor energetiky přispívá do kanadského HDP celými 8,1 %. Kanada je čistým vývozcem elektřiny do USA, v roce 2022 vzrostl čistý vývoz na 51,1 TWh. Energetická mix ovlivňují zásoby energetických nerostných surovin, Kanada je 4. největším producentem ropy, 6. největším producentem zemního plynu a 2. největším producentem uranu. Příznivé přírodní podmínky však nahrávají i bezemisním zdrojům energie a celkově probíhá útlum fosilních zdrojů energie a posilování bezemisní energetiky a dekarbonizace. Kanada má již nyní díky přírodním podmínkám vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie, do roku 2030 má z bezemisních zdrojů pocházet 90 % kanadské elektřiny. Ke splnění tohoto cíle mají napomoci vládní opatření, jako je federální závazek k postupnému ukončení tradiční uhelné energetiky v celé zemi do roku 2030 a realizace nových projektů vodních elektráren. Celkově je v Kanadě investováno velké množství zdrojů do dalšího rozvoje energetické a přenosové soustavy, v roce 2021 bylo 305 plánovaných projektů v hodnotě 449 mld. CAD (7,1 bn CZK). Pro české společnosti se tak otevírají příležitosti napříč prakticky všemi odvětvími energetiky, které podpoří další veřejné i soukromé investice.

Energetika je v Kanadě určovaná zejména na subfederální úrovni, energetický mix jednotlivých provincií a teritorií se také výrazně liší. V Britské Kolumbii, Manitobě, Québecu, Newfoundlandu, Labradoru a Yukonu se zpravidla vyrábí více než 80 % elektřiny z vodních elektráren. Ontario, Nový Brunšvik a Severozápadní teritoria se spoléhají na různé kombinace jaderné, vodní, větrné energie, biomasy, uhlí, zemního plynu a ropy. Alberta, Saskatchewan, Nové Skotsko a Nunavut vyrábějí většinu elektřiny z fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn nebo ropa. V jurisdikci provincií je většina politik týkajících se tvorby cen i typů používané výroby elektřiny. Každá provincie má pravomoc nad výrobou, přenosem a distribucí elektřiny uvnitř provincie, zatímco federální vláda má pravomoc nad některými aspekty výroby elektřiny z jaderných elektráren, vývozem elektřiny a určenými mezinárodními a meziprovinčními přenosovými linkami.

Obnovitelné zdroje energie v Kanadě jsou zastoupeny především již zmíněnými vodními zdroji zajišťujícími 60 % elektřiny. V roce 2020 měla Kanada čtvrtý největší instalovaný výkon vodní energie na světě. Dochází však i k rozvoji dalších odvětví, přičemž sektor větrné a solární energetiky spolu s uchováváním energie vzrostl v roce 2022 o 10,5 %. Například produkce větrných elektráren tvořila v roce 2005 jen 0,25 % z celkového energetického mixu, kdežto v roce 2021 byl podíl již 5,63 % z celkové výroby elektřiny. Naopak výroba na uhelném základu v průběhu let silně poklesla – z 16 % v roce 2005 na necelých 6 % v roce 2021. Z nových projektů na obnovitelné zdroje energie směřovalo v roce 2021 celých 56 do vodních elektráren, 40 do větrných elektráren, 30 projektů do biomasy a 20 do solární energie. Kanada investuje masivně také do výzkumu a vývoje v oblasti čisté energetiky, splnila závazky z roku 2015 zdvojnásobit tyto výdaje v dalších pěti letech. V letech 2019 a 2020 narostly federální výdaje na R&D v této oblasti o 12 % zejména na energetickou efektivitu.

Kanada také sází na cestě k dekarbonizaci na vodíkové technologie. V roce 2020 přijala vodíkovou strategii, která nastiňuje význam vodíku pro dosažení environmetálních cílů do roku 2050. Kanada se už nyní řadí mezi 10 hlavních producentů vodíku na světě, přičemž momentálně produkuje vodík zejména z fosilních zdrojů. Cílem Kanady je však diverzifikovat produkci napříč energetickými zdroji s posilováním pozice zeleného vodíku, odhaduje také, že by do roku 2050 mohl vodík sloužit k dodávkám až 30 % veškeré domácí spotřeby energie. Kanada kromě celkové podpory těchto technologií také vnímá exportní potenciál vodíku, od nějž si slibuje dvojnásobnou hodnotu než od domácí produkce. Pro české společnosti tedy nadále představují technologie obnovitelných zdrojů energie významnou příležitost, stejně jako uplatnění technologií na zachytávání uhlíku.

