Rakousko

Státní společnost pro financování silnic a dálnic Asfinag investuje mezi lety 2022 – 2027 více než 7 mld. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 4,4 mld. EUR určeno na údržbu a opravy stávající silniční sítě a 2,6 mld. na výstavbu nových komunikací. Dalších 370 mil. EUR bude investováno do oblasti udržitelnosti, včetně protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu. Asfinag v současnosti rozvíjí i inovativní projekty, jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo pilotní projekt odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací Asfinag často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že do roku 2023 vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km. 

V rámci ofenzívy e-mobility prodloužila spolková vláda podporu nákupu elektrických a vodíkových osobních a nákladních vozidel a nabíjecí infrastruktury  a v roce 2023 poskytne na dotacích v těchto oblastech více než 200 mil. EUR. Jako základ přechodu na elektromobilitu plánuje město Vídeň rozsáhlý program výstavby e-nabíjecích stanic – v letošním roce jsou plánovány dva rychlonabíjecí parky a do roku 2024 dalších 200 veřejných dobíjecích stanic. Strategie mobility města Vídně nabízí prostor pro koncepty sdílené mobility a intermodální dopravy za hranicemi města, včetně různých možnosti finanční podpory projektů. Ve Vídni pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Město se zaměřuje také na dekarbonizaci autobusové flotily. Na konci roku 2023 vznikne centrum pro e-mobilitu s dobíjecí infrastrukturou a servisním zázemím pro elektrobusy za 40 mil. EUR, v plánu je i středisko pro autobusy na vodíkový pohon s veřejnou čerpací stanicí. 

Ministerstvo životního prostředí na konci loňského roku spolkovým zemím poskytlo prostředky na 118 bezemisních autobusů v šesti spolkových zemích, další výzva je plánována na rok 2023. Necelá polovina prostředků putuje do Vorarlberska, tato spolková země chce do roku 2025 provozovat 108 vozidel. Tyrolsko má cíl do roku 2025 nasadit v hromadné dopravě 50 elektrobusů. Ve venkovských oblastech je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility.

Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativním řešení logistiky, například digitální platformy přepravy zboží, které poskytují kompletní zákaznický servis na míru. Velkým tématem zůstává logistika poslední míle.

Pro provozovatele OZE se zavádí systém dotací ve formě investičních prémií. Počítá se až s několikanásobným navýšením počtu fotovoltaických panelů a jejich instalací zejména na střechách. Loni poprvé překonal instalovaný výkon hranici jednoho gigawattu (GW) a na tento rok by se měl přibližně zdvojnásobit a dosáhnout přírůstku 1 až 1,4 GW. Podobně by měl dle odhadů výkon rakouské fotovoltaiky růst každým rokem až do roku 2030. Zatímco v loňském roce dosáhla finanční podpora fotovoltaiky 395 mil. EUR, počítá se letos s jejím navýšením na 600 mil. EUR.

Zároveň bude narůstat počet zařízení na výrobu biomasy. Doba této podpory je stanovena na 20 let. Masivní investice půjdou i do vybudování efektivního systému úložišť pro uchovávání například v létě vyrobené energie a do výstavby efektivního systému rozvodných sítí tak, aby mohla být energie z OZE směřována do jednotlivých spolkových zemí dle potřeby. Rakousko přitom počítá i s financemi poskytnutými ze strany EU na základě v dubnu 2021 předloženého Plánu obnovy.

K rozvoji má dojít také v oblasti využívání bioplynu. Plánovaným zákonem o obnovitelných plynech by v Rakousku bylo legislativně upevněno rozšíření domácí produkce bioplynu do roku 2030 na 7,5 TWh ročně.

Investiční dotace ze strany státu budou určeny na rekonstrukce průmyslových zařízení nebo rozšíření akumulátorových úložišť. Do tohoto podpůrného programu je zahrnut i plyn z obnovitelných zdrojů a vodík. Sběrná novela mimo jiné vytváří právní základ pro soukromá – prvořadě nezisková – energetická společenství. Balíček zahrnuje také zjednodušený přístup k energetické síti pro zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů.  

Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EAG) počítá s investičními dotacemi pro systémy na přeměnu elektřiny na vodík nebo syntetický plyn, kde předpokladem je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů. První komerční projekt chystá energetická společnost Energie Steiermark. Ta v rámci společné iniciativy výzkumu „Green Energy Lab“ s Energie Burgenland, Energie Steiermark, EVN und Wien Energie plánuje do roku 2025 realizovat více než 30 projektů s objemem investic 150 mil. EUR, což bude vytvářet poptávky nejen po firmách, ale i po výzkumných partnerech. V souladu s EAG se dále budou v Rakousku od roku 2025 měnit olejové kotle starší 25 let. I zde se tedy otevírají příležitosti pro české firmy.

Energie Steiermark zahájila minulý rok výstavbu závodu na výrobu zeleného vodíku. Jedná se o vůbec první komerční projekt v této oblasti. Rovněž OMV, ale i další rakouští průmysloví giganti jako je Verbund nebo Voestalpine, pracují na ambiciózních projektech i výzkumu v oblasti zeleného vodíku. V této fázi je téma zajímavé hlavně pro velké společnosti působící v oblasti energetiky, průmyslu a dopravy, ale také pro zastřešující svazy, komory, odborné asociace a potenciální investory.

V rámci fotovoltaické ofenzívy města Vídně dosáhla výroba solární energie v loňském roce 100 MWp, což je dvojnásobné navýšení oproti roku 2020. Do roku 2025 se má toto číslo vyšplhat až na 250 MWp, přičemž cílem je do roku 2030 dosáhnout výkonu 800 MWp ročně, který by dle odhadů měl pokrýt poptávku 400 000 domácností. V rámci tohoto rozsáhlého fotovoltaického projektu hledá město Vídeň stále další investory. Wien Energie investuje do přeměny energetického systému v následujících pěti letech 1,8 mld. EUR, z čehož bude téměř 740 mil. EUR vynaloženo na rozšíření výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a 500 mil. EUR poputuje do pokroku v oblasti oběhového hospodářství a na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů.

Nezbytné budou při přechodu na OZE investice do přenosových soustav a do zajištění výstavby rozvodných sítí.  K těmto potřebám by mělo do roku 2030 být  vybudováno 200 nových či posílených rozvoden, reorganizováno 12 000 trafostanic a položeno 40 000 kilometrů elektrického vedení. Na vytvoření efektivního systému uchovávání energií stojí a padají všechny do budoucna vytyčené klimatické cíle. Zatím se počítá i s využíváním zásobníků u plynových elektráren, které mohou v případě potřeby kompenzovat výkyvy spojené s výstavbou OZE.

V rakouském Plánu obnovy a odolnosti za období 2020-2026 je vyčleněno 52,8 % prostředků (1,8 mld. EUR) na digitalizaci. Plán pomůže digitální transformaci v několika oblastech a přispívá k vytváření obchodních příležitostí. Mimo jiné je k dispozici rozpočet 125 mil. EUR na financování evropských projektů IPCEI v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií. Napříč sektory pokračuje v roce 2023 program pro malé a střední podniky KMU Digital 3.1.

ICT patří mezi odvětví se širokou aplikací pro další oblasti a možnosti uplatnění inovativních řešení jsou mimo jiné v poskytování informačních služeb s ohledem na hospodaření s energií v průmyslu a u firemních zákazníků. Trend udržitelných a zelených informačních technologií podporuje snaha rakouských společností o větší energetickou nezávislost a soběstačnost. V automatizaci průmyslové výroby se vyskytují příležitosti v náhradě proprietárních řídicích systémů flexibilními softwarovými řešeními, která zajišťují univerzální použití a snadnou integraci. Stále větší pozornost je věnována používání softwaru pro zvýšení účinnosti léčení a péče v sektoru zdravotnictví.

Zatímco Rakousko má velmi dobrou pozici v digitálních administrativních službách e-governmentu, zaostávají zejména u MSP cloudové aplikace a využívání velkých dat za průměrem EU. Pokud jde o obchodní modely založené na datech, vidíme potenciál v poskytování pronájmu cloudových služeb a datových center nebo v licenčních modelech (software jako služba), protože nabízejí flexibilní a snadno adaptabilní řešení pro rozvoj podnikání.

Téměř dvě třetiny rakouských firem mají v roce 2023 k dispozici navýšený rozpočet na ochranu před kybernetickými útoky. Poptávka v oblasti kybernetické bezpečnosti sahá od integrace a harmonizace procesů a opatření ke zvýšení bezpečnosti napříč celou organizací až po obnovu zastaralé technologie. Pokud jde o síťové a systémové kontroly, analýzy serverů a aktualizaci operačního systému, respektive aplikací za účelem zvýšení bezpečnosti, oceňují rakouští zákazníci podporu na míru a následnou kontinuální péči. Podle typu bezpečnostních incidentů prudce vzrostl v Rakousku v posledních letech počet útoků  ransomwarem, což ukázal prominentní případ útoku hackerské skupiny BlackCat na vládu spolkové země Korutany v roce 2022. Ještě do poloviny roku 2023 budou mít malé a střední firmy přístup ke speciálnímu programu financování s názvem „KMU.Cybersecurity“ státní společnosti Austria Wirtschaftsservice (aws).

Od zveřejnění chatbotu ChatGPT koncem roku 2022 roste i v Rakousku povědomí o přelomových možnostech umělé inteligence (UI) a zájem o její konkrétní a bezpečnou aplikaci v podnikání. Ve všech sektorech budou s ohledem na návrh evropského nařízení o harmonizovaných pravidlech pro UI zapotřebí řešení pro inteligentní a odpovědné používání generativní UI s ohledem na prospěch zákazníka, včetně konstrukce vhodných databází, implementace a údržby příslušných nástrojů a automatizace procesů. Na základě strategie umělé inteligence AIM AT 2030 se bude Rakousko v následujících letech mimo jiné zaměřovat na transfer aplikací UI do malých a středních podniků, na UI v oblastech energetické transformace a ochrany životního prostředí a na podporu používání UI v rámci veřejné správy. Austria Wirtschaftsservice (aws) podporuje pomocí svého programu „AI-Start“ a se zapojením kooperačních partnerů z řady firem nebo výzkumných institucí v období 2023-2025 pilotní projekty bezpečného používání UI.

Od založení iniciativy podpory Quantum Austria v roce 2021 se tématu kvantových počítačů věnuje stále větší pozornost. V současné době probíhají v oblasti quantum computing první projekty financované z evropského plánu NextGenerationEU a do vybudování rakouských kapacit HPC (High-Performance-Computing) bylo investováno 20 mil. EUR.

Nový paralelní vesmír Metaverse, který je považován za nástupce mobilního internetu, je v Rakousku úplně na začátku. To znamená, že v této oblasti velký prostor pro inovace a obchodní příležitosti, kterého se již snaží řada rakouských start-upů využít. Na straně potencionálních zákazníků podnikají své první pokusy některá rakouská kulturní a turistická zařízení, která na své cestě do metaverse profesionální podporu určitě potřebují. V oblasti průmyslu je poptávka po aplikaci rozšířené reality (AR) ve vývoji produktů s tvorbou prototypů a ve vizualizaci strojů a zařízení.

Podle zprávy o zelené průmyslové politice Rakouska z podzimu roku 2022 už jsou technologické požadavky na dekarbonizaci rakouského průmyslu převážně splněny. Prioritou rakouské vlády do budoucna bude přechod na vodíkové hospodářství a na udržitelné, klimaticky neutrální cyklické hospodářství. Z pohledu výzkumného centra pro vodík Hydrogen Center Austria Research GMbH v Grazu je současná generace vodíkové technologie připravena k uvedení na trh. Dalšími kroky jsou vybudování továren na výrobu vodíku a lepší pochopení procesů industrializace. Pilotní projekty s vodíkem probíhají v současné době v každé spolkové zemi Rakouska. V této souvislosti jsou velmi žádaná opatření, která zvyšují plošné využití vodíkových technologií. Dále vznikají obchodní příležitosti v oblasti zavádění cyklického hospodářství do praxe a v souvislosti s lepším využíváním zdrojů, například v cementářském a žáruvzdorném průmyslu.

Celkem lze zaznamenat poptávku rakouského průmyslu po řešeních ke zvyšování energetické efektivity a efektivity zdrojů a výrobních procesů. Důraz je kladen na ekologicky šetrnou přestavbu moderních výrobních závodů – toto téma řeší v současné době i velké společnosti jako voestalpine, OMV nebo Wien Energie. V rámci podpory ekologické transformace existují však i programy, které jsou primárně zaměřeny na malé a střední podniky, například dotace spolkového ministerstva klimatu (BMK) s názvem Umweltförderung im Inland.

Průmysl 4.0 je v Rakousku nadále vnímán jako vzkvétající oblast s velkými příležitostmi. Pro výzkum konkrétních aplikací v průmyslu a pro zintenzivnění přenosu znalostí byly zřízeny pilotní továrny ve Vídni, Grazu a Linci. Přestože je rakouský průmysl vysoce rozvinutý, jsou žádána softwarová řešení pro automatizované inženýrství a přístupy k lepšímu využívání výrobních dat. Prostor je především pro nástroje zpracování velkého množství dat z výroby. Ohledně pochopení a optimalizace výrobních procesů hrají stejně jako v zahraničí stále větší roli řešení UI a nástroje pro analýzu a vizualizaci vztahů a trendů v datech (vizuální analytika). Průmyslová výroba stále více závisí na propojených systémech, a proto jsou nezbytné koncepty pro řízení konfigurace a verzování softwaru. Uplatňují se bezdrátové komunikační systémy, které v kombinaci s inteligentními senzory tvoří základ pro cloudové aplikace, vzdálené monitorování a další opce průmyslu 4.0.

Zatímco poptávka po technologii kolaborativních robotů pochází zatím především z výrobního průmyslu, je potenciál tzv. cobotů v Rakousku stále více uznáván i v jiných oblastech, například v zemědělství, stavebnictví, logistice, a podobně. Společnosti, jakou je světová jednička na trhu, dánská společnost Universal Robots, v současné době zvyšují svou přítomnost na rakouském trhu a nyní je vhodná doba i pro české firmy v této oblasti nabízet inovativní produkty jak průmyslovým společnostem, tak malým a středním podnikům. Pokud jde o automatizaci továren, patří Rakousko mezi 15 nejlepších zemí světa, a velmi brzy by mělo i v oblasti cobotů dojít ke skoku ve vývoji a rostoucímu rozšíření.

Protože digitální dvojče je pro většinu rakouských společností stále vzdáleným cílem, může být účelné nabízet simulace na testovací nebo projektové bázi v průmyslové výrobě nebo plánování továren, například v kontextu restrukturalizace a užití nových strojů nebo procesů.

Mezi perspektivní obory průmyslových technologií se zařadí – přes nemalou rakouskou konkurenci  –  aditivní výroba, například v podobě profesionálního 3D tisku technologických plastů a kovů. Zvyšuje se povědomí o významu fotoniky jako předpokladu senzorových a měřících systémů pro digitalizaci průmyslové výroby.

Dále mají české firmy skvělé předpoklady uplatnit v Rakousku své znalosti v oblasti zelených nanotechnologií (Green Nano) za účelem podpory dekarbonizace v sektorech technologií životního prostředí, stavebnin, e-mobility, fotovoltaiky, a jiné. Podle akčního plánu rakouské vlády pro rozvoj nanotechnologií by měly být šance nanotechnologií v Rakousku více využívány.

Impulzy lze v blízké budoucnosti očekávat zejména od inženýrského stavitelství, které je dodává s ohledem na potřebné investice do obnovitelných zdrojů energie, rozšiřování širokopásmových sítí a výstavby železniční infrastruktury dle nového rámcového plánu ÖBB 2023–2028. Rakouští ekonomové předpovídají pro oblast inženýrských staveb v roce 2023 nárůst 3 %. Navzdory vysokému stupni inovací mnoha rakouských firem ve vývoji inteligentních stavebních materiálů a technologií jsou v tomto sektoru obchodní příležitosti, například používáním ultralehkého betonu a integrací betonového 3D tisku do stavební praxe. Díky pokroku v digitalizaci bude mít zvýšený potenciál chytrá zakázková prefabrikace komponent. Lze očekávat další vzestup systémů automatizace budov, a to s ohledem na jejich energeticky úsporně využití.

Digitální transformace probíhá v mnoha oblastech rakouského stavebnictví v mezinárodním srovnání stále ještě pomalu. Například dodnes využívá jenom cca čtvrtina rakouských stavebních společností nástroje Informačního modelování budov (BIM). U těch, které s BIM už pracují, se nad rámec plánování vyskytují  možnosti spolupráce s modely 3D, ideálně s údržbou budovy po celou dobu jejího životního cyklu. Správce státních nemovitostí BIG a město Vídeň jsou projektům BIM otevřeny a realizovaly příslušné pilotní projekty v oblasti škol. V projektu VaV BRISE se město Vídeň zabývá prosazováním digitalizace a digitálních stavebních procesů a vítá za tímto účelem výměnu informací na mezinárodní bázi.

Ještě v plenkách je v Rakousku VDC (Virtual Design and Construction), tedy digitální plánování, výstavba a provoz budov pomocí digitálních stavebních modelů. Nástroje budoucnosti tzv. generativního navrhování, tedy tvorbu a zpracování počítačově generovaných geometrických tvarů v projektování staveb na základě skriptů, používá v Rakousku zatím pouze několik lídrů v inovaci, například STRABAG.

Velmi oblíbené jsou organické stavební materiály pro zdravé bydlení a lze zaznamenat silný trend směrem k ekologickým stavbám a udržitelnosti budov. Velmi žádaná jsou řešení, která zvyšují energetickou účinnost staveb a snižují spotřebu elektrické energie, zejména s ohledem na nadcházející implementaci směrnice EU o účinnosti budov, která z dnešního hlediska povede k masivní potřebě rekonstrukcí starších obytných budov.

V budovách se v Rakousku stále ještě uvolňuje 8 mil. tun CO₂, což je 10 % všech emisí skleníkových plynů. Oblast rekonstrukcí budov bude proto hrát významnou roli při snižování emisí a stane se z důvodu stále obtížnějšího financování stavebních projektů a nedostatku pozemků klíčovým tématem rakouského stavebního a realitního průmyslu. Kromě minimálních požadavků musí totiž stávající budovy také splňovat kritéria prvních dvou environmentálních cílů nařízení EU o taxonomii, tedy ochrany klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Podle odborníků Rakouské hospodářské komory (WKO) to znamená potřebu rekonstrukčních opatření u třetiny všech nemovitostí v Rakousku. Aby byly uvedené klimatické požadavky splněny, bude podle WKO zapotřebí v příštích sedmi letech investovat cca 280 mld. EUR.

Velká část stavebních prací se uskutečňuje v rámci veřejných zakázek ze strany spolkových zemí a obcí na základě principu nejlepší nabídky (tzv. Bestbieterprinzip), což vytváří obchodní příležitosti i pro české firmy, například v řadě subdodávek. Pokud jde o počet zadávání veřejných zakázek, jsou ve stavebnictví na prvním místě rakouské municipality, zatímco podle objemu zakázek jsou nejvýznamnějšími zadavateli ASFINAG a Rakouské dráhy (ÖBB).

V hlavním městě Štýrska Grazu se nachází celosvětově jedinečné kompetenční centrum, které se zabývá právě vývojem inovativních výrobních postupů pro léčiva a účinné látky – Výzkumné centrum farmaceutického inženýrství (RCPE). 

Předejít do budoucna výpadkům ve zdravotnictví má zřizování potenciálních vysokorychlostních výrobních zařízení. Výrobní náklady se mají zároveň snížit natolik, aby zůstaly konkurenceschopné vůči zemím jako Čína či Indie. Díky tomuto výrobnímu procesu se lze dle představitelů výzkumného centra RCPE zároveň dobře připravit na případné budoucí epidemie.

Investice v oblasti farmacie půjdou i do biotechnologického sektoru, který se zaměřuje především na vývoj léků a jejich následné předání farmaceutickému průmyslu k výrobě. Vývoj léčiv, který provádí řada mladých společností založených převážně vědci, často vyžaduje vysoké a riskantní investice, a proto potřebuje odvážné sponzory. 

Na jaře 2021 oznámila společnost Novartis otevření kampusu Kundl/Schaftenau pro externí firmy. Vzniká zde moderní a technologický Life-Science-Park, který dále posílí význam této farmaceutické lokality v těsné blízkosti Švýcarska, Itálie a Německa. Pro Novartis je Kundl centrálním místem vývoje a výroby. Firmy, které se zde usadí, mají možnost uzavřít se společností Novartis kooperační dohodu a využít jejich know-how při výrobě antibiotik. Novartis zde také plánuje vybudování kompetenčního centra nukleové kyseliny a velký zájem má i o vývoj vakcín. První externí společností, která se stane součástí Life-Science-Parku, je německá chemická společnost BASF, která zde chystá investici do výroby bakteriálních enzymů. Díky propojení s významnými mezinárodními hráči farmaceutického průmyslu by tak české biotechnologické firmy měly ideální podmínky.

V Rakousku vzrůstá vrstva penzistů s vyššími finančními prostředky, které jsou ochotni utratit za rekreaci a zvyšování povědomí o vlastním zdraví. České lázně nabízejí širokou nabídku procedur určených k léčbě různých zdravotních obtíží na vysoké úrovni. Tyto kvalitní a rozsáhlé nabídky českých lázní a wellnessových hotelů je ale třeba intenzivně na rakouské straně komunikovat. 

Rakousko disponuje jednou z nejmodernějších železnic v celé Evropské unii. V roce 2022 na ní bylo přepraveno více než 260 mil. cestujících a 100 mil. tun zboží. Nákladní železniční doprava se s podílem 30 % již nyní nachází výrazně nad průměrem EU. Elektřina pro vlaky a nádraží pochází ze 100 % z obnovitelných zdrojů energie a přispívá tak k ochraně klimatu. S cílem zvýšit podíl železniční dopravy představila vláda „největší železniční investiční balíček všech dob“. S investicemi do železniční infrastruktury ve výši 19 mld. EUR chce Rakousko nejen bojovat proti klimatickým změnám, ale zajistit také tisíce nových pracovních míst. 

Rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) prezentuje připravované projekty včetně investičních částek, ale i výdaje na údržbu železniční sítě, jejichž realizace je plánována v horizontu šesti let. Největší podíl investiční částky (5,1 mld. EUR) je určen pro renovace a přestavbu železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální spojení tak, aby železnice mohla více konkurovat automobilové dopravě. Modernizace budov s sebou přinese přístup k dopravním informacím v reálném čase a možnosti využití WLAN. Důležitou součástí modernizace je také bezbariérový přístup jak do budov, tak do vlaků. Již dnes může 86 % cestujících využívat bezbariérová vlaková nádraží, do roku 2027 vzroste tento podíl na 90 %.

Dalších 4,4 mld. EUR jde do výstavby a rozšíření záchytných parkovišť P+R (Park & Ride) a B+R (Bike & Ride) budovaných v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo výdejních schránek pro balíky, a do efektivního řešení hlukové zátěže na železnici. Přímo na tišší a modernější provoz je z této částky vyčleněno 17 mil. EUR ročně – například od konce roku 2024 mají být v provozu pouze vlaky s tichými brzdami. 

2,8 mld. EUR jde na výstavbu nové části Jižní trasy (Südstrecke) zahrnující dva nově ražené tunely – Koralmtunel a Semmerinský tunel. Z této výstavby bude těžit především Štýrský Hradec. 

Pro výstavbu Brennerského úpatního tunelu, který se nachází pod Brennerským průsmykem na hranici Rakouska a Itálie, je vyčleněno 2,1 mld. EUR. Nový, 64 km dlouhý tunel, má ulehčit silniční dopravě a přesunout většinu nákladní dopravy

na železnici. Do této částky spadá i výstavba příjezdových tratí (Nordzulauf). 

Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,5 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB z 74 % elektrifikovaná, do roku 2030 má být elektrifikováno dalších 500 km železničních tratí. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony, například využitím vodíku nebo baterií. Do roku 2035 se má stát železniční síť z hlediska emisí CO₂ zcela neutrální. Zatraktivnění se týká především venkovských oblastí, kde mají být modernizovány nejen regionální vlaky, ale i nádraží a zastávky. Na modernizaci vlakové flotily půjde v příštích letech celkově 4,2 mld. EUR.

Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 2,1 mld. EUR. Zvýšení bezpečnosti ve vlacích, snížení možných zpoždění a zkrácení jízdních dob vlaků ze zahraničí má přinést instalace jednotného celoevropského zabezpečovacího systému ETCS. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. V rámci digitalizace bude cca 800 železničních stanic vybaveno digitálním zákaznickým informačním systémem a podél tratí dojde ke zlepšení mobilní sítě. Namísto dosavadních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska. Řešením požadavku přesunu přepravy zboží ze silnice na železnici by kromě výstavby mohla být optimalizace v oblasti technologií, například prostřednictvím menších odstupů mezi vlaky díky umístění signalizačního zařízení na lokomotivy namísto podél trati.

Rámcový plán je ročně aktualizován společností ÖBB v úzké spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Na digitální platformě ProVia jsou zveřejněna výběrová řízení státních infrastrukturních společností, mezi něž ÖBB patří.

Přibližně čtvrtinu výzkumných organizací v zemi tvoří vysoké školy. Kooperativnímu výzkumu a vývoji se v Rakousku věnují například centrum Austrian Cooperative Research a COMET centra sloužící k posílení kooperace mezi akademickým a aplikovaným průmyslovým výzkumem. Největším neuniverzitním centrem pro výzkum a technologie je Austrian Institute of Technology (AIT) se specializací na inovace v oblasti infrastruktury. Dalším významným centrem je Joanneum Research se sídlem ve Štýrském Hradci se zaměřením na informační a výrobní technologie, medicínu a farmacii a oblast klimatu a udržitelnosti. Silicon Austria Labs jsou rakouským špičkovým výzkumným centrem v oblasti elektronických systémů zabývajícím se tématy životního prostředí, zdraví, energie, mobility a bezpečnosti. Ludwig Boltzmann Gesellschaft je neuniverzitní organizací sdružující 17 institutů a výzkumných skupin v oblastech medicíny, Life Sciences a společenských věd. Země disponuje několika výzkumnými centry v oblasti Life Sciences, například Research Institute of Molecular Pathology ve Vídni nebo MedAustron ve Wiener Neustadtu, který je lídrem v oblasti iontové terapie v léčbě rakoviny.

Na oblast Life Sciences a výzkum léčiv bylo v předešlém i letošním roce z vládního rozpočtu vyčleněno 25 mil. EUR. V rámci prostředků Plánu obnovy EU budou podpořeny projekty Quantum Austria a Austrian Institute of Precision Medicine celkem 182 mil. EUR a projekty IPCEI (Important Projects of Common European Interest) zaměřené na vodík a mikroelektroniku 250 mil. EUR. Na hospodářsky relevantní výzkumné programy zaměřené na výzkum a inovace k účinnějšímu využívání zdrojů, snížení spotřeby energie a emisí CO₂ je v letech 2022–2025 k dispozici 100 mil. EUR.

Jako témata budoucnosti jsou v Rakouské zprávě o výzkumu a technologiích označeny kvantové technologie a výpočetní klastry pro řešení výpočetně náročných úloh, cyklické hospodářství a udržitelnost a umělá inteligence. Rakouská strategie výzkumu, technologií a inovací 2030 se obzvláště zaměřuje na zvýšení efektivity výzkumu s cílem dále podporovat transfer získaných poznatků z výzkumu do průmyslu. To zahrnuje posílení kultury start-upů a podnikání na univerzitách, včetně zvyšování počtu spin-offů.

Nová iniciativa státní banky Austria Wirtschaftsservice (aws), společnosti FFG a vědeckého fondu FWF pod názvem „AI Mission Austria“ podporuje rozvoj umělé inteligence jako klíčové technologie od výzkumu až po implementaci. V několika programech je na to k dispozici celkem 12 mil. EUR.

V každé ze spolkových zemí běží pilotní projekt na využití vodíku. Rakousko by se prostřednictvím stávajících potrubí, které lze upravit pro vodík, mohlo stát tranzitním střediskem a dodavatelem pro velké odběratele například na jihu Německa. Největší rakouský koncern Verbund má projekt na vybudování evropského řetězce na výrobu a transport zeleného vodíku. Provozovatel plynových zásobníků RAG pracuje na skladování vodíku a experimentuje s možností přeměnit solární a větrnou energii v zelený vodík. Využití vodíku se předpokládá v průmyslu s vysokou mírou emisí a značnou spotřebou energie – například chemický a ocelářský průmysl.

Budoucnost má také využití geotermie jako zdroje energie či zdroje vytápění. Zajímavé lokality pro využití této technologie jsou mimo jiné termální oblasti jako například jihovýchodní Štýrsko nebo jižní Burgenlandsko. V současnosti je v Rakousku 9 elektráren na geotermální energii. V hlavním městě v nové čtvrti „Village im Dritten“ má vzniknout zhruba 2 000 bytů a k jejich vytápění a chlazení bude sloužit dohromady 500 geotermálních vrtů v hloubce 150 metrů. Kromě tohoto pilotního projektu existuje ale i plán na vybudování zatím největšího geotermálního projektu v Rakousku na východním okraji Vídně. Stavba za zhruba 90 mil. eur se má rozběhnout už tento rok a od roku 2026 má čerpat až 20 000 domácností teplo z nové geotermální elektrárny. Dlouhodobé plány dokonce hovoří o zásobování až 125 000 domácností ve Vídni. Součástí tohoto projektu jsou vrty s hloubkou přes 3 kilometry.