Kazachstán

Potřeba zabezpečení Kazachstánu energetickými zdroji se ukazuje jako extrémně důležitá, jedná se o prioritní oblast. Stávající zdroje energie nejen že nedostačují stále většímu nárůstu poptávky po elektřině, ale z důvodu zastaralého zařízení v elektrárnách dochází i k jejich nouzovým odstávkám. Není vyloučené, že v příštích letech nastane v KZ energetická krize. K 1. lednu 2022 byl výkon elektráren v KZ 24 GW, dostupný 19 GW. Provozní kapacita je na 65%. Důvodem je již zmíněná zastaralost zařízení, ale i chybějící strategická koncepce této oblasti spojená s nízkou mírou modernizace, vysokou mírou odepisovaného majetku a nedostatečným financováním. Rostoucí deficit je dosud kompenzován energetickými zdroji z RF, např. v roce 2022 se jednalo až o 1000 MW. Zásadní význam v Kazachstánu mají tepelné elektrárny, které vyrábějí v současné době téměř 90 % elektrické energie.

V rámci Pařížské dohody o klimatu se KZ zavázal snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 15 %. Vláda také hodlá do roku 2023 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě energie na 6 %. Do roku 2060 by měl Kazachstán dosáhnout uhlíkové neutrality. S ohledem na výše uvedené přistoupil v roce 2021 Kazachstán k úpravám právního rámce pro energetiku. Jedná se zejména o nový ekologický kodex, který zavádí limity pro emise. Došlo k navýšení tarifů pro výkupní ceny elektřiny, což bude mít kladný vliv na hospodaření tepelných elektráren. Z takto nabytých zdrojů tyto budou moci financovat modernizaci stávajícího zařízení. Zároveň bude možné plánovat výstavbu elektráren nových. Nově nabyté prostředky budou moci být využity i na financování úvěrů ze zahraničí.

Další velkou investicí, kterou je třeba zmínit, je plán na plynofikaci středního Kazachstánu, která bude stát zemi nejméně 995 mil. USD a měla by být dokončena do roku 2036. Zatížení plynovodu Saryarka se v roce 2023 zvýší ze současných 3 na 27 %, do roku 2025 pak až na 45 % a plné zatížení se očekává do již uvedeného r

Objem těžby ropy v roce 2022 činil 84,2 milionů tun. Vývoz činil 64,3 mil. tun. Pro rok 2023 je plánováno navýšení těžby ropy na 90,5 mil. tun a její export v objemu 71 mil. tun. Navýšení těžby se mohlo uskutečnit i díky modernizaci rafinerie Shymkent, která ke konci roku 2022 zpracovala rekordních 6,2 milionů tun ropy.

Kazachstán zaujímá druhé místo na světě v těžbě uranu. Je zde soustředěno na 50 uranových dolů a 15 % všech světových zásob uranu, suroviny sloužící jako palivo pro  jaderné elektrárny. Mezi největší závody na těžbu uranu patří závod Ulba – TVS, který uskutečnil v prosinci 2022 první dodávku jaderného paliva (více než 30 tun nízko-obohaceného uranu) do Číny. V roce 2024 plánuje tento závod dále  zvýšit objem výroby tak, aby dosáhl plné kapacity produkce, což je 200 tun uranu ročně.

S ohledem na nedostatek elektřiny, i s ohledem na nové požadavky na snižování vypouštění škodlivých emisí do ovzduší, se uvažuje i o výstavbě jaderné elektrárny. Je třeba však rozhodnout, jaká bude použita technologie a z jakého státu bude pocházet.

Součástí plánovaných reforem je rovněž výstavba nových zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie (OZE). Celkově se v palivovém a energetickém komplexu plánuje realizace 157 projektů v celkové hodnotě 68,2 mld. USD. V současné době funguje v Kazachstánu 140 zařízení na výrobu obnovitelné energie o celkovém výkonu cca 2300 MW, podíl na celkové výrobě elektřiny je 3,7%. Z toho 41 % elektřiny vyrobí solární elektrárny, 35 % větrné elektrárny a 23,8 % malé vodní elektrárny. Do roku 2025 by měl jejich podíl na celkové výrobě  dosáhnout 6%, do roku 2030 až 15%. Důraz je kladen na využití moderních technologií pro zachycování a využití oxidu uhličitého. Příležitosti pro české exportéry jsou jak při modernizaci stávajících zařízení, tak při výstavbě nových. Další příležitosti se naskýtají při výstavbě nové infrastruktury.