Přechod k bezemisní ekonomice je výzvou zejména pro provincie s méně příznivými přírodními podmínkami a vysokou závislostí na fosilních palivech. Provincie Alberta jako hlavní producent ropy a zemního plynu se soustředí zejména na snižování emisí a zachytávání uhlíku, spolu s rozvojem některých bezemisních technologií včetně vodíku. Provincie Ontario sází hlavně na jadernou energetiku. Zpráva Pathways to Decarbonisation vydaná ontarijskou provinční organizací IESO v závěru roku 2022 představuje významné argumenty pro směřování provincie Ontario k bezemisní energetice za využití jádra. Pokud má být dosaženo dekarbonizovaného elektrického sektoru do roku 2050, pak by se za předpokladu významné elektrifikace provincie měla zdvojnásobit energetická produkce s náklady zhruba 400 mld. CAD (6,4 bn CZK). Investice by měly směřovat do nových technologií na produkci energie, stejně jako do rozvodných sítí.

Kanada je v současnosti na šesté příčce na světě v množství elektřiny generované z jaderných zdrojů a kanadská vláda aktivně toto odvětví podporuje. Kanadské jaderné elektrárny na těžkou vodu CANDU jsou umístěny převážně v provincii Ontario, kde jich je v provozu 18, jeden se nachází v Novém Brunšviku a 10 mimo Kanadu. Kanada zároveň zajišťuje 13 % světové produkce uranu s většinou směřující na vývoz. S ohledem na další potřeby bezemisní energetiky provádí momentálně Ontario modernizaci vybraných jaderných elektráren (Darlington, v přípravě Pickering). Hlavně však sází na malé modulární reaktory, do roku 2028 má vzniknout první reaktor tohoto typu na světě v Darlingtonu s technologií GE Hitachi. Kanada usiluje také o vybudování robustního dodavatelského řetězce pro tuto technologii a navazuje mezinárodní spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů. Provincie Saskatchewan (která momentálně závisí na fosilních zdrojích) a Nový Brunšvik se k Ontariu připojily také ve společném Strategickém plánu na zavádění malých modulárních reaktorů, který vydaly v roce 2022.  S ohledem na otevřenost Kanady a Ontaria v této oblasti se právě v jaderné energetice objevuje řada příležitostí s českými společnostmi i výzkumníky, jelikož se bude segment nadále dynamicky vyvíjet.

Kanada je jako jeden z největších světových producentů potravin historicky významným hráčem světové agropotravinářské scény. Kanada patří mezi deset největších vývozců i dovozců zemědělských a potravinářských komodit na světě.

Vzhledem k tomu, že zemědělský průmysl v Kanadě čelí vedle dlouhodobých transformačních trendů i výzvám v podobě rostoucího nedostatku pracovních sil, problémům dodavatelského řetězce, zahraniční konkurence, rostoucích nákladů na půdu či měnících se vzorců počasí, bude jeho budoucnost záviset na podpoře zaměstnanosti a vzdělávání v oblasti zemědělství, na ochotě a především rychlosti zavádění nových technologií a obecně vybudování udržitelnějšího a odolnějšího systému zemědělství.

Jedním z hlavních dlouhodobých trendů kanadského zemědělského sektoru, který i díky koronavirové pandemii nabyl ještě více na významu a nutnosti rychlé realizace, je zvýšený důraz na využití umělé inteligence a urychlení zefektivnění resp. automatizace výroby. Aplikace umělé inteligence v zemědělství je i vzhledem k růstu poptávky po potravinách a změně klimatu nevyhnutelná. Tyto trendy jsou již viditelné v posledních letech, například v Manitobě působí již od roku 2016 akcelerátor AI řešení pro zemědělství EMILI (Enterprise Machine Intelligence & Learning Initiative).

Kanada si je však vědoma, že využití automatizace v zemědělství do jisté míry zaostává za jinými odvětvími, nicméně vidí postupnou proměnu se vstupem umělé inteligence do odvětví a ve spolupráci s autonomními vozidly. Výhledově se také počítá s integrací umělé inteligence do autonomních zařízení (tj. traktory, kombajny atd.). 

Dalším trendem nabízejícím zajímavé příležitosti je zvýšený zájem o podporu vyššího podílu zpracovatelského průmyslu a vytváření produktů s vyšší přidanou hodnotou, které nahradí živočišné bílkoviny. Vhodnými nástroji v této souvislosti mohou být genetické modifikace, podpora zahraničních investorů, podpora investic do infrastruktury či zvýšení zpracovatelských kapacit, zvláště u potravin na rostlinné bázi (plant-based produkty). V této souvislosti hraje důležitou roli kanadský superklastr proteinového průmyslu (Protein Industries Canada), který má Kanadě pomoci stát se světovým lídrem na rostoucím trhu s rostlinnými bílkovinami, mezi které se řadí například řepka olejka, pšenice či luštěniny. Očekává se, že tato oblast během 10 let přispěje k HDP Kanady více než 4,5 miliardy dolarů.

Vývoj klimatické změny a s tím související kanadské závazky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů budou klást čím dál větší důraz na zelenější technologie a postupy a také obecně na objevování nových způsobů, jak využít měnící se klima ve svůj prospěch. Velkým tématem je i s ohledem na zkušenosti během pandemie, extrémní sucha či související narušení dodavatelských řetězců vertikální zemědělství. Přestože se jedná o velmi lukrativní odvětví, jehož tržby mají v roce 2025 překročit 3,6 bil. Kč, což je více než dvojnásobek oproti roku 2020, kanadský farmářský sektor za ostatními zeměmi zatím zaostává. V Kanadě bylo v roce 2022 cca 12 komerčních vertikálních farem a plánuje se rozšíření stávajících provozů nebo otevření nových včetně jedné plně automatizované v B.C. Zájem o vertikální zemědělství v Kanadě obecně roste, což přináší zajímavé příležitosti zahraničním poskytovatelům výrobků, služeb a technologií.

Příležitosti se nabízejí i v oblasti efektivnějšího nakládání s vodou a zavlažování. I když Kanada jako celek netrpí nedostatkem vody, v prérijních provinciích, především Saskatchewanu (dry-farming), ale částečně i v Albertě je situace v zemědělství jiná. Lepší nakládání s vodou a budování nových a rozšiřování stávajících projektů (typu Lake Diefenbaker v Saskatchewanu) má potenciál přispět k rozšíření plochy zemědělské půdy.

Populace Kanady se i nadále zvyšuje, čímž poroste poptávka po zemědělských produktech a také, jak vyplývá z výše uvedeného, po tolik potřebných nových technologiích, jakými jsou například stále více využívanější drony sloužící k detekci požárů nebo mapování pozemku v rámci chytrého zemědělství. Na cestě za zvýšením výnosů, kvality i udržitelnosti budou stále větší roli hrát kromě umělé inteligence i big data, chytré senzory nebo IoA.

Mezi hlavní položky zemědělského a potravinářského dovozu do Kanady patří víno, potravinové přípravky, pekařské výrobky, krmivo pro psy a kočky (pro maloobchodní prodej) a káva. Velikost kanadského trhu a kapacit potvrzuje zájem také o zemědělské stroje a výzkumnou a vědeckou spolupráci. Jako součást investičních pobídek Accelerated Investment Incentive zavedla Kanada federální daňové úlevy, které zahrnují okamžitý 100% odpis nově získaných výrobních a zpracovatelských zařízení. Kanada rovněž nabízí bezcelní zónu pro průmyslové výrobce, umožňující investorům dovážet pokročilé stroje a zařízení od jejich mateřských společností bez dovozních cel.

Zajímavé příležitosti skýtaly technologie a suroviny spojené s pivovarnictvím a dynamicky rostoucím sektorem minipivovarů, kterých v Kanadě přibývaly desítky ročně, byť budoucnost tohoto trhu bude záviset na rychlosti ekonomického zotavení.

S více než 46 tis. kilometry železničních tratí má Kanada jednu z největších železničních sítí na světě. Jedním z největších operátorů, který obsluhuje přes 12 tis. km tratí po celé Kanadě, je společnost VIA Rail, jejíž síť je doplňována městskou a příměstskou kolejovou dopravou ve velkých městech (Toronto, Montréal, Ottawa, Vancouver, Calgary, Edmonton).

Kanadský průmysl železniční dopravy významně přispívá k růstu kanadského HDP a zaměstnanosti. Průmysl generuje přibližně 10 mld. CAD ročně, z čehož 95 % pochází z nákladní železniční dopravy a přibližně 5 % z příměstské, meziměstské a turistické osobní železniční dopravy ve velkých městských centrech, koridorech a regionech.

Kanadský železniční sektor je dlouhodobě podfinancovaný, a to především v oblasti osobní dopravy. Nicméně i přes dočasný pokles využívání veřejné dopravy ve velkých kanadských městech a aglomeracích během koronavirové pandemie pokračují investice a přípravy plánů a dalších veřejných zakázek do městské a příměstské kolejové dopravy, jedné z mála možností, jak ulevit přetíženým aglomeracím a nedostačující silniční dopravě. 

Největší investice do veřejné dopravy se v současnosti chystají v rámci největší kanadské aglomerace Toronta, která tvoří pětinu kanadského obyvatelstva. Federální vláda přislíbila, že zde podpoří přibližně 10 mld. CAD (přes 160 mld. Kč) čtyři velké dopravní projekty, které by měly celkově vyjít na téměř 27 miliard CAD (téměř 450 mld. Kč). Mělo by jít o největší federální investici v této oblasti v kanadské historii, přičemž peníze půjdou především do linek torontského metra a příměstských tratí. Kromě toho jsou v okolí největší kanadské aglomerace Toronta již schváleny další desítky miliard dolarů na připravované posílení regionální vlakové dopravy, rozšiřování jejich tratí a zvyšování počtu vlaků.

Kromě Toronta se realizují či připravují projekty dopravní infrastruktury v dalších velkých kanadských městech, které plánují nové linky či rozšiřují ty stávající (kolejové tratě, tramvaje, mosty, tunely, silnice), v rámci nichž mají šanci se podílet subdodávkami i české firmy (ocelové konstrukce, části kolejových vozidel, technologie frézování vozovky aj.). V provincii Albertě se v roce 2023 má začít stavět největší projekt v historii města Calgary v podobě rozšíření jedné z páteřních linek městské hromadné dopravy (tzv. Green Line) ve výši téměř 6 mld. CAD (100 mld. Kč). Další stále aktuální příležitosti se nabízejí v rámci meziměstského železničního projektu nedaleko Vancouveru v provincii Britská Kolumbie tzv. Surrey-Langley Sky Train v hodnotě 4 mld. CAD (přes 60 mld. Kč). V Montréalu se plánuje východní rozšíření příměstského vlaku, tzv. REM de l’Est s datem zahájení v roce 2023 v hodnotě 10 mld. CAD (přes 160 mld. Kč). V Québecu se nabízí zapojení do výstavby tramvajové linky s datem zahájení v roce 2023 v hodnotě 3,3 mld. CAD (55 mld. Kč). Mezi další příležitosti patří také prodloužení hlavní linky nadzemní městské dráhy v hlavním městě Ottawa s dokončením na podzim roku 2023 (Trillium Line) nebo komplexní projekt nadzemní a podzemní městské dráhy v Edmontonu (Valley Line: West a Metro Line: Northwest).

Železniční projekty obecně nabízejí zajímavé příležitosti pro evropské společnosti, včetně českých, které se mohou i díky dohodě CETA zapojovat prakticky plně do veřejných zakázek. Výhodou všech projektů je v tomto směru také jejich financování z veřejných prostředků.

Příležitosti mohou pro české firmy vyplynout také v rámci kanadských snah o dekarbonizaci a snížení emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40–45 % pod úroveň roku 2005. Kanadské železnice pokračují v investicích do nejmodernějších technologií za účelem zlepšení životního prostředí, ekonomické výkonnosti a bezpečnosti.

V rámci snah o snížení uhlíkové stopy se Kanadě daří díky investicím do moderních lokomotiv a zefektivnění provozu zvýšit palivovou účinnost nákladní dopravy. V Kanadě se také začalo s vývojem lokomotiv na vodíkový pohon. Celosvětový zájem o lokomotivy na vodík roste a Kanada nechce v oblasti alternativních pohonů zůstat pozadu. První tři lokomotivy poháněné vodíkovými palivovými články pro dálkové a těžké náklady se v rámci projektu rozvíjenému od roku 2020 vznikají v provincii Alberta. Tento projekt má potenciál přerůst v nový obor podnikání, neboť výrobce odhaduje, že by mohl vyrábět přibližně 10 lokomotiv ročně.

V roce 2022 kanadská vláda přislíbila investovat na následujících 5 let na 100 mil. CAD (1,67 mld. Kč) do zvýšení bezpečnosti a zabezpečení osobní i nákladní železniční dopravy. V rámci bezpečnosti kanadská vláda rovněž zveřejnila záměr o svých plánech implementace moderních technologií pro řízení vlaku „Enhanced Train Control“. S cílem zvýšit bezpečnost se v posledních letech využívají big data, díky kterým kanadské železniční doprava významně pokročila v oblasti automatizovaných kontrol a prediktivní analytiky. Kromě investic do dohledu nad železnicí jsou v plánu i řešení nových, například kybernetických bezpečnostních rizik.

V rámci rozpočtu 2023 vláda oznámila posílení kanadských dopravních systémů a infrastruktury dodavatelského řetězce a zároveň navrhla investovat 210 mil. CAD během pěti let do společnosti VIA Rail Canada.

Velkým tématem je vybudování vysokorychlostní železnice (VRT), která by propojila Toronto a Montreal. Kanada je jedinou zemí G7, která VRT ještě nemá. Obě města již tomuto projektu vyjádřila oficiální podporu, finální rozhodnutí bude na federální vládě, která ale usiluje o realizaci jiného projektu, tzv. „vysokofrekvenční“ železnice (HFR) na koridoru Toronto-Quebec. 

Poptávka po materiálu pro stavbu železničních tratí, údržbě, ale i po vlakových soupravách nebo moderních technologiích je vysoká. Výhledově se také mohou objevovat příležitosti například v oblasti integraci operačních systémů nebo ICT.

Kanada se řadí mezi nejvyspělejší země z pohledu výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2021 proudilo do výzkumu a vývoje 41,9 mld. CAD 660 mld. CZK); hlavní investice proběhly ze soukromého sektoru (43 % tzv. hrubých domácích výdajů, gross domestic expenditures), dále pak z vysokých škol (20 %), z federálních zdrojů (18 %) a ze zahraničních zdrojů (9 %) a z provinčního financování (5 %). Podle Global Innovation Index se Kanada v roce 2021 umístila na 16. příčce, v horní stovce nejlepších vysokých škol dle Times Higher Education má Kanada čtyři vysoké školy a pět vysokých škol je na prvních 100 příčkách v inženýrských oborech. Silné klastry výzkumných aktivit jsou zejména v oblasti Waterloo / Kitchener, Torontu, Montréalu, Calgary a Vancouveru. Mezi nejvýznamnější vysoké školy patří University of Toronto, University of British Columbia, McGill University, McMaster University, University of Montréal, University of Alberta, University of Ottawa a v technických oborech vyniká University of Waterloo.

Politiku výzkumu, vývoje a inovací provádí federální agentura National Research Council, která podléhá ministrovi pro inovace, vědu a hospodářský rozvoj. Výzkum, vývoj a inovace jsou institucionálně financovány z řady především federálních zdrojů. Mezi hlavní financující organizace patří tři agentury: Canadian Institutes of Health Research (CIHR), Natural Sciences and Engineering Research Council (NSERC), Social Sciences and Humanities Research Council (SSHRC); ty doplňuje pro soukromé společnosti Innovation, Science and Economic Development Canada (ISED). Federální vláda vytváří řadu sektorových programů a výzev, pro aplikovaný výzkum například v roce 2022 alokovala výzvy v oblasti udržitelnosti a environmentálních řešeních, zdravotnictví a kyberbezpečnosti. V roce 2018 federální vláda podpořila vznik inovačních superklastrů (nově přejmenovaných na global innovation clusters) zaměřených na digitální technologie, pokročilou výrobu, umělou inteligenci, proteinový výzkum a výzkum oceánů. Značnou podporu má aktuálně výzkum spojený s těžbou kritických nerostných surovin s návazností na dodavatelské řetězce pro nové technologie a například elektromobilitu. V rámci rozpočtu předloženého v roce 2022 federální vláda zřídila Canada Growth Fund, který má podpořit především soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací, se zaměřením na oblasti jako životní prostředí a obrana. 

Kvantum, kybernetika

Aktuální příležitosti pro spolupráci mohou vznikat v oblastech jako je energetika (např. vodíkové technologie, smart grid, oblast malých modulárních reaktorů), environmentální technologie (např. zachytávání uhlíku, čištění vody), pokročilá výroba a automatizace, pokročilé materiály a nanotechnologie, kvantové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, vesmírné technologie, elektromobilita, zdravotnictví, biologie, telemedicína, farmacie (Kanada je známá např. objevy v léčbě diabetes), zemědělský výzkum (díky inovacím v přesném zemědělství i výzkumných aktivitách v prérijních zemědělských provinciích) a další. Kanada má silné aktivity rovněž v oblastech jako antarktický výzkum či výzkum oceánů. Spolupráci s EU napomáhá celková blízkost výzkumného prostoru, v budoucnu potenciální zapojení Kanady do programu Horizon Europe, či například spolupráce Canadian Space Agency a European Space Agency. Příležitost skýtá také sdílení zkušeností z transferu technologií. Kanadské vysoké školy často praktikují systém tzv. „coop“, tedy zařazení opakované několikaměsíční praxe ve firmách při technických oborech. Krom toho mají také některé kanadské vysoké školy (například University of Waterloo) odlišný přístup k právům duševního vlastnictví, kdy toto zůstává ve vlastnictví autora / výzkumníka. Aktivně jsou také podporovány spin-offy skrze asistenční programy uvnitř univerzit.

Kanadští výzkumníci jsou celkově otevření spolupráci, ale je potřeba ji zpravidla stavět na osobních vazbách. Dobrým nástrojem jsou proto mezinárodní konference. Dále lze budovat spolupráci s univerzitami, kde působí čeští krajané, či mají zastupitelské úřady nadstandardní vztahy, jako jsou například University of Toronto, University of Waterloo, Conestoga Polytechnic nebo University of Alberta. Nejefektivnější pro meziuniverzitní spolupráci je přímá spolupráce konkrétních výzkumných skupin s využitím nástrojů mobility a omezeně i financování výzkumné spolupráce. Čeští výzkumníci mohou využít některé výzvy v cofundových nástrojích, Horizon Europe (aktuálně při spolufinancování z kanadských národních programů, v budoucnu se očekává asociace Kanady do programu), pro aplikovaný výzkum za podmínky firmy jako hlavního účastníka projektu program TAČR DELTA 2 s provinciemi Québec a Alberta, k dispozici je také program EUREKA. Zpravidla je však nalezení dostupného finančního nástroje pro výzkumné projekty obtížné a je relativně zapotřebí individuální národní financování na obou stranách. Některé další evropské země jako Francie či Německo těží z alokace specifických prostředků na spolupráci přímo s Kanadou, čímž ČR v současné době v takovéto míře nedisponuje. Relativně dostupné je financování mobility zejména za využití programu Erasmus + / Erasmus Mundus, Marie Curie Sklodowska (Horizon Europe) a do určité míry kanadská agentura Mitacs.

Pro firemní spolupráci jsou vhodnými nástroji zejména DELTA 2 s vybranými kanadskými provinciemi, EUREKA, či Mitacs. Celkově je značný potenciál přímé spolupráce na inovacích v rámci dodavatelského řetězce, a to s ohledem na centrály či pobočky významných průmyslových firem v Kanadě, díky kterým je země lídrem v řadě inovačních oblastí od jaderné energetiky, zdravotnictví, těžby, po automobilový a letecký průmysl. České inovační firmy mohou v Kanadě investovat za využití pobídek na R&D v podobě daňových úlev, startupy mohou využít tzv. startup visa. Kanada nabízí také rozsáhlou síť inkubátorů, které umožní vstup na severoamerický trh. Vstup do nich je často relativně náročný s ohledem na obrovský mezinárodní zájem o zapojení, je proto zapotřebí vhodně zvolit sektorové zaměření inkubátoru. Mezi nejvyhlášenější inkubátory a akcelerátory patří MaRS, Creative Destruction Lab, Founder Institute, InnovateBC, NextAI, Velocity a další. České startupy se také mohou účastnit technologického veletrhu Collision Conference, který se koná každoročně v Torontu, či jiných sektorových akcí, s jejichž vytipováním mohou pomoci české zastupitelské úřady v Kanadě.