Kolumbie

Organizace pro plánování těžby a energetiku (Unidad de Planeación Minero Energética – UPME) odhaduje, že do roku 2027 bude poptávka po elektrické energii v zemi narůstat průměrně o 3,4 % ročně. Se sílícím globálním trendem přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a zároveň ve snaze diverzifikovat energetický mix zařadila kolumbijská vláda ke svým hlavním sektorovým politikám rozvoj tzv. nekonvenčních obnovitelných zdrojů energie (OZE). Těmi jsou větrná a solární energie, které dnes v Kolumbii vytváří 300 MW a v posledních letech vygenerovaly investice ve výši 300 mil. USD. Podle Národního energetického plánu (Plan Energético Nacional) 2020-2050 mají tyto nekonvenční OZE představovat v roce 2050 až 40 % celkové instalované kapacity.

Díky místním klimatickým podmínkám mají solární a větrné elektrárny v zemi významný potenciál. Kolumbie otevřela v lednu 2022 největší větrný park v zemi, Guajira I, který je prvním úspěšně zprovozněným eolickým projektem po dlouhých 17 letech. Aktuálně je ve fázi přípravy či realizace sedm větrných elektráren u karibského pobřeží. Podle registru projektů organizace UPME by tyto projekty měly mít celkový instalovaný výkon 4 835 MW. Jsou určeny pro departementy La Guajira (dva projekty), Magdalena (také dva), Bolívar (také dva) a Atlántico (pouze jeden). V nejpokročilejší fázi je projekt 200 MW komplexu Los Vientos Alisios plánovaný ve vodách u obce Santa Catalina v Bolívaru. Rostoucí zájem o větrnou energii na moři navazuje na zveřejnění příslušného vládního plánu z května 2022. Dokument UPME předpokládá do roku 2030 až 1 GW instalovaného výkonu větrných elektráren na moři a do roku 2040 až 3 GW a do roku 2050 až 9 GW.

Klíčovým nástrojem pro celý energetický sektor je v červenci 2021 schválený Zákon č. 2099 o energetické tranzici (Ley de transición energética), který stanovuje jasný legislativní rámec a zavádí řadu nástrojů k podpoře zahraničních investic. Existují i daňové pobídky, kdy si investoři mohou odečíst 50 % ze základu pro výpočet daně z příjmu po dobu 15 let a veškeré vstupy a zařízení nezbytné pro provoz jsou automaticky vyjmuty z platby DPH. Zavedeny jsou také celní úlevy a výhody zrychlené depreciace aktiv. Rozvoj nekonvenčních OZE tak nabízí příležitosti v dodávkách specifických komponent i celistvějších technologických řešení.

Kolumbie je zemí s šestým největším objemem vodních zdrojů na světě a díky tomu již v současné době získává přibližně 70 % elektřiny z vodních elektráren. Po problémech při výstavbě nedávno dokončeného vodního mega díla Hidroituango v departamentu Antioquia se jeví jako vhodná alternativa malé vodní elektrárny. Vláda v červenci 2021 zveřejnila plán na vybudování 70 takových elektráren s výkonem mezi 500 a 20 000 kW. Probíhá také rozšiřování systému tepelných elektráren v rámci 48 plánovaných projektů, které mají sloužit jako záložní zdroje energie v případě výpadků OZE. Pro české exportéry se tak otevírají možnosti v dodávkách turbín (vodních, parních, plynových), generátorů, transformátorů a elektrických rozvaděčů, včetně zmíněných malých vodních elektráren. Země navíc potřebuje modernizovat a rozšířit stávající distribuční systém elektrické energie v různých částech země, což se neobjede bez inovativních IT řešení.

Příhodné podmínky pro generaci energie z obnovitelných zdrojů poskytují zemi ideální předpoklady pro výrobu ekologického zeleného vodíku. Vláda v září 2021 představila novou vodíkovou strategii (Hoja de Ruta del Hidrógeno), ze které vyplývá, že modrý a zelený vodík budou hrát v letech 2030-2040 zásadní roli hlavně v průmyslovém, zemědělském a dopravním sektoru. Předpokládá se přitom, že do roku 2040 bude v Kolumbii vyráběný zelený vodík cenově plně konkurenceschopným ve srovnání s méně čistými alternativami. Uplatnit se tak mohou české zkušenosti v oblasti vodíkových technologií jako je ukládání vodíku, výroba svazků elektrolyzérů a vodíkových generátorů. Následovat by měly investice do projektů nejen na místní spotřebu, ale i na vývoz vodíku do zahraničí. Za tímto účelem chce vláda pokračovat v přizpůsobení infrastruktury, zejména úpravou přístavů na karibském i tichomořském pobřeží, které aktuálně slouží jako hlavní uzly pro vývoz a dovoz ropy a zemního plynu.

Zajímavou možností financování je kolumbijský Fond pro nekonvenční zdroje energie a efektivní hospodaření s energií (FENOGE), jehož prostřednictvím se finančně podporují jak národní, tak i zahraniční společnosti při rozvoji, propagaci a realizaci projektů OZE v zemi.

Kolumbie zavedla Národní politiku digitální transformace a umělé inteligence již v listopadu 2019 (CONPES 3975), ale pandemie přechod země k digitálním nástrojům jak ve veřejné, tak v soukromé sféře uspíšila. I přesto zůstává zemí OECD s nejmenší dostupností mobilního a pevného internetového připojení a průměrná rychlost připojení dosahuje jen poloviny průměru zemí OECD. K lednu 2023 mělo přístup k internetu, nejčastěji přes mobilní telefon, zhruba 75 % Kolumbijců. Stále existují obrovské rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi, nicméně vláda zavádí řadu programů na zlepšení přístupu domácností k moderním technologiím. V roce 2023 plánuje investovat 63 mil. USD do konektivity a digitálních iniciativ v rámci vládního plánu zajistit pokrytí pro 85 % země v příštích čtyřech letech. Z tohoto celkového počtu bude 31 mil. USD směřováno do neutrálních sítí a 20 mil. USD do projektu Zonas de Conectividad Comunataria por la Paz. Nad rámec těchto prostředků bude vyčleněno 11 mil. USD na podporu rozvoje nových technologií, 6,5 mil. USD na optické sítě a 2,5 mil. USD na poskytování půjček malým a středním poskytovatelům internetových služeb. Kolumbie má také v plánu zprovoznit 2 000 venkovských digitálních zón. Ke konci června 2022 se vyskytovalo v Kolumbii 8,56 mil. pevných přístupů k internetu, což představuje meziroční nárůst o 3,2 %. Na konci září 2022 měla země 32,9 mil. 4G připojení, tedy o 16,3 % více, než v předcházejícím roce.

Dynamický rozvoj zaznamenala oblast fintech. Sektor se koncentruje ve dvou největších kolumbijských městech, tedy v Bogotě (65 %) a Medellínu (20 %). Plnému přechodu většiny uživatelů na virtuální platformy brání zejména obavy o bezpečnost prováděných operací, obtížnost používání některých nástrojů a nekvalitní internetové připojení. I přesto se ale očekává pokračování tohoto trendu změny návyků spotřebitelů finančních služeb, což v praxi znamená poptávku po specializovaných softwarech například v oblasti posuzování úvěruschopnosti, platebních platforem či zpracování dat.

Limitovaný přechod ke komplexnějším informačním technologiím je patrný u kolumbijských menších a středních podniků v sektoru obchodu a průmyslu, kdy jen 4,7 – 6,1 % z nich disponuje těmito nástroji. V současné době má však již na 60 % podniků vlastní strategii digitální transformace, přičemž před pěti lety to bylo jen 25 % z nich. Prodeje přes digitální platformy podporují i různé akce jako Cyberlunes, HotSale a Black Friday. Kolumbijské firmy sice pokročily v rozvoji elektronického obchodu, automatizaci procesů a implementaci cloudových systémů, nicméně zavádění technologií blockchainu, umělé inteligence, virtuální reality, analytických nástrojů, 3D či internetu věcí zatím v zemi fungují jen okrajově. Pro rozvoj softwarových řešení tohoto typu se místní firmy z velké části neobejdou bez zahraničních partnerů a know-how.

Dalším z prioritních projektů digitální ekonomiky současné vlády je digitalizace státní správy s cílem zlepšit vztah a komunikaci s občany. Ambiciózní plány počítají především s vytvořením systémů pro služby občanům, které zahrnují digitální autentifikaci, zřízení digitální složky občana, systém řízení ochrany soukromí a informací či integraci nabídky úkonů a služeb veřejných institucí. Koncem ledna 2022 vydalo Ministerstvo informatiky novou vyhlášku k posílení digitalizace a automatizace byrokratických úkonů. Do roku 2037 má dojít k transformaci cca 70 tis. úředních procesů u více než dvou tis. úřadů na národní i regionální úrovni. Začíná také rozsáhlá digitalizace těžkopádného justičního systému. Meziamerická rozvojová banka (MRB) schválila na tento program podmíněný úvěr ve výši až 500 mil. USD. V první fázi se má v průběhu čtyř let od září 2021 proinvestovat 100 mil. USD na zvýšení transparentnosti, účinnosti a efektivity při řešení soudních procesů.

V souvislosti s pokračující digitalizací různých sektorů má klíčovou roli také otázka regulace virtuálního prostoru a kybernetické bezpečnosti. Zvýšená exponovanost země vůči státním i nestátním škodlivým aktérům je dána sousedstvím s Venezuelou a přítomností sofistikovaných kriminálních skupin spojených s narkobyznysem. Kolumbie čelí druhému nejvyššímu počtu kybernetických útoků v Latinské Americe a celosvětově drží šestou příčku v této nelichotivé statistice. Velký rozmach takových útoků je patrný i z informací kolumbijského policejního útvaru DIJIN, jde například o nárůst odcizení dat z informačních systémů, přírůstek zneužití osobních údajů, zvýšení neoprávněného blokování informační nebo telekomunikační sítě a nárůst neoprávněných převodů finančních prostředků nebo jiných aktiv. Aktuálně se proto uvažuje o zřízení orgánu zastřešujícího tyto politiky na způsob českého NÚKIBu. Podle MRB jsou schopnosti v oblasti kyberbezpečnosti v Kolumbii na úrovni 2,8 bodů z 5. Existují tedy příležitosti pro dodání nezbytných nástrojů k budování struktury kyberbezpečnosti a řešení zabezpečení jednotlivých aplikací. Na začátku roku 2023 oznámila kolumbijská vláda zvýšení rozpočtu pro oblast kybernetické bezpečnosti z 660 tis. USD na 2,2 mil. USD. 

V Kolumbii se nachází 5 % světových vodních zdrojů, nicméně sektor vodohospodářství čelí řadě výzev, jako je nedostatečná infrastruktura, kvalita vody či sucho. Podle údajů ze sčítání lidu 2018 mělo přístup k vodovodním službám v městských oblastech 97,9 % obyvatel, přičemž na venkově jen 73,3 % lidí. Avšak kvalita dodávané vody ne vždy odpovídá standardům pro pitnou vodu. Dle předpovědi hydrometeorologického ústavu (Ideam) se má navíc poptávka po vodě v zemi v roce 2030 zvýšit až o 27 %. Vláda proto i v rámci strategie obnovy hospodářství spustila v roce 2020 plán 185 vodohospodářských projektů ve více než 150 obcích s předpokládanou investicí necelých 660 mil. USD. Odhaduje se přitom, že zajištění přístupu k pitné vodě v celé zemi bude stát přibližně 13,7 mld. USD. Dosáhnout tohoto cíle chce vláda do roku 2030. V současné chvíli nemá až 3,2 mil. lidí přístup k pitné vodě (na venkově se situace stále nezlepšuje) a 12 mil. lidí (zhruba 25 % populace) k odpovídajícím službám. Kvůli těmto problémům se současná kolumbijská vláda zavázala investovat 220 000 USD do projektů pitné vody a základní hygieny.

Kanalizační systém může využívat zhruba 93 % městského a 75,3 % venkovského obyvatelstva. V zemi tedy probíhá a dále se plánuje řada projektů zaměřených na rozšíření a zlepšení služeb vodovodů a kanalizací zejména v malých městech a venkovských oblastech. V květnu 2022 bylo v Kolumbii čištěno 52 % odpadních vod. Jde o nárůst o 3,5 % oproti roku 2019. Do roku 2030 by se tento podíl měl zvýšit na téměř 69 %. Nicméně doposud velká část odpadních vod stále odtéká do řek a potoků bez jakékoliv úpravy. V současné době se proto realizují projekty dekontaminace některých místních řek, včetně silně znečištěné řeky Bogota, kde se počítá s investicí 0,5 mld. USD do roku 2040. Vládní strategie si stanovila za cíl, že v roce 2030 bude zpracováno 68 % odpadních vod. Ministerstvo životního prostředí navíc nedávno vydalo rezoluci upravující možnosti opětovného využití odpadních vod v zemědělství a průmyslu. Proto se v Kolumbii uplatní především čističky odpadních vod, ale i technologie ekologické likvidace odpadů či následků nelegální těžby zlata.

Kolumbijská vláda zároveň podporuje implementaci principů oběhového hospodářství a to v souladu s národní strategií publikovanou v listopadu 2018. Zavedeno je poskytování kompenzací a daňových úlev pro dovoz s tímto konceptem spojených technologií. Tržní potenciál cirkulární ekonomiky se přitom odhaduje na 11,7 mld. USD ročně. Jedním ze strategických cílů je například zajistit do roku 2030 recyklaci 18 % vyprodukovaného odpadu (v roce 2018 to bylo 10 %). Dosud se naprostá většina shromážděného odpadu sváží na skládky, které často nevyhovují mezinárodním standardům. Techniky jako spalování tuhého odpadu se v zemi v podstatě nevyužívají. Příkladem je největší kolumbijská skládka Doña Juana, která se rozkládá na 623 hektarech poblíž hlavního města Bogota. Každý den přijímá na 6 500 tun odpadu, z nichž by se až 80 % mohlo dále využít. Odhaduje se přitom, že kolumbijská ekonomika ročně vyprodukuje kolem 178 mil. tun biologického odpadu, takže sílí poptávka po technologiích schopných zpracovat tuto biomasu na jiné užitečné materiály či energii. Dále také vláda pracuje v rámci zákona o ochraně klimatu, který byl schválen v prosinci 2021, s použitím plastů na jedno použití. Podle ministra životního prostředí musí Kolumbie do roku 2030 recyklovat 100 % zmíněných plastů, přitom na počátku roku 2023 se využívalo jen 32 % tohoto typu odpadu. Roste tedy zájem zejména o zařízení pro zpracování organického odpadu včetně kompostování a také bioplynové stanice. Soukromé společnosti ve spolupráci s místními úřady se dále zaměřují na vybudování stanic pro recyklaci plastů a skla. V Kolumbii mají v současné době jen tři města recyklační stanice pro zpracování stavebního a demoličního odpadu, takže existují příležitosti i pro technologická řešení v této oblasti.

Zajímavou platformou na propojování kolumbijských projektů, které poptávají zelené technologie (nejen vodíkové), s potenciálními evropskými dodavateli technologií je Low Carbon Business Action.

Udržitelná mobilita a efektivní fungování systémů veřejné dopravy patří vedle bezpečnosti k hlavním výzvám kolumbijských měst. Radnice velkých aglomerací se proto rozhodly investovat do inteligentních, multimodálních a integrovaných městských dopravních systémů. Největší projekty probíhají a nové se plánují zejména v Bogotě, Medellínu a Cali. V hlavním městě je po desetiletích studií a analýz ve výstavbě první linka nadzemního metra se 16 stanicemi a délkou 24 km, která by měla být uvedena do provozu v roce 2027 a přepravit až 600 tis. pasažérů denně. Projekt první linky již realizuje vítězné čínské konsorcium, nicméně na podzim tohoto roku by mělo být zveřejněno výběrové řízení na výstavbu druhé, tentokrát podzemní linky. Zajištěno je již i financování první fáze ve výši 50 mil. USD od Evropské investiční banky. Projekt počítá s 11 stanicemi, trasu dlouhou 15,5 km bude obsluhovat 25 souprav se sedmi vagony. Očekává se brzké schválení výstavby třetí linky. Systém metra rozšiřuje také město Medellín – konkrétně se jedná o projekt Metro de la 80.

Dochází i k rozšiřování autobusových tras a roste tedy zájem o nová moderní vozidla a technologie spojené s jejich integrací do systému MHD. V rámci energetické tranzice, která je jedním z pilířů vládních politik, kolumbijská města postupně obnovují stávající vozové parky, kdy jsou klasické autobusy často nahrazovány vozidly na hybridní či čistě elektrický pohon. Strategii rozvoje elektrické mobility zahrnula vláda prezidenta Petra také do připravovaného Národního plánu rozvoje na období 2023-27. Počítá se s vytvořením speciálního fondu na podporu technologické modernizace, který bude financovat přechod kolumbijského vozového parku autobusů, nákladních automobilů a vozů taxislužby na technologie čisté mobility. Velkým tématem je také vodík jako palivo. V Bogotě byl koncem března místním dopravcem Transmilenio slavnostně uveden do zkušebního provozu první autobus pro 50 pasažérů fungující právě na bázi vodíku. Byl zkompletován přímo v Kolumbii karosářskou firmou Superpolo a do plného provozu by se měl zapojit v druhé polovině roku 2023. Bogota disponuje více než 1500 elektrobusy, což je v současnosti největší městská flotila tohoto dopravního prostředku na světě mimo Čínu. 

Důležitým pilířem nízkoemisní dopravy v zemi se má stát železniční přeprava, která se v současné době téměř nevyužívá a to i přesto, že přibližně od 40. let 19. století zde byly vlaky hlavním dopravním prostředkem. Problém spočívá především v tom, že zhruba 95 % z 3500 kilometrů vybudovaných železnic nemá ve světě standardní rozchod kolejí a jejich modernizace je tak komplikovaná. Kromě obnovy tras mezi regiony, které mají sloužit zejména k nákladní přepravě, se připravují projekty příměstských vlaků. Tím největším je RegioTram Occidente spojující Bogotu s městečky na západě s délkou téměř 40 kilometrů a 17 stanicemi. Projekt má z velké části využít stávající nástupiště staré železnice a podle odhadů přepraví na 210 tis. cestujících denně. Jedná se o čistě elektrický systém, který má být navázán na první linku bogotského metra. Do lehkých železnic investuje také Medellín, nedaleké městečko Rionegro či Barranquilla na karibském pobřeží.

Kromě dopravních prostředků jako takových potřebují kolumbijská města také další inteligentní nástroje pro dopravu od validátorů jízdenek, nástrojů pro kontrolu vstupu osob do prostředků MHD až po sofistikované systémy řízení dopravy a informační služby pro pasažéry. Nedílnou součástí dopravní infrastruktury je také okolní veřejný prostor, který zahrnuje mimo jiné vybavení zastávek, zázemí pro chodce či místa pro zanechání sdílených kol. Uplatnit se tak mohou inovativní produkty českých firem, které dodávají související městský mobiliář.

Velké infrastrukturní projekty probíhají a nové se plánují i na národní úrovni. Pro rok 2023 si Ministerstvo dopravy stanovilo jako prioritu pokročit v devíti silničních projektech, jejichž odhadovaná cena přesahuje 3 mld. USD. Stovky kilometrů dálnic mají zkvalitnit dopravu mezi významnými centry země. Vláda Gustava Petra se zavázala také investovat do zlepšení a rozšíření silnic třetí třídy s cílem propojit odlehlé regiony. Chystá se dále modernizace a přestavba několika letišť v zemi a práce pokračují i na projektu, který má zajistit splavnost řeky Magdaléna.

V březnu 2023 byla spuštěna výzva MAPBIO 3.0, která se snaží urychlit a podpořit iniciativy ekologického hospodaření tak, aby mohly přejít z pokročilé fáze výzkumu do komerční fáze. Tento projekt má posílit optimalizaci udržitelného využívání biologické rozmanitosti a biomasy, vytvořit nové ekonomické příležitosti a připravit půdu pro obchodní modely založené na znalostech a inovacích. V tomto prvním období MAPBIO 3.0 podpoří nejméně tři projekty v oblastech Tichomoří a Amazonie ve zpracovatelském, potravinářském, zemědělském, chemickém a zdravotnickém sektoru. Každý z nich může počítat s investicí až 35 tis. USD a se širokým spektrem technické pomoci, která zahrnuje: laboratorní analýzy, studie trhu, analýzu proveditelnosti a jakýkoli jiný typ pomoci ekologické, finanční, technické, ekonomické, právní apod. MAPBIO 3.0, podporované kolumbijským Ministerstvem pro vědu a výzkum, GGGI a iNNpulsa Colombia, vzniklo za účelem zlepšení kapacity ekologických podniků v Kolumbii a přiblížení se cíli vyrobit 500 bioproduktů za pomoci vědy, technologického rozvoje a inovačních aktivit.

Na začátku roku 2023 ministr vědy, technologie a inovací podepsal s EU dohodu o podpoře výzkumných projektů v Kolumbii. Tato dohoda například zahrnuje tzv. bio-expedice. První se uskutečnila v pohoří Montes de María a zaměřila se na práci tamějších venkovských komunit, následovala expedice v La Chorrera (Amazonie). Další se uskuteční v kraji La Guajira a jejím cílem je poskytnout obyvatelům nové alternativy, aby mohli vytvářet a realizovat podnikatelské plány v oblasti zemědělství, ale i cestovního ruchu, gastronomie a podobně a získali nové příležitosti implementovat udržitelné aktivity založené na znalostech.

Kolumbie chce také podpořit rozvoj doktorských studijních programů. Jedná se především o oblast vzdělávání lékařů a dalších odborníků, kteří mají zájem absolvovat doktorské studium, s důrazem na  teritoriální a etnické aspekty, aby i lékaři z regionů měli možnost provádět svůj výzkum. Přednost dostanou zejména lékaři, kteří předloží návrhy zaměřené na hlavní výzvy, se kterými se potýká kolumbijské Ministerstvo vědy, technologií a inovací, včetně bioekonomiky, zemědělství a boje proti hladu, autonomie zdravotnictví a energetické tranzice.

Co se týče farmaceutického průmyslu, bogotská radnice v dubnu 2022 podepsala dohodu s vládou Gustava Petra o vytvoření BogotáBio, první továrny na vakcíny v Kolumbii. Kancelář starosty investuje cca 78 mil. USD, zatímco Ministerstvo zdravotnictví bude nakupovat očkovací látky a distribuovat je po celé zemi. Cílem je, aby továrna zahájila provoz v letech 2025 až 2026. Budou se vyrábět tři typy vakcín: proti covid-19, chřipce a pneumokokům. Kolumbie se tak připojí k dalším latinskoamerickým zemím, které již imunizace produkují.