Exportní potenciál pro české společnosti v energetice tak existuje v celé řadě oblastí, jako jsou dodávky zařízení při modernizací elektráren (filtrace, kotle, turbíny atd.), nebo při výstavbě obnovitelných zdrojů energie; zde se jedná o výstavbu zejména vodních elektráren. Potenciál je i u výstavby solárních a větrných elektráren. Příležitosti pro české subjekty se naskýtají např. v oblasti sanace oblastí zničených těžbou.

Možnosti v oblasti infrastruktury se naskýtají především v možnostech dodávek pro trafostanice, výstavbě nového plynového potrubí, rozvodech elektrické energie, dodávek čerpadel, speciálních ocelových trub, ventilů apod.

Kazachstán je vnitrozemský stát, který si plně uvědomuje zajištění potřeby kvalitní vody. I z tohoto důvodu byl v roce 2021 schválen nový legislativní rámec pro oblast životního prostředí.

Problémy se zajištěním kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo i problémy spojené s čištěním odpadních vod jsou v Kazachstánu stále aktuálnější. Dochází ke stále většímu znečišťování životního prostředí včetně vodních ploch. Hlavními problémy vodních zdrojů Kazachstánu zůstává jejich iracionální využívání a znečišťování, zastaralé technologie využívání vody a v neposlední řadě omezené a hrozící vyčerpání vodních zdrojů.

Stále aktuálnější se stává otázka zařízení na čištění odpadních vod. Městské čistírny odpadních vod jsou ve většině sídel Kazachstánu v provozu již několik desítek let a většina z nich nutně potřebuje modernizaci nebo rekonstrukci. Ve velkých městech se kanalizační zařízení stavěla již v 50-70 letech minulého století, takže jejich účinnost je extrémně nízká. Objem odpadních vod přitom každým rokem roste, zvyšuje se maximální zatížení objektů jejich čištění. Stupeň poškození řady čističek odpadních vod v zemi je dnes více než 60 %. A v některých městech, např. v  Kokshetau dokonce přesahuje 90 %. Proto byl vypracován plán na výstavbu nebo renovaci takových zařízení, který byl již zahájen v minulém roce. V letech 2023-2028 je plánována výstavba nebo rekonstrukce zařízení na čištění odpadních vod v 68 městech republiky, předpoklad pro rok 2023 je výstavba 3 nových čističek. Při přípravě projektů v dané oblasti je však třeba mít na paměti rizika spojená s jejich financováním, neboť tato zařízení jsou často financována místními úřady.

Pro české exportéry se nabízejí i další možnosti s oblastí úpravy vod spojené. Jedná se např. o poptávku po zhotovení kanalizace, odvodňovacích systémech nebo systémech využívání dešťové vody. Do popředí se dostávají ekologická řešení.

Samostatnou kapitolou je ekologická likvidace odpadu včetně toxického. Zde si kazašští producenti již uvědomují tuto potřebu (podpořenou novým legislativním rámcem) a různé systémy ekologické likvidace poptávají. I zde je možné, aby české firmy nabídly svá inovativní řešení.

Aktuální je  i oblast využívání moderních technologií při zpracování odpadů. Jedná se například o výrobu bioplynu z odpadů organického původu, který je obnovitelným a čistým zdrojem energie, tepla a paliva.  I zde se nabízí zajímavé příležitosti pro české podnikatele.

V návaznosti na stávající vývoj v Kazachstánu a na Ukrajině uložil prezident vládě kompletně restartovat vojensko-průmyslový komplex KZ. Úkolem je posílení obranných schopností a zvýšení reakce na hrozby bezpečnostního charakteru. Výdaje kazašského státu mají stále vzrůstající charakter, např. na rok 2021 došlo k navýšení státního rozpočtu na 1.5 mld. USD, v roce 2022 se jednalo již o 2,324 mld. USD.

V současné době v Kazachstánu zemi existují více než dvě desítky podniků, které se zabývají výrobou zbraní a dalšího vojenského materiálu. Jejich hlavním odběratelem je stát. Není však ekonomicky proveditelné, aby svou výrobou pokrývaly celou potřebu Kazachstánu.

Proto i nadále bude Kazachstán poptávat vojenský materiál a další výrobky a služby s obranou související v zahraničí. S ohledem na skutečnost, že, a i z důvodu tradiční orientace na RF, byla značná část vybavení nakupována v této zemi. Nicméně je nově zájmem KZ identické nebo obdobné výrobky poptávat v jiných destinacích, mezi něž patří i CZ.

I za těchto podmínek je možné najít pro české exportéry zajímavé příležitosti. Jedná se zejména o oblast cvičných letounů, dronů či dodávek ozbrojených vozidel. Další možnosti se otvírají v oblasti dodávek zbraní, zejména loveckých a sportovních. Příležitosti pro české firmy existují také v případě vybavení civilních letišť moderními technologiemi, např. z oblasti řízení letového provozu a v řadě dalších výrobků určených pro armádu a jiné ozbrojené složky.

Nejedná se však pouze o nákup obranného vybavení. Polovina částky určené pro tyto účely bude směřovat na výcvik ozbrojených sil. I v této oblasti se pro české exportéry otevírají možnosti nabídky svých služeb. 

Oblast strojírenství byla identifikována ze strany kazašské vlády jako prioritní.KZ pokračuje v politice industrializace země, diverzifikace ekonomiky a snížení závislosti na dovozu. Díky financování ze strany státu, ale ve značné míře i díky přispění soukromých investorů, dochází v posledních letech k značnému růstu objemu kazachstánské strojírenské produkce. I v příštích letech zůstane v zorném poli KZ vlády domácí strojírenská výroba. Jen za posledních šest let došlo k jejímu navýšení na trojnásobek původní hodnoty. Nicméně i tento podíl pokrývá pouze 30% potřeby domácího trhu v této oblasti, 70% výrobků musí být dováženo.

Nedořešené jsou rovněž problémy se zásobováním průmyslových podniků surovinami, což má negativní vliv na využití jejich výrobních kapacit. I v této oblasti existuje značná závislost na dovozu. Dalším problémem, který je třeba zmínit, je zastaralost jak vybavení, tak i používaných technologií, čímž KZ podniky ztrácejí svoji konkurenceschopnost. Uvádí se, že opotřebení zařízení činí v průměru 60 – 70%.

Pro české podniky se v této oblasti otevírá značné množství příležitostí. Poptávka na trhu je zejména po různých druzích obráběcích center, vyvrtávačkách, pumpách i dalších specializovaných strojích. Zájem je i o nové výrobní technologie.

Stejně jako v jiných odvětvích, i strojírenství se potýká s nedostatkem vysoce kvalifikovaných odborníků. S ohledem na dlouhou tradici a kvalitní úroveň českého školství mohou i v této oblasti české subjekty se svojí nabídkou uspět. 

Obecné informace

Zemědělství a potravinářství je jedním s nejsilnějších odvětví kazachstánské ekonomiky. Kazachstán má rozsáhlé zdroje zemědělské půdy, 80 % území je  využitelné pro účely zemědělské produkce. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že většina území Kazachstánu se nachází v zóně rizikového hospodaření, degradace a eroze půdy není ojedinělým jevem. Většinu, více jak 80% zemědělské půdy, zabírají pastviny, 12 % tvoří orná půda. Asi 38 % populace země žije na venkově, v oblasti zemědělství je zaměstnáno přibližně 18 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Pro zemědělství v Kazachstánu jsou charakteristické jak územní rozdíly, tak i regionální specifika, což je dáno přítomností rozmanitých půdních a klimatických podmínek. Jeho úroveň závisí na mnoha faktorech, na rozvoji infrastruktury, blízkosti zdrojů, stupni monopolizace apod. V této souvislosti je třeba zmínit, že metody a vybavení, které se zemědělství používají, jsou značně zastaralé. Navzdory stávající podpoře zemědělství nebyly dosud plně realizovány strukturální změny nutné ke zlepšení konkurenceschopnosti. Současná struktura podpory vykazuje nízkou efektivitu s velmi vysokou mírou korupčních rizik.

Příležitosti pro české exportéry

Přestože vysoká úroveň rozvoje zemědělství v České republice není většině kazašských zemědělců známá, dochází každoročně ke kvalitativním i kvantitativním změnám spolupráce jak v oblasti živočišné výroby, tak i v oblasti výroby rostlinné i s nimi souvisejících odvětvích.

Zvláštní zájem kazašských dovozců je o plemenný skot, zejména plemena Simmental a násadová vejce brojlerů. Kazachstánští zemědělci se aktivně zajímají o zkušenosti s chovem a krmením hospodářských zvířat a drůbeže, a také o využití inovativních přístupů ve veterinární medicíně. S rostoucími počty skotu a drůbeže roste i poptávka po výstavbě nových objektů jako jsou drůbežárny, dojírny nebo stáje. V této souvislosti roste i zájem o nové vybavení a zařízení pro ustájení, napájení, krmení apod. Při řešení problému zajištění potravinové soběstačnosti hraje důležitou roli rovněž mlékárenský průmysl. Pro období 2021–2025 byl vypracován plán zprovoznění 169 mléčných farem pro 106,8 tisíce kusů s celkovou výrobní kapacitou 597,7 tisíce tun mléka ročně. Prostřednictvím programu udržitelnosti hospodářských zvířat na období 2021–2025 podporuje stát rozvoj chovu masného skotu.

V oblasti dovozu krmiv a doplňkových látek je třeba rozlišovat, jedná-li se o vlastní výrobu krmiv pro hospodářská zvířata či o výrobu krmiv pro domácí zvířata. Zatímco u první kategorie došlo k navýšení domácí výroby na dvojnásobek, u druhé kategorie představuje import téměř 90 % potřeby. V této souvislosti je vhodné zmínit i potenciál pro dovoz veterinárních léčiv a vakcín, které se dovážejí ve značných objemech, mimo jiné také z ČR.

Pro české exportéry může být rovněž zajímavý rozvoj zahradnictví v Kazachstánu, a s ním spojená vzrůstající poptávka po dovozu kvalitního sadebního materiálu (sazenice) a semen, přičemž podíl dovozu některých sazenic ovocných a ořechových plodin představuje až 90 %.

Další perspektivní oblastí pro české exportéry je dovoz zemědělské techniky. České stroje na zpracování půdy si v Kazachstánu získávají stále větší oblibu. Je třeba zmínit, že vozový park v této oblasti je značně zastaralý a často neodpovídá moderním agrotechnickým potřebám. Z tohoto důvodu vláda zavedla systém dotování nákupu zemědělské techniky, kterou lze využít i pro dovoz z jiných států. Zde je však třeba uvést, že politika státu se zcela jasně zaměřuje na preferenci místní výroby či montáže zemědělské techniky.

V souvislosti s přijetím státního programu rozvoje rybářství do roku 2030 se vytvářejí předpoklady pro vývoz technologií pro chov ryb, dodávek specializovaných komponentů i celků pro výstavbu akvakulturních zařízení. Jedná se např. o vodní čerpadla, napájecí systémy, systémy filtrace vody, systémy kontroly kvality a složení vody apod.

Lze konstatovat, že předpokládané zvýšení produkce rostlinných a živočišných produktů povede k potřebě navýšení výrobních kapacit i v dalších oblastech, jako jsou průmyslové potravinářské provozy včetně stáčecích a balírenských linek, zařízení pekáren apod. Zájem je moderní, ekologické, a hlavně efektivní technologické postupy.

V oblasti dovozu potravinářských výrobků pro potravinářský průmysl stanovil Kazachstán výčet výrobků, které musí dovážet. I přes nedostatek místní produkce výše uvedeného zboží není jejich export z ČR do Kazachstánu pro místní dovozce ekonomicky výhodný. I v této oblasti je však řada zboží, které se do Kazachstánu z ČR dováží. Sortiment potravinářských výrobků, dosud vyvážených z ČR do Kazachstánu, se krystalizoval v důsledku specifik a omezení kazašského zemědělství, ať již jde o geografická (pivo, minerální voda), půdně-klimatická (slad, chmel, mák) nebo technologická specifika (škroby, potravinářské příchutě). Perspektivní je vývoz dětské výživy (náhrada mléka, přikrmování, dietní a léčebná výživa), protože ta se v zemi v balené formě nevyrábí, a tudíž postrádá dlouhodobou trvanlivost. Export českých vín, zejména růžových a bílých, jakož i ovocných destilátů, má stále nerealizovaný potenciál.

Stejně jako mnoho dalších zemí se důsledky pandemie COVID v Kazachstánu projevily především v turistickém průmyslu. Nicméně již v roce 2021 se cestovní ruch začal postupně zotavovat. Pro srovnání, v roce 2020 činily výdaje výjezdových turistů 239 mil. USD, v roce 2022 vzrostly na 352 ml. USD. Je pravděpodobné, že se v roce 2023 výjezdní turistika nejen zotaví, ale také překročí čísla z předpandemického období. Cestovní ruch v Kazachstánu se zaměřuje především na výjezdovou turistiku, důvodem jsou příznivější ceny, lepší nabídka služeb a i zajímavější klimatické podmínky.

V důsledku pandemie se Kazaši začali vice zajímat o zdravý životní styl, řada z nich tráví více času aktivním pohybem na čerstvém vzduchu. To se odráží i v rostoucí poptávce po adekvátních turistických destinacích, které mohou tyto nároky uspokojit. Roste poptávka nejen po wellness, ale především po lázeňských pobytech. České lázeňství má v Kazachstánu pozitivní image, řada Kazachů zná české lázně, především Karlovy Vary. Výhodou je rovněž možnost spojení léčebného pobytu s řadou dalších aktivit, např. návštěvou památek.

Incoming do Kazachstánu má dosud nenaplněný potenciál. V Kazachstánu se nachází celá řada ojedinělých přírodních památek. Pro české turisty by mohly být rovněž zajímavé památky spojené s Hedvábnou stezkou, které se nachází především na jihu země.

Zajímavé možnosti se nabízí i v oblasti sportovního vybavení a oblečení. I když se nabídka v tomto sektoru  každým rokem, zvláště ve velkých městech, zlepšuje, stále je velmi těžké koupit specializovaný sortiment či větší velikosti. Možnosti se nabízí v oblasti vysokohorského vybavení, vybavení do extrémních podmínek či cyklistiky.  

Národní prioritou státní politiky země do roku 2025 je poskytování dostupného a efektivního systému zdravotní péče, který přispěje ke zlepšení, udržení a obnově zdraví lidí, jakož i blahobytu současných i budoucích generací. Tomu odpovídá i částka výdajů určených pro jeho dosažení. Zatímco v roce 2017 dosáhly výdaje jen 2,45 mld. USD, pro období 2023-2025 je plánováno z rozpočtu vydat na zdravotnictví částku znatelně vyšší, více než 14,6 mld. USD.

Investice budou směřovat především do výstavby a rekonstrukcí zdravotnických objektů a jejich vybavení. V Kazachstánu je dnes k dispozici celkem 773 nemocnic, ale vzhledem ke stále rostoucímu počtu obyvatel lze předpokládat, že vláda bude plánovat výdaje nejen na modernizaci stávajících, ale i na výstavbu nemocnic nových. Dle aktuálních studií je potřeba vybudovat cca 600 nových zařízení tohoto typu. V této souvislosti lze očekávat zvýšenou poptávku po zdravotnickém vybavení, technice a dalším zdravotnickém zařízení.

I nadále existuje řada dalších neřešených problémů v této oblasti. Jedná se především o materiálně-technickou základnu. V roce 2022 byla úroveň vybavenosti zdravotnickou technikou průměrně na úrovni 83%, úroveň jejího opotřebení bylo 49%. Zvláštní pozornost si zaslouží akutní nedostatek moderního laboratorního vybavení krajských a okresních nemocnic, které tvoří 28 % (337 laboratoří) z celkového počtu lékařských laboratoří v republice. Neméně důležitým problémem je také nedostatek zdravotnického personálu – chybí vice než 7 tisíc specialistů. Mezi další problémy lze řadit i nízkou kvalitu lékařských služeb, nízkou kvalitu laboratorních služeb, nízké platy zdravotnických pracovníků a nízkou motivaci ke zlepšování kvality.

Pandemie navíc poukázala na extrémní zranitelnost Kazachstánu kvůli nedostatku výroby vlastních zdravotnických produktů, vybavení, speciální ochrany, léků a nutnosti rozvoje domácího farmaceutického průmyslu. Objem farmaceutického trhu zajišťuje pouze 17–20 % potřeby země na léky. Jeho rozvoj brzdí nedostatek vědecko-výzkumných center a farmaceutických klastrů pro vývoj inovativních léků, nízká úroveň inovativních technologií, nedostatek laboratoří pro preklinické studie a laboratoří pro lékařské testování, nedostatek vyškoleného vědeckého personálu a pracovníků pro farmaceutickou výrobu v souladu s mezinárodními standardy.

Pro české firmy se v této oblasti nabízí řada uplatnění pro jejich výrobky a služby při dodávkách do modernizace stávajících a výstavby nových zdravotnických a výzkumných zařízení i do jejich vybavení lékařskými technologiemi a specializovaným zařízením. Další příležitosti jsou v oblasti školství zdravotnického personálu, výměně zkušeností na vědecké úrovni, transferu inovativních technologií nebo školení vědeckého personálu.

V posledních letech však dochází ke změně k přístupu. Vláda si uvědomuje, že rozvoj vědy, techniky a inovací přispívá v nemalé míře k rozvoji ekonomiky země a s tím spojené zvýšení její konkurenceschopnosti. Proto vláda rozhodla o postupném navyšování finančních prostředků určených na tyto účely ze současných  0,13% HDP až na hodnotu 1% HDP v roce 2025. Nárůst objemu a nákladů na VaV stimuluje rozvoj a růst soukromého podnikání, jehož subjekty vystupují v budoucnu jako jeho odběratelé. Zvláštní důraz je proto kladen na podporu stimulace soukromých investic především od průmyslových korporací, ale i malých a středních podniků